ISKM23 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
jaro 2020
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Alice Lukavská
Dodavatelské pracoviště: Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 14:00–15:40 B2.22
Předpoklady
TYP_STUDIA(N)
Předmět nemá žádné speciální prerekvizity.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a aktivizační výuky jim pomoci pochopit fungování edukačního procesu a osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces zaměřený úžeji nebo šířeji na informační a digitální gramotnost, v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století.
Výstupy z učení
Předmět je zacílen na tyto kompetence studentů: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti informačního vzdělávání a edukace využívající technologie 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblasti blízké oboru ISK 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout realizovatelný model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí v oborovém kontextu.
Osnova
  • 1. Zasazení předmětu do kontextu oboru ISK, terminologie vzdělávacího obsahu, vzdělávání ke gramotnostem 21. století - strategické dokumenty (např. Strategie 2020, Strategie digitálního vzdělávání v ČR, Strategie digitální gramotnosti v ČR),
  • 2. Pedagogické aspekty designování vzdělávacího procesu a obor ISK – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy v oborové pedagogice (konstruktivismus, konetivismus) ISK, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, inkluzivní cílové skupiny, formální i neformální vzdělávání, firemní vzdělávání apod.), evaluace, trendy pedagogiky (mentoring, koučink aj.), inovativní pedagogické programy (kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika, metody kritického myšlení, učení v online prostředí apod.)
  • 3. Didaktické aspekty v oboru ISK – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty ve vzdělávacím procesu v kontextu oboru ISK – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – původ, funkce, provazba s cíli vzdělávání, jejich přehled, analýza a interpretace, specifikace cílové skupiny vzdělávání včetně vzdělávání dospělých.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti lektora – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti lektora – verbální a neverbální komunikace, tréma, práce s tělem, s hlasem, komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Design vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů; student prokáže kompetenci vytvořit metodickou kartu vzdělávací aktivity včetně přípravy vzdělávacího obsahu na míru cílové skupině a na modelových situacích edukace praktikuje vzdělávací proces.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek;
Seminární bloky (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio);
Cílem je prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové aktivizační činnosti, studie;
Kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu), ústní i písemné reflexe, diskuse ve face to face výuce;
Průběžné evaluační prvky
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje dvě složky: komplexní písemnou reflexi zadaného tématu včetně znalostní části a ústní prezentaci projektu.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu nebo neúčast (v případě kombinovaného studia) nahradit jinak koncipovanými úkoly
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v rozvrhově stanovených hodinách pro studenty prezenční, případně v blokové formě v sobotních termínech.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.