FAVBPa090 Rozbor filmového vyprávění

Filozofická fakulta
jaro 2021
Rozsah
0/4/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Radomír D. Kokeš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Zdeňka Pitrunová (pomocník)
Garance
Mgr. Radomír D. Kokeš, Ph.D.
Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Rozvrh
každý sudý čtvrtek 16:00–19:40 C34
Předpoklady
FAVBPa010 Úvod do studia filmu
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Předmět usiluje obeznámit a vycvičit studenta v prostředcích, postupech a funkcích rozboru filmového vyprávění, stejně jako ve schopnosti kritického čtení textů, které s tímto typem rozboru pracují.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu:
- schopen aplikovat základní pojmové rámce rozboru a historického členění filmového vyprávění;
- schopen rozpoznat, zařadit a vzájemně usouvztažnit jednotlivé složky filmového vyprávění v rámci konkrétního filmového díla i v rámci narativní tradice, k níž lze dílo vztáhnout;
- schopen formulovat výzkumný projekt, výzkumné problémy a výzkumné otázky spojené s dostředivou analýzou vyprávění;
- schopen formulovat a argumentovat svoje teze v podobně různých formátů naratologické analýzy se zaměřením tzv. analytickou stať;
- být schopen kriticky číst a rozebrat odborný analytický text v angličtině.
Osnova
  • Kurz má podobu soustavné analytické, prezentační a diskuzní práce, která se rozvíjí v jednotlivých seminárních setkáních a v pravidelně odevzdávaných domácích úkolech.
    Kurz střídavě pracuje s dvěma formami hlavních průběžných výstupů: analytickými a metaanalytickými.
    V prvním případě student každý druhý týden odevzdává tzv. rozborné karty, v rámci nichž rozebírá zadaný film z různých hledisek analýzy vyprávění. Od jednotlivých kategorií filmového vyprávění se postupně přechází k jejich usouvztažňování a formulování komplexnějších výzkumných problémů, otázek a tezí spojených s dostředivým rozborem konkrétního filmu, stejně jako k různým odstředivým tradicím filmového vyprávění. Tyto karty přitom nemají podobu souvislého textu, nýbrž strukturované osnovy možné budoucí práce. Podobu souvislého textu má až závěrečná esej coby finální výstup kurzu.
    V druhém případě student každý druhý týden odevzdává tzv. čtecí karty, v rámci nichž rozebírá zadané analytické texty v českém či anglickém jazyce zaměřené na naratologické koncepce a typy filmového vyprávění, přičemž v těchto kartách formuluje jejich výzkumné problémy, otázky, teze a logiku konkrétní argumentace. Současně student celý semestr pravidelně odevzdává ještě tzv. oponentury, kdy zpětně kriticky reaguje zpravidla na jednu rozbornou kartu některého ze svých spolužáků, zatímco sám pravidelně takové oponentury od spolužáků získává.
    Samotné seminární hodiny mají podobu referátů a detailních diskuzí nad jednotlivými úkoly.
Literatura
    povinná literatura
  • Narration in the Fiction Film. David Bordwell. Wisconsin: Wisconsin University Pressm 1985, s. 384, ISBN 0-299-10174-6
  • KOVÁCS, András Bálint. Screening modernism : European art cinema, 1950-1980. Chicago: University of Chicago Press, 2007, xii, 427. ISBN 9780226451657. info
    neurčeno
  • Point of view in the cinema :a theory of narration and subjectivity in classical film. Edited by Edward Branigan. 1 online r. ISBN 9789027930798. info
  • THOMPSON, Kristin. Breaking the glass armor : neoformalist film analysis. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1988. x, 361. ISBN 0691067244.
  • KOKEŠ, Radomír D. Světy na pokračování. Rozbor možností seriálového vyprávění. Praha: Filip Tomáš – Akropolis, 2016, 240 s. ISBN 978-80-7470-146-7. Autorovy stránky o knize. info
Výukové metody
Seminární diskuze, pravidelné referáty, pravidelné domácí úkoly v podobě tří typů tzv. karet: rozborných, čtecích a oponentur.
Metody hodnocení
Podmínky během semestru:
(1) Studenti vkládají k určeným datům své výstupy do tzv. odevzdávárny. Pozdní odevzdání se bez výjimky považují za neodevzdání. K úspěšnému připuštění k závěrečné práci je nutné mít odevzdané vše bez výjimky.
(2) Studenti jsou povinni chodit na všechny semináře, účast musí být stoprocentní a výjimky se neudělují. Nepřipravenost na semináři se v prvním a druhém případě sankcionuje výpisky z rozsáhlého doplňující testu v angličtině, ve třetím případě je klasifikována jako neúčast a znamená nepřipuštění k závěrečné práci.
(3) Jakýkoli pokus o podvod znamená nesplnění podmínek kurzu a předání k disciplinárnímu řízení.
(4) Student za každý z odevzdávaných úkolů a za aktivitu během seminárních hodin získá určitý počet bodů, přičemž minimem k přípuštění k závěrečné zkoušce je zisk nejméně 55 % bodů, které mohl během semestru nabýt.

Závěrečná zkouška:
Závěrečná zkouška je složena ze dvou typů po sobě odevzdávaných prací, přičemž přistoupení k psaní druhé části je podmíněno ziskem alespoň 55 % bodů, které může získat z první části. Zadáním první části je systémová analýza vyprávění několika zadaných filmů, přičemž student odevzdává pouze výzkumné problémy, výzkumné otázky a konkrétní analytické teze možného rozboru. Druhá část je pak tvořena osmistránkovou analýzou jednoho z filmů, k nimž předložil problémy, otázky a teze v rámci první části zkoušky.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2023.