DSBcA13 Přechodné období mezi antikou a středověkem

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/2/0. 4 kr. (plus 3 za zk). Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: k.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Marek Todorov (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc.
Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Erlebachová
Dodavatelské pracoviště: Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Předpoklady
Ideální je absolvování přednášek Řím I a II; v případě studentů Dějin starověku je to podmínkou (kromě vedlejšího plánu).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Hlavním cílem předmětu je vyložit přeměnu antické společnosti ve středověkou a uvést příčiny této transformace. Předmět bude vyučován jednak přednáškami a jednak simulační a zčásti interdisciplinární formou. Cílem inovované výuky je lepší pochopení všech historických procesů, které antiku zvolna měnily ve středověk, a to formou rozprav studentů a učitele o jednotlivých tématech v rámci simulovaného římského senátu a císařské rady. Dalším cílem je srovnávání vývoje v době pozdní antiky a dnes. Do výuky budou začleněna vystoupení odborníků z FSS a ESF MU, municipální samosprávy a doktorandů, úzce specializovaných na některá z probíraných témat. Studenti budou své názory prezentovat nejen v hodinách, ale také na nově zřízené sociální síti.
Výstupy z učení
Student po dokončení kurzu bude schopen:
- Velmi dobře porozumět tomu, jak se vlastně antická společnost změnila ve středověkou, pochopit problémy, s nimiž se pozdní antika potýkala.
- Prohloubit kritickou práci s historickými prameny a schopnost jejich interpretace
- Uvědomit si přínos interdisciplinarity pro vybraná temáta
- Pochopit analogie i rozdíly v historických procesech přechodných období dějin a naučit se správně rozlišovat skutečné a zdánlivé podobnosti mezi historií a současností
- Osvojit si schopnost argumentace ve veřejné diskusi
Osnova
  • 1. Rozdělení studentů do simulované císařské rady a senátu. Vysvětlení simulační výuky, cílů inovovaného předmětu i úkolů jednotlivých grémií. Seznámení se systémem a fungováním nejvyšších pozdně antických úřadů. Přiblížení tzv. „přechodných období lidských dějin“.
  • 2. Seznámení se tématy inflace v pozdně římské říši, problémů státního rozpočtu, daňové politiky a potíží při výběru daní. Simulovaná zasedání senátu a císařské rady představí svá řešení, která jsou konfrontovány s reálnými opatřeními pozdně římské říše ve formě diskuse.
  • 3. Vyložení problematiky častých uzurpací císařské moci a otázek pozdně římské byrokracie jako celku. Přiblížení situace v římských městech, osvětlení povinností městské samosprávy, problémů městského zemědělství (statky typu villae) a řemesel. Aktualizace témat do současnosti a jejich uplatnění v simulační výuce.
  • 4. Témata spojená s pozdně římským venkovem. Obeznámení se s problematikou latifundií, kolónů, nedostatků pracovních sil na venkově a nárustů rozloh neobdělávané půdy. Přiblížení otázek týkajících se velkých ekonomických subjektů. Aktualizace antických témat současnými alternativními ekonomickými praktikami. Řešení předestřených témat na simulovaných zasedání simulační výuky.
  • 5. Zájezd do Senátu ČR a přítomnost na jednání této komory parlamentu. Porovnání jeho úkolů se starořímským senátem a císařskou radou. Písemné vyjádření dojmů z tohoto konkrétního jednání.
  • 6. Problémy římského vojska související s otázkami aktivizace „barbarského“ světa, obrany státu, úpadku občanství a státního rozpočtu. V rámci simulovaných zasedání dojde mimo jiné k zamyšlení se nad problematikou získávání rekrutů do vojska a prostředků na obranu říše, nad využívaním barbarů při obraně říše, ale také k rozboru římské výzbroje a výstroje.
  • 7. Vnitřní bezpečnost říše a velká sociální hnutí (bagaudi, circumcelliones, latrones). Tajná policie a vnitřní zpravodajská služba. Studenti řeší hlavně otázky, jak mohly být velké sociální bouře uklidněny bez využití extrémního násilí, ale hledají také jejich kořeny. Vystupují i jako advocati diaboli a tato extrémní řešení hájí.
  • 8. Vývoj „barbarů“ v době římské a typy jejich integrace do římské říše. Studenti posuzují historické procesy, jež vedly k zvýšené útočnosti „barbarského“ světa a hledají nejlepší cesty, jakými mohli být noví cizinci začlenění do společnosti říše, posuzují ekonomické a vojenské výhody a nevýhody této integrace. Zabývají se podobnostmi s vývojem „barbarů“, kteří se projevili v době tzv. velkého stěhování národů, a v jiných historických epochách.
  • 9. „Integrace naruby“. Témata včlenění románského obyvatelstva do tzv. barbarských království, role Římanů a římského práva v jejich vývoji, hlavních rysů „barbarských království“ a christianizace barbarů. Simulovaný senát a císařská rada se mění na politické orgány ostrogótského státu doby Theodericha Velikého a nahlíží na problematiku z „barbarského“ pohledu.
  • 10. Otázka současné migrace v porovnání s migrací antickou. Problematika integrace cizinců do společnosti. Simulovaná císařská rada a senát zpracovávají komuniké s vyjádřením se k vhodnosti dnešní i antické integrační politiky.
  • 11. Závěrečná beseda.
Literatura
    povinná literatura
  • BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila a Markéta MELOUNOVÁ. Římské císařství II. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 103 s. ISBN 9788021069558. URL info
  • CLAUSS, Manfred. Konstantin Veliký : římský císař mezi pohanstvím a křesťanstvím. Translated by Vlastimil Drbal. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2005, 141 s. ISBN 8070217340. info
  • BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Stěhování národů. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003, 416 s. Edice Historica. ISBN 8070215062. info
  • ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2000, 277 s. ISBN 8070213868. info
  • ČEŠKA, Josef. Římský stát a katolická církev ve IV. století. Vyd. 1. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, 1983, 162 s., [1. info
  • GIBBON, Edward. Úpadek a pád Římské říše : výbor. Edited by Josef Polišenský - Jiří Klabouch, Translated by Adolf Felix. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1983, 404 s. info
    doporučená literatura
  • JONES, A. H. M.; MARTINDALE, J. R.; MORRIS, J. The Prosopography of the Later Roman Empire. Volume I. Cambridge 1971.
  • MARTINDALE, J. R. The Prosopography of the Later Roman Empire. Volume II. Cambridge 1980.
  • Constantine :dynasty, religion and power in the later Roman empire. Edited by Timothy David Barnes - Richard Boxhall. 1 online r. ISBN 9781444396249. info
  • MITCHELL, Stephen. The History of the Later Roman Empire AD 284-641. Oxford 2007.
  • STEIN, E. Geschichte des spätrömischen Reiches. Strassburg 1928.
  • VOGT, Joseph. Der Niedergang Roms: Metamorphose der antiken Kultur. Zürich: Kindler Verlag, 1965.
  • Extra fines imperii. Edited by Jaroslav Tejral, Translated by Jana Kličová. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2017, 446 stran. ISBN 9788021085794. info
  • BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Attila : Hunové, Řím a Evropa. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2012, 340 s. Historica. ISBN 978-80-7429-169-2. info
  • The Cambridge companion to the Age of Constantine. Edited by Noel Emmanuel Lenski. Rev. ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2012, xx, 471. ISBN 9781107013407. info
  • BABIC, Marek. Od antiky k stredoveku : dejiny neskorého rímskeho cisárstva medzi rokmi 284-476. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2010, 331 s. ISBN 9788073252021. info
  • BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2009, 335 s. ISBN 9788070219423. info
  • A.H.M. Jones and the later Roman Empire. Edited by David M. Gwynn. Boston: Brill, 2008, xv, 281 p. ISBN 9004163832. info
  • DOLEŽAL, Stanislav. Interakce Gótů a římského impéria ve 3.-5. století n.l. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2008, 337 s. ISBN 9788024615318. info
  • REECE, Richard. The later Roman Empire : an archaeology AD 150-600. New edition. Stroud: Tempus, 2007, 192 stran. ISBN 9780752442051. info
  • GOFFART, Walter A. Barbarian tides : the migration age and the later Roman Empire. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 2006, x, 372. ISBN 0812239393. info
  • BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Půda nebo daně? In Querite primum regnum Dei. I. Brno: Matice moravská, 2006, s. 99-105. ISBN 80-86488-35-7. info
  • BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila, Zdeněk MĚŘÍNSKÝ a Aleš HOMOLA. Stěhování národů a východ Evropy. I. Praha: Vyšehrad, 2006, 525 s. Hitorica. ISBN 80-7021-787-1. info
  • The governor and his subjects in the later Roman empire. Edited by Danièelle Slootjes. Boston: Brill, 2006, xvii, 204. ISBN 9789047409342. info
  • The Cambridge ancient history. Edited by Averil Cameron - John Bryan Ward-Perkins - Michael Whitby. Repr. Cambridge: Cambridge University Press, 2005, xx, 1166. ISBN 0521325919. info
  • DROBERJAR, Eduard. Věk barbarů : české země a stěhování národů z pohledu archeologie. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2005, 260 s. ISBN 8071856568. info
  • HERRIN, Judith. Ženy v purpuru. Translated by Vladimír Vavřínek. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2005, 349 s. ISBN 8020411917. info
  • Ruling the later Roman Empire. Edited by Christopher Kelly. Cambridge, MA: Belknap Press of Harvard University Press, 2004, 341 p. ISBN 0674015649. info
  • KOCÁKOVÁ, Marcela. Církev pronásledovaná a pronásledující na přelomu antiky a středověku. Edited by Jarmila Bednaříková. 1995, 76 s. info
Výukové metody
Simulační výuka doplněná přednáškami se seminářem.
Metody hodnocení
Výsledné hodnocení studentů bude sečteno ze dvou položek: první část známky zhodnotí jejich celkovou aktivitu při řešení jednotlivých problémů a při přednáškách pozvaných specialistů. Přihlédne k jejich vystoupení v závěrečné besedě a ke kvalitě jejich glos. Druhá část známky bude výsledkem závěrečného pohovoru, kde studenti jednotlivě prokážou míru porozumění pozdně antickým vývojovým procesům. U případných studentů z jiných oborů tato část hodnocení odpadne.
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Studenti Dějin starověku ukončují zkouškou. Studenti jiných oborů ukončují kolokviem.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Poznámka k četnosti výuky: dvakrát týdně (přednáška, seminář); seminář je povinný pouze pro studenty Dějin starověku.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.