DVHc094 Divadlo Semafor

Filozofická fakulta
podzim 2004
Rozsah
2/0/0. 3 kr. (plus 1 za zk). Doporučované ukončení: k. Jiná možná ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Ladislav Stýblo (cvičící), Dr. Július Gajdoš, Ph.D. (zástupce)
Garance
Dr. Július Gajdoš, Ph.D.
Katedra divadelních studií – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Zuzana Klusáčková
Rozvrh
Po 15:00–16:35 10
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 11 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Divadlo Semafor vzniklo v roce 1959 jako jeden z prvních, a zároveň také jeden nejvýraznějších, moderních projevů tzv. divadla malých jevištních forem. Jeho počátky jsou spojené s textappealem, formou moderního literárního kabaretu, která umožňuje autorovi textu vystoupit přímo v rámci divadelního tvaru a tím jej celkově zintimnit a zároveň ve vztahu ke své osobě výrazně zautentičtit. Tato, ve své podstatě happeningová a zároveň ryze klaunská, divadelní forma měla v době vzniku Semaforu silný společensko politický akcent, který napomohl vzrůstu popularity tohoto divadla až do vysloveně masových rozměrů. Většinu inscenací Divadla Semafor ze sledovaného období 1959 až 1979 lze označit za autorská písňová pásma, ve kterých má důležité místo koncepční míšení druhů, žánrů i stylů a zejména jevištní postupy spojené s poezií. Poetika Semaforu se postupně vyvinula až ke složitým scénickým útvarům, které v kontextu českého divadla představovali zajímavý a originální pokus o poetický muzikál, vysoce syntetickou divadelní formu, která se (v návaznosti na meziválečnou divadelní avantgardu) pokoušela o plně rozvinuté básnické jevištní dílo. Tato tendence je zvláště zřetelná v inscenacích uvedených po smrti spoluzakladatele divadla, Jiřího Šlitra, kdy se Semafor vydal cestou k inscenačně i divácky náročnějším a po všech stránkách prokomponovanějším dílům. Jeden z největších příspěvků Semaforu k vývoji českého divadla spočívá v tom, že pro svou dobu znovuobjevil některé postupy tzv. meziválečné avantgardy a jejích podobně orientovaných předchůdců a s úspěchem je přeložil pro soudobou divadelní a společenskou situaci. Forma semaforských inscenací, co do vyznění a charakteru tragikomických, respektive groteskních, představovala díky kabaretně rozvolněnému pospojování písní, autorských promluv a hereckých akcí ve své době velmi nosné a formálně aktuální novum. Cílem našeho setkávání bude nejen vyložit, charakterizovat a uchopit dějiny a vývoj jednoho z našich nejpopulárnějších divadel, ale také rozkrýt principy, které jsou společné pro celou, dnes spíše opomíjenou a vysmívanou, oblast tzv. bulvárního (respektive zábavního) divadla se všemi jeho nevýhodami, výhodami, možnostmi i omezeními.
Osnova
  • 1. Organizace kurzu. Úvod do problematiky divadla Semafor a tzv. bulvárního divadla. 2. Exkurz do dějin malých divadelních forem na území Čech. Osvobozené divadlo Voskovce, Wericha a Ježka: úvod a základní charakteristika. 3. Osvobozené divadlo z hlediska vývoje českého komediálního a hudebního divadla. Struktura textu a inscenační postupy hry Osel a stín. Význam Osvobozeného divadla pro šedesátá léta muzikál Divotvorný hrnec, J. Werich a M. Horníček v divadle ABC. Problematika politické satiry. 4. Nástin politické a kulturní situace Československa konce 50. let. Slupina Akord Club v Redutě a zrod novodobé české populární písně. Textappeal. 5. Počátky Divadla Semafor: výchozí umělecký program, inscenace Člověk z půdy. 6. Inscenace Zuzana je sama doma jako akce hledání základní divadelnosti a inscenace Taková ztráta krve jako novodobý kabaret. 7. Inscenace Jonáš a tingl tangl jako příklad vysoce rozvinuté textappealové struktury a inscenace Sekta jako příklad semaforské jevištní metafory. 8. Ostatní představení Semaforu v šedesátých letech. Kulturní a politická situace po roce 1968. Shrnutí prvního desetiletí Suchého divadelní činnosti. 9. Hledání nového divadelního výrazu po smrti Jiřího Šlitra. Suchého neosurrealismus. Hudební, textové a výtvarné postupy použité při scénické koláži Ten pes je váš a při muzikálu Čarodějky. 10. Inscenace Kytice jako vrcholná forma tzv. poetického muzikálu. 11. Inscenace Elektrická puma a další vazby Semaforu k tzv. alternativnímu divadlu 70. let. 12. Charakteristika divadla Semafor v prvních dvaceti letech jeho existence. Význam divadelní, básnické a písňové tvorby Jiřího Suchého. 13. Semafor dnes. Závěr kurzu a shrnutí.
Informace učitele
Prameny: a) Zvukové záznamy Písničky a povídání ze Semaforu [gramofonová deska]. Panton 110636, 1977. Písničky a povídání ze Semaforu 2 [gramofonová deska]. Panton 81130528, 1985. Suchý, J., Šlitr, J.: Divadlo Semafor 1959 až 1969 [gramofonová deska]. Supraphon 01323813, 1978. Suchý, J., Havlík, F.: Divadlo Semafor 1970 až 1985 [gramofonová deska]. Panton 81070204 1313, 1987. Suchý, J., Erben, K. J., Havlík, F.: Kytice [CD disk]. Sony music 495268 2, 1999. Suchý, J., Šlitr, J.: Člověk z půdy [gramofonová deska]. Supraphon 110781, 1989. Suchý, J., Šlitr, J.: Jonáš a tingl tangl [CD disk]. Bonton 504178 2, 2001. Suchý, J., Šlitr, J.: To nejlepší [CD disk]. Bonton BON 496443 2, 1999. Suchý, J., Šlitr, J.: Taková ztráta krve a Zuzana je zase sama doma [CD disk]. Bonton BON 492927 2, 2000. Suchý, J., Šlitr, J.: Zuzana je sama doma [CD disk]. Bonton 71 05122, 1997. Suchý, J., Šlitr, J.: Dobře placená procházka [gramofonová deska]. Supraphon 10193, 1965. Literatura: Císař, J.: Divadla, která našla svou dobu. Praha, Orbis, 1966. Čunderle, M.: Ivan Vyskočil cesty ke hře. Brno, 2000. Disertační práce Ústavu divadelní a filmové vědy Masarykovy univerzity. Vedoucí disertační práce Prof. PhDr. Bořivoj Srba, DrSc. Grossmann, J.: Svět malého divadla. Divadlo, 14, 1963 č. 7, s. 13 až 21. Hercíková, I. (ed.).: Začalo to Redutou. Praha, Orbis, 1964. Huvar, M.: Suchý: písničkář a básník. Brno, Carpe diem, 1999. Lukeš, M.: Idea malých divadel. Divadlo, 14, 1963, č. 7, s. 2 až 9. Just, V.: Proměny malých scén. Praha, Mladá fronta, 1984. Just, V.: Z dílny malých scén. Praha, Mladá fronta, 1989. Kazda, J., Kotek, J. (ed.).: Smích červené sedmy. Praha, Československý spisovatel, 1981. Kolář, J.: Jak to bylo v Semaforu. Praha, Scéna, 1991. Pokorný, J. (ed.): Kniha o kabaretu. Praha, Mladá fronta, 1988. Rejnuš, M. (ed.): Kabaret Večerní Brno. Praha, Orbis, 1965. Rut, P. (ed.): Nedivadlo Ivana Vyskočila. Praha, Český spisovatel, 1996. Schönberg, M.: Osvobozené. Toronto, Sixty Eight Publishers, 1988. Stýblo, L.: Divadlo Semafor 1959 až 1979. Brno, 2003. Diplomová práce Ústavu pro studium divadla a interaktivních médií Masarykovy univerzity. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Július Gajdoš, PhD. Suchý, J.: Semafor. 2. vydání. Praha, Československý spisovatel, 1965. Suchý, J.: Knížka aneb co mně jen tak napadlo. Praha, Panton, 1986. Suchý, J.: Další knížka. Praha, Primus, 1991. Suchý, J.: Třetí knížka. Praha, Primus, 1999. Suchý, J.: Návod k použití Semaforu. Praha, Klokočí, nedatováno. Suchý, J.: Encyklopedie, sv. 1: básně A Ž. Praha, Karolinum, 1999. Suchý, J.: Encyklopedie, sv. 2: povídky A Ž. Praha, Karolinum, 1999. Suchý, J.: Encyklopedie, sv. 8: divadlo 1957 až 1959. Praha, Karolinum, 2001. Suchý, J.: Encyklopedie, sv. 9: divadlo 1959 až 1962. Praha, Karolinum, 2002. Suchý, J.: Encyklopedie, sv. 10: divadlo 1963 až 1969. Praha, Karolinum, 2002. Suchý, J.: Encyklopedie, sv. 11: divadlo 1970 až 1974. Praha, Karolinum, 2002. Suchý, J. Encyklopedie, sv. 12: divadlo 1975 až 1982. Praha, Karolinum, 2003. Vaněk, J. J.: Semafor čtyřicet nezapomenutelných let. Praha, Knihcentrum, 1999. Vostrý, J.: Jonáš a souvislosti. Divadlo, 14, 1963, č. 7, s. 23 až 29. Werich, J., Voskovec, J.: Osel a stín. Praha, Československý spisovatel, 1965. Internetové stránky: http://www.semafor-divadlo.cz/cs/index.php. http://home.cogeco.ca/~semafor/semafor.html.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2004/DVHc094