VIKBA01 Informační věda 1

Filozofická fakulta
podzim 2009
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
PhDr. Michal Lorenz, Ph.D. (přednášející)
Garance
Ing. Zdeněk Kadlec, Dr.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Iva Dušová
Rozvrh
Pá 10:00–11:35 C34
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
První část motivačně zaměřeného propedeutického předmětu, který objasňuje podstatu, smysl, základy, terminologii, dosavadní vývoj, aktuální stav a další možný vývoj vědního a studijního oboru informační věda, který tvoří teoretické jádro akreditovaného studijního oboru 7201 Informační studia a knihovnictví. Na konci kurzu by studenti měli být schopni popsat: . koncepty informace, informačního systému, dokumentu, digitalizace a jejich omezení . význam zprostředkování informací a znalostí . roli informačních profesionálů ve společnosti
Osnova
  • Informace v pojetí teorie informace.
  • Informace jako psychofyziologický jev a proces.
  • Potenciální informace a data cirkulující v technických zařízeních.
  • Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech živé a neživé přírody.
  • Data-informace-znalost-moudrost.
  • Teorie popírající existenci informace. Systémová teorie, systém, informační systém a jeho druhy.
  • Informační architektura.
  • Dokument, dokumentace, dokumentalistika. Elektronické zdroje a jejich základní vlastnosti.
  • Digitalizace textu, obrazu a zvuku.
  • Digitalizace modelování skutečnosti.
  • Umělá inteligence. Kybernetika.
Literatura
  • BROWN, John Seely – DUGUID, Paul. The Social Life of Information. Boston : Harvard Business School Press, 2000. 330 p. ISBN 1-57851-708-7.
  • CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 8071847674. info
Výukové metody
Metody výuky: Přednášky, krátké referáty na zadaná témata, diskuse. Seznámení se s výklady a definicemi základních odborných termínů promítáním výkladů a definicí TDKIV a s odbornou literaturou oboru. Studenti dostanou k povinnému prostudování přísluné části připravovaného 2.vyd. publikace CEJPEK,J. Informace, komunikace a myšlení s dalšími odkazy na literaturu ke studiu. Další doporučenou literaturu jim přednášející budou zadávat v průběhu výuky.
Metody hodnocení
Požadavky na ukončení: Absolvování kolokvia o konceptu informace,včetně odpovídající části knihy BROWN, John Seely – DUGUID, Paul. The Social Life of Information. Boston : Harvard Business School Press, 2000. 330 p. ISBN 1-57851-708-7. Písemný test hodnocený podle získaných bodů.
Informace učitele
Tematické okruhy k postupové zkoušce, říjen 2004 - předměty VIKBA01 Informační věda 1 a VIKBA06 Informační věda 2.

1. Charakteristika současného konfliktu mezi biosférou a lidskou kulturou
2. Vývoj významu pojmu informace
3. Informace jako psychofyziologický jev a proces
4. Informace jako míra odstranění neuspořádanosti ( entropie), míra organizace v systému
5. Co je potenciální informace?
6. Informace jako výraz různorodosti v objektech živé a neživé přírody
7. 4 základní přístupy k Mind-Body problému
8. Vysvětlete klasickou Wienerovu definici informace
9. Co je endocept (osobnostní fond)?
10. Jak pracuje lidský mozek (základní znalosti)?
11. Rozdíl mezi procesy probíhajícími v počítači a činností lidského mozku
12. Tři fáze (úrovně) informace podle D.F.Hofstadtera
13. Podstata a smysl teorie informace
14. Jan Patočka o mezích teorie informace
15. Piktogramy a ideogramy - podstata a jejich používání v minulosti a dnes
16. Význam fonetizace pro vývoj lidské společnosti
17. Podstata abecedy (abecedního písma)
18. Společenské důsledky přechodu od předabecedního písma k písmu abecednímu
19. Čím se liší informace jako psychofyziologický jev a proces od dat obíhajících v technických zařízeních?
20. Informace jako objektivně existující součást evoluce podle J.Šmajse
21. Co je systém?
22. Co je informační systém?
23. Jaké jsou přednosti automatizovaných informačních systémů před neautomatizovanými?
24. Přirozený svět podle J.Patočky?
25. Základní druhy informačních systémů
26. Základní druhy knihy od jejího vzniku dodnes
27. Význam Mezinárodního bibliografického ústavu v Bruselu
28. Základní druhy dokumentů
29. Vývoj pojmu knihovna a její základní druhy
30. Dokumenty auditivní a audiovizuální
31. Masmediální dokumenty
32. Co je elektronický zdroj (elektronický dokument)?
33. Původ, podstata a vývoj použití dvojkové (digitální) znakové soustavy
34. Podstatné vlastnosti elektronického zdroje (digitálního dokumentu)
35. Podstata digitalizace textu
36. Podstata digitalizace obrazu
37. Etapy digitalizace obrazu v lékařství
38. Etapy digitalizace obrazu při posuzování pravosti obrazu jako uměleckého díla
39. Podstata digitalizace zvuku
40. Digitalizace modelování skutečnosti
41. Postup při řešení problému (problem solving)
42. Přednosti počítačového modelování před tradičním (nepočítačovým)
43. Lidská a umělá inteligence (základní poznatky)
44. Přímá a nepřímá sociální komunikace
45. Charakteristika tří základní období ve vývoji sociální komunikace
46. Jak vynález elektřiny ovlivnil podle M.McLuhana sociální komunikaci?
47. Proč je přímá komunikace základem sociální komunikace?
48. Symbolický charakter lidské kultury
49. Co jsou mimořečové síly a paralingvální prostředky v sociální komunikaci?
50. Umění naslouchat podle K.Jasperse
51. Koncepce tří světů J.Ecclese a R.Poppera (základní poznatky)
52. Mimořečové prostředky sociální komunikace
53. Historický vývoj nepřímé sociální komunikace a jejích prostředků
54. Význam knihtisku pro vývoj lidské společnosti
55. Vědecké objevy a vynálezy, které přímo podmínily vynález počítače
56. Na jakém principu pracuje počítač?
57. Co jsou nanověda a nanotechnologie?
58. Co je virtuální realita,možnosti jejího využití a zneužití základní poznatky)
59. Vybraná možná použití virtuální reality
60. Co je to bibliometrie?
61. Tři základní bibliometrické zákony
62. Kvantitativní metody v informační vědě
63. Co je globalizace?
64. Co jsou globální problémy?
65. Hlavní příčiny vzniku a vývoje globalizace
66. Co míní S.Huntington pod pojmem střet civilizací?
67. Co znamená osvojit si globální myšlení?
68. Globalizace a univerzalismus
69. Společenské důsledky globalizace
70. Důsledky nedostatku a nadbytku informace podle C.Höschla
71. Co je informační společnost (základní poznatky)
72. Co je vize vzdělanostní (učící se) společnosti (základní poznatky)
73. Podstata informatizace společnosti
74. Informatizace společnosti a poznání
75. Vliv informatizace společnosti na rozdíly a vztahy mezi lidmi 76. Počítače a moc
77. Informatizace společnosti a demokracie
78. Informační technologie a ohrožení demokracie
79. Orwellismus a přirozený jazyk
80. Orwellismus a historické vědomí
81. Orwellismus a ztráta soukromí
82. Informatizace společnosti a zdraví
83. Počítače a zdravotní rizika spojená s jejich používáním
84. Vymezení informační architektury
85. Cíle a využití informační architektury
86. Co musí znát a v jakých oborech se musí orientovat informační architekt?
87. Co jsou právní informatika a informační právo?
88. Rozpornost institucí
89. Čím se liší archiv od ostatních informačních institucí?
90. Základní druhy informačních institucí
91. Co je síť knihoven (knihovní síť) a jak se mění pod vlivem informačních technologií?
92. Základní fáze automatizace (informatizace) knihoven
93. Princip architektury Internetu
94. Základní trendy ve vývoji Internetu
95. Obrana proti narušování Internetu (viry, spamming, hackerství apod.)
96. Etika používání Internetu (základní poznatky)
97. Co je to společenský informační problém?
98. Vývoj myšlenky univerzální knihovny
99. Přirozené a umělé jazyky
100. Vzájemné vztahy mezi vědním oborem, studijním oborem a praktickou činností v oboru
101. Co je tzv.společenská zprostředkovatelská funkce?
102. Etapy vývoje informační vědy
103. Základní vývojové proudy lidského poznání, z nichž čerpá informační věda
104. Zrod, vývoj a podstata kybernetiky (základní poznatky)
105. Základní všeobecné tendence ve vývoji vzdělání v demokratických zemích
106. Podstatné rozdíly mezi informatikou (computer science) a informační vědou
107. Tříbení názorů na podstatu informační vědy od 60. do 9O.let (základní poznatky)
108. Vznik, vývoj a podstata tzv.sovětské informatiky
109. Co je myšlení (základní poznatky)
110. Různé úrovně vědomí
111. Dvě vrstvy konstitutivní informace v evoluci podle J.Šmajse
112. Projekt Světový étos
113. Proměna knihovnické praxe v odborné povolání (profesionalizace knihovnictví)
114. Tradiční a nová knihovnicko-informační povolání
115. Kde se v České republice studuje studijní obor Informační studia a knihovnictví?
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019.