LIKOn10 Ruská literatura a areál

Filozofická fakulta
podzim 2010
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: PhDr. Petr Kalina, Ph.D.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 30 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/30, pouze zareg.: 0/30, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/30
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit posluchače a geografickým aspektem ruské literatury a jeho působením na utváření kulturního prostoru. Na konci kurzu by student znát prostorovou situaci ruské literatury v minulosti i současnosti.
Osnova
  • Východoslovanský areál a jeho kulturní specifika; Předpoklady vzniku písemnictví na území východních Slovanů, etnické a jazykové rozdělení východoslovanských kmenů jako základ východoslovanské jazykové a literární tripartice; Christianizace a vznik písemnictví v Kyjevské Rusi, funkční rozčlenění literatury a žánrové spektrum a žánrový synkretismus; Křesťanské texty (bible, apokryfy, hagiografie). Tradice východoslovanského kronikářství (letopisanije). Kázání a didaktická literatura.
  • Překladové povídky na území Kyjevské Rusi a jejich prameny; Problematika Slova o pluku Igorově; Literatura období tzv. feudální rozdrobenosti (Molenije Daniila Zatočnika, Slovo o pogibeli Ruskyja zemli, Žitije Aleksandra Nevskogo, Haličsko-volyňský letopis, líčení poutí na svatá místa, překlady); Povídky o bitvě na Kulikově poli a jejich návaznost na tradici tzv. válečné (vojenské) povídky (voinskaja povest).
  • Povídky 14.-15. století, motivy moskevského nástupnictví, později idea třetího Říma; Náboženské směry ve 14.-17. století a jejich reflexe v literatuře (josifljané, zavolžští starci, strigolnici, judaizující –židovstvujuščije, nikonovci a starověrci, tzv. rozkol ruské církve); Regionální literatura 15.-16. století (Skazanije o znamenii bogorodicy, Putešestvije Ioanna Novgorodskogo na bese v Ierusalim, Povest o Novgorodskom belom klobuke); Literatura 16. století (Maksim Grek, metropolita Daniil, Velikije Četji Minei, Stepennaja kniga, Domostroj, Istorija o Kazanskom carstve, Ivan Peresvětov, Ivan Hrozný – Andrej Kurbskij); Povídky o „neklidné době“ („smutnoje vremja“, „smuta“: Novaja povest o preslavnom Rossijskom carstve, Povest 1606 goda, Plač o plenenii i rozorenii Moskovskogo gosudarstva, Poslanije dvorjanina dvorjaninu); Diferenciace literatury východních Slovanů ve 13.-16. století, politické a kulturní specifikum teritoria dnešní Ukrajiny a Běloruska; Světská povídka 17. století („bytovaja povest); Satirická literatura; Překlady a parafráze západoevropské literatury; Žitije protopopa Avvakuma im samim napisannoje; Sylabická poezie („virši“): Simeon Polockij, Karion Istomin aj; Počátky ruského divadla a dramatu v 17. století; Literatura 17. a 18. století jako tranzitivní pásmo východoslovanského středověku a novověku; Vývojové specifikum ruské literatury; Estetický synkretismus ruské literatury první poloviny 19. století (klasicismus, romantismus, realismus, vstřebávání starších kulturních epoch v evropském vývoji); Žánrové posuny důrazu (poezie, próza, drama); Naturální škola jako pramen “zlatého věku” ruské literatury
  • Linie Puškin – Lermontov – Gogol s pozadím; Revolučnědemokratická estetika a “měkčí” přístupy; Vývoj ruské poezie od klasicismu k realismu; Vývoj ruského dramatu: od Gribojedova a A. Ostrovského k A. P. Čechovovi; “Zlatý věk” ruské literatury a ruský román, ruský naturalismus (N. Gogol, I. Turgeněv, I. Gončarov, L. Tolstoj, F. Dostojevskij, G. Uspenskij a další); Počátky moderny, dekadence a symbolismus, expresionismus, futurismus, akméismus, imažinismus a “stříbrný věk”
  • Ruská modernistická poezie, próza a drama; Evropské souvislosti ruské klasické literatury a téma česko-ruských literárních vztahů; Na cestě k avantgardě
  • Literární skupiny sovětských 20. let; Ruská literární emigrace; Konjunktura „velké prózy“ 30. let 20. století; Specifikum ruské literatury období Velké vlastenecké války; „Tání“ 1953-1969; Návraty k pramenům (vesnická literatura a jiné); „Navrácená literatura“ a období glasnosti a perestrojky; Ruská postmoderna; Periodizace ruské literatury 20. století; Ruská literatura a její slovanský evropský a světový kontext.
Literatura
  • Idee w Rosji. Leksykon rosyjsko-polsko-angielski pod redakcją Andrzeja de Lazari. Warszawa
  • Lotman, J.: O russkoj literature. Sankt-Peterburg 1997.
  • Pašteková, S.: Bunin – Andrejev – Jesenin. Štúdie z ruskej moderny a avantgardy. Bratislava 1997.
  • Lauer, R.: Geschichte der russischen Literatur. Von 1700 bis zur Gegenwart. München 2000
  • Faustov, A. A.: Očerki po charakterologii russkoj literatury: seredina XIX veka. Voronež 1998.
  • Stempczyńska, A. (ed.): Literatura rosyjska wobec modernizmu, avantgardyzmu. Katowice 1992.
  • Kovačičová, O.: Kontexty ruskej literatúry. Aspekty tradície v ruskej literatúre 11.-20. storočia. Bratislava 1999.
  • Mazurek-Wity, H. (ed.): Literatura rosyjska v nowych interpretacjach. Katowice 1995.
  • Bočarov, S. G.: Sjužety russkoj literatury. Moskva 1999.
  • Paszkiewicz, A.: Z problematyki ekspresjonizmu w literaturze rosyjskiej: od Leonida Andrejewa do Wsiewoloda Wyszniewskiego. Wrocław 1999.
  • The Cambridge History of Russian Literature. Ed. by Charles Moser. Cambridge 1989.
  • KŠICOVÁ, Danuše. Od moderny k avantgardě. Rusko-české paralely. Brno: MU, 2007, 467 s. Spisy FF MU, č. 363. ISBN 978-80-210-4271-1. info
  • HRALA, Milan. Ruská moderní literatura 1890-2000. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, 767 s. ISBN 9788024612010. info
  • ČERVEŇÁK, Andrej. Dostojevského sny :(eseje a štúdie o snoch a Dostojevskom). 1. vyd. Pezinok: [s.n.], 1999, 199 s. ISBN 80-967911-2-5. info
  • Východoevropská moderna a její evropský kontext. Edited by Ladislav Zadražil. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1999, 193 s. ISBN 8071848026. info
  • KŠICOVÁ, Danuše. Secese. Slovo a tvar. Brno: MU, 1998, 320 s. Spisy MU, FF, č.320. ISBN 80-210-1970-0. info
  • POSPÍŠIL, Ivo. Fenomén šílenství v ruské literatuře 19. a 20. století. In Fenomén šílenství v ruské literatuře 19. a 20. století. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1995. ISBN 80-210-1083-5. info
  • ZADRAŽILOVÁ, Miluše. Ruská literatura přelomu 19. a 20. století. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995, 244 s. ISBN 8071840092. info
  • DROZDA, Miroslav. Narativní masky ruské prózy : od Puškina k Bělému : kapitoly z historické poetiky. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 1990, 263 s. info
  • Písemnictví ruského středověku : od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského : výběr textů 11.-14. století. Edited by Emilie Bláhová - Zoe Hauptová - Václav Konzal. Praha: Vyšehrad, 1989, 364 stran. ISBN 8070210168. info
  • MATHAUSEROVÁ, Světla. Cestami staletí : systémové vztahy v dějinách ruské literatury. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 1988, 147 s. info
  • MATHAUSER, Zdeněk. Nepopulární studie : z dějin ruské avantgardy. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1969, 199 s. URL info
Výukové metody
Student je veden k dialogu a je podporován v samostatné i společné aktivitě: referáty, diskuse, vlastní kreativita. Je činěn akcent na vypracování zpětné vazby ovlivňující strukturu výukového sylabu.
Metody hodnocení
Zkouška je pojata na bázi dokonalého zvládnutí předběžně deklarovaného sylabu. Jde o jeho praktickou aplikaci, která je ve finále hodnocena. Zvláště se hodnotí styl studentovy přípravy a práce. Sylaby jsou průběžně konzultovány jak v hodinách, tak v konzultační době.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2009, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, jaro 2018, jaro 2019.