BK_03 Balkán nebo jihovýchodní Evropa? Nebezpečí sociokulturních stereotypů

Filozofická fakulta
podzim 2012
Rozsah
2/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Martin Monkal, Ph.D. (přednášející), Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (zástupce)
Garance
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 19:10–20:45 C11
Předpoklady
Kurz je vhodný pro posluchače s alespoň základním přehledem o dějinách a současnosti Balkánu (jihovýchodní Evropy).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 56 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem kurzu by mělo být seznámení posluchačů s heterogenní balkánskou situací, s nebezpečími, jež plynou ze sociokulturních stereotypů a všeobecné neznalosti balkánské reality (zejména v západní Evropě a USA). Významných klíčem k pochopení a poznání této reality jsou dějiny regionu na základě geneticko-historické metody poznání. Dále by si posluchači na základě kurzu měli uvědomit, že existuje řada velice výrazně odlišných možností a způsobů výkladu, mnohdy i účelově zaměřených. Cílem tedy je lepším poznáním čelit tomuto riziku. Vždy bude poukázáno na odlišné možnosti interpretací nebo i dezinterpretací se zdůvodněním.
Osnova
  • 1. Balkán. Co je, resp. co není Balkán. Jihovýchodní Evropa. Vnímání Balkánu a balkánských zemi ve střední Evropě, sociokulturní stereotypy, jejich nebezpečí a jak je lze odstranit. Jak lze postupně změnit vnímání Balkánu majoritní společností. Uvedení hlavní literatury.
  • 2. Srbsko. Krátce Srbsko v 19. stol. – od povstání dahijů po balkánské války (1804-1914), modernizace Srbska. Uvedení hlavních srbských národních mýtů vč. možných implikací a nebezpečí z toho plynoucích. Obšírněji Srbsko ve 20. stol., jeho postavení a vliv v Jugoslávii, dále viz Jugoslávie. Obnovení srbské nezávislosti po konečném rozpadu Jugoslávie a Konfederace (2003-2006). Srbsko dnes, možnosti vývoje.
  • 3. Řecko. Krátce Řecko v 19. stol. – od filhelénů a Řeků mimo Řecko, řecké povstání za nezávislost, moderní řecký stát, problémy vývoje, vč. problému s jednotným jazykem (kathareusa vs. dimotiki) a vnímáním Řeků v Evropě (von Falkenhayn). Obšírněji Řecko ve 20. stol., střídání monarchie a republiky, italská a německá okupace, občanská válka, orientace Řecka po roce 1949, typologie řeckých diktatur (Metaxas, Papagos i plukovnické junty) a demokracie (60. léta, Karamanlis, Papandreu), Řecko v EHS, Řecko a východní blok.
  • 4. Chorvatsko. Krátce chorvatské národní aspirace 19. stol. – ilyrismus (nebezpečná idea nebo promarněné možnosti?), Chorvaté v Rakousku a Rakousku-Uhersku, antisrbská propaganda přelomu 19. a 20. stol. Obšírněji 20. stol. – Chorvaté v Jugoslávii, dále viz Jugoslávie. Chorvatský nacionalismus. NDH, jeho typologie ve srovnání s ostatními zeměmi Osy, zejména se Slovenskem. Chorvatsko od nezávislosti 1991. Chorvatské směřování do evropských a euroatlantických struktur, pohraniční spor se Slovinskem.
  • 5. Rumunsko. Obdobně – od podunajských knížectví, zájem Ruska o ochranu 1829, přes autonomní knížectví 1856 a jejich sjednocení 1862. Rumunsko jako regionální velmoc – aspirace v meziválečné době, fenomén Ceasescu, jeho srovnání s ostatními komunistickými pohlaváry (zejména Stalin a Tito). Bouřlivý annus mirabilis 1989, nelehké směřování do evropských a euroatlantických struktur, odlišnosti ve srovnání s jinými zeměmi-kandidáty.
  • 6. Bulharsko. Odlišné podmínky získání autonomie ve srovnání se Srbskem, Východní Rumelie, bulharsko-srbská válka 1885, balkánské války. Bulharsko mezi válkami, autokracie 1923, směřování Bulharska k Ose a rozdíly oproti ostatním státům Osy. Poválečný vývoj, bulharská specifika, Dimitrov, Červenkov, Živkov. Annus mirabilis 1989, nelehká 90. léta, bulharské směřování do evropských a euroatlantických struktur. Český pohled na Bulharsko a Rumunsko vs. pohled ze zemí západní Evropy, rozebrání některých častějších stereotypů. Proč Češi preferovali Bulharsko a Západ naopak Rumunsko? apod. Bulharsko a Rumunsko v EU, naděje a problémy.
  • 7. Albánie. Prizrenská liga 1878, rok 1912, meziválečná doba, vznikání státu, Ahmed Zogu. Italská okupace, postoj k okupaci. Po roce 1945, nové vznikání státu, možnosti začlenění do Jugoslávie. Enver Hoxha, albánská specifika, izolacionismus. Bouřlivý rok 1991, Sali Berisha. Kolaps 1997, Albánie dnešních dnů.
  • 8. Turecko. Osmanská říše – úpadková fáze, vyklízení jihovýchodní Evropy. Problém reforem nebo problematické reformy? Mladoturecká revoluce, tendence k modernizaci, vztahy s Německem. Zánik Osmanské říše – vznik Turecka. Ataturk. Turecko v době studené války. Řecko-turecké vztahy, krizová období – 1923, 60. a 70. Léta, kyperská otázka. Turecká politika vůči jihovýchodní Evropě od roku 1990. Turecko jako regionální velmoc.
  • 9. Kypr. Kypr 1878, od Osmanské říše pod britskou nadvládu. Kypr – součást Řecka? Řecký postoj ke kyperské otázce. Nezávislost 1960, Makarios. Katastrofa 1974, řecký pohled, turecký pohled, enósis nebo taksim? Jednotný nebo rozdělený Kypr? Severokyperská turecká republika. Kypr v EU.
  • 10. Jugoslávie. Fenomén Jugoslávie. I. Jugoslávie – Království SHS, Jugoslávie po roce 1929. Jugoslavismus – politický, jazykový, kulturní, možnosti vzniku jugoslávského národa. Rok 1941, okupace, postavení jednotlivých národů. Kolaborace – Ljotićovo Srbsko, Albánci na Kosovu a rezistence – četnici, Tito, AVNOJ. Postavení NDH. Podmínky pro vznik nové Jugoslávie. II. Jugoslávie (FLRJ, SFRJ). Od nejvzornějšího žáka přes roztržku až po postavení mezi Východem a Západem. Konsolidace národnostních napětí (hlavně Kosovo, dále Vojvodina). Od „zlatých“ 60. let přes postupný úpadek po Titově smrti až k rozpadu Jugoslávie. Proč ztroskotala idea Jugoslávie? III. Jugoslávie (SRJ), fenomén Milošević, jeho srovnání s jinými postkomunistickými leadery – z bývalé Jugoslávie –Tudjman, Gligorov, Izetbegović – i z dalších zemí – Jelcin, Lukašenko. Rozpad III. Jugoslávie. Kosovo – chronický kosovský problém, soužití Albánců a Srbů, obecněji i možnosti soužití více národů na Balkáně. Postoj Západu k Srbsku, specifika ve vztahu k ostatním postjugoslávským národům. Krátký souhrn vývoje v balkánských postjugoslávských státech od získání nezávislosti – Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Makedonie, Srbsko. Možnosti vývoje regionu.
  • 11. Kosovo, Albánci mimo Albánii, albánská diaspora. Formování moderního albánského národa, specifika oproti ostatním balkánským národům. Prizrenská liga, představa albánského národního státu koncem 19. stol a realita 1912. Albánci v Itálii a Řecku. Meziválečná éra – Albánci v Jugoslávii. Situace za 2. světové války - Balli i Kombetar. Neklidné Kosovo po roce 1945 – etnické čištění 1946, nižší rozsah autonomie ve srovnání s Vojvodinou (oblast vs. pokrajina). Nepokoje 1956 a 1968. Rozšiřování autonomie 1963 a 1968, nová Ústava 1974. Pohled jugoslávských Albánců na Hoxhovu Albánii. Postavení srbské církve na Kosovu. Nepokoje 1981, zostřování napětí na Kosovu v 80. letech. Milošević na Kosovu 1989, zrušení autonomie 1990, Ibrahim Rugova, kosovoalbánský paralelní stát. Události let 1998 a 1999. Bombardování SRJ – následný vývoj. UCK, nové kosovské špičky – Hashim Thaci, Rramush Haradinaj. Rok 2008, mezinárodně-právní pohled na celou problematiku, rezoluce OSN, výrok MST v Haagu 2010, „neexistence zákazu vyhlášení nezávislosti“ vs. rozsudek ve věci Alandy 1921 aneb existuje dvojí metr?
Literatura
  • Roux, Michal. Les Albanais en Yougoslavie: minorité nationale, territoire et développement. Editions MSH, 1992.
  • KREISER, Klaus a Christoph K. NEUMANN. Dějiny Turecka. Translated by Petr Kučera. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010, 329 s. ISBN 9788074220128. info
  • ŠESTÁK, Miroslav. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: NLN Nakladatelství lidové noviny, 2009, 758 s. ISBN 9788071063759. info
  • HRADEČNÝ, Pavel, Ladislav HLADKÝ, Virgjil MONARI, František ŠÍSTEK a Pavla HRADEČNÁ. Dějiny Albánie. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 716 s. ISBN 9788071069393. info
  • RYCHLÍK, Jan a Milan PERENĆEVIĆ. Dějiny Chorvatska. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007, 576 s. ISBN 9788071068853. info
  • HRADEČNÝ, Pavel. Dějiny Řecka. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007, 768 s. ISBN 9788071068839. info
  • PELIKÁN, Jan. Dějiny Srbska. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2005, 670 s. ISBN 8071066710. info
  • RYCHLÍK, Jan a Miroslav KOUBA. Dějiny Makedonie. Praha: Lidové noviny, 2003, 458 s. ISBN 80-7106-642-7. info
  • RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, 516 s. ISBN 8071064971. info
  • GLENNY, Misha. The Balkans : nationalism, war, and the Great Powers, 1804-1999. New York: Penguin Books, 2001, xxvi, 726. ISBN 0140233776. info
  • Dějiny Rumunska. Edited by Miroslav Tejchman - Kurt W. Treptow. Praha: Lidové noviny, 2000, 543 s. ISBN 80-7106-348-7. info
  • VYKOUKAL, Jiří P., Bohuslav LITERA a Miroslav TEJCHMAN. Východ :vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 860 s. ISBN 80-85983-82-6. info
  • TODOROVA, Marija Nikolaeva. Imagining the Balkans. New York: Oxford University Press, 1997, xi, 257. ISBN 0195087518. info
  • WEITHMANN, Michael W. Balkán : 2000 let mezi východem a západem. Translated by Jan Souček - Růžena Dostálová. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1996, 431 s. ISBN 8070211997. info
Výukové metody
Přednášky a návazná diskuse.
Metody hodnocení
Kurz bude ukončen závěrečným pohovorem, vyžadována je přiměřená docházka.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednorázově.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2011.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2012/BK_03