AEA_33 Doba římská a doba stěhování národů v Evropě

Filozofická fakulta
podzim 2014
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Dagmar Vachůtová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 15:50–19:05 C43
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 40 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/40, pouze zareg.: 0/40
Jiné omezení: Účast na semináři je povinná. Pokud student nesplní podmínky pro ukončení semináře (vypracování referátu a anglického resumé) není možné přistoupit ke zkoušce.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Přednáška seznamuje s archeologickým obrazem a dějinami evropského území od předřímského období do šedesátých let šestého století n.l. na základě archeologických a písemných pramenů. Výuka navazuje na vědomosti získané v rámci bakalářského studia, které podstatně rozšiřuje faktograficky i metodologicky. V rámci semináře, který obsahově navazuje na přednášku a doplňuje ji formou referátů na vybraná aktuální témata, všichni studenti vypracují a prezentují vybrané téma s kompletní bibliografií a vytvoří zevrubný cizojazyčný souhrn (resumé) textu s klíčovými slovy v angličtině. Referáty jsou přednášeny v češtině i angličtině podle výběru a možností studentů, stejně tak diskuze k referátům je vedena v češtině nebo v angličtině, podle výběru a preferencí studentů.
Osnova
  • 1. Úvod, vymezení tématu, periodizace a základní literatura. Zadaní témat jednotlivých referátů. Osídlení barbarika v době předřímské a časně římské (legendy o počátcích Germánů, zprávy antických autorů, archeologické doklady nejstarších kontaktů s římskou říší).
  • 2. Oblast evropského barbarika v době předřímské a časně římské (kultury jastorfská a oksywská).
  • 3. Kulturní obraz dnešního Polska v době římské – kultury przeworská a wielbarská (jejich rozsah, archeologický obraz a vnitřní vývoj). Obchod s jantarem a západobaltská oblast (Aestiové).
  • 4. Kultura Grossromstedtská - eponymní pohřebiště, nekropole Schkopau, sídlištní poměry. Plaňanská skupina v Čechách jako mladší fáze grossromstské kultury. Kultura luboszycká a skupina gustowská. Lübsow-fenomén tzv. knížecích hrobů starší doby římské (příklady z Polska, Německa a Dánska).
  • 5. Sídlištní poměry v oblasti severoevropského barbarika (Holandsko, Šlesv.-Holštýnsko, Dánsko) a Severská votivní depozita. Klimatické poměry, problematika osídlení výšinných poloh, tzv. wurty, halové stavby, dvorce oddělené ploty. Sídlištní prameny k náboženským představám Germánů doby římské (zdobená ohniště, celé zvířecí skelety u ohnišť). Zvířecí depozita, stavební oběti, očistné oběti. Lidské skelety na barbarských sídlištích. Severská votívní depozita (bažiny Thorsberg, Nydam I-III, Illerup, Vimosse). Centrální dlouhodobá obětiště a regionální či jednorázová obětiště. Skladba obětin včetně zvířat a lidí. Nálezy přístupových cest a dřevěných plastik: Wittemoor, Braak, Oberdorla. „Lidé z bažin“ – Tollund, Grauball,Windeby.
  • 6. Počátky římsko-barbarských konfliktů a budování vojenských základen východně od Rýna. Lolliova porážka, Drúzovy výpravy, Tibériova tažení. Římské základny na dolním Rýnu (Nijmegen, Castra Vetera) a na řece Lippe: Oberaden, Holsterhausen, Haltern, Anrepen. Rok 6: tažení proti Marobudovi (tábor v Markbreitu), r. 9: bitva v Teutoburském lese (příčiny, průběh, lokalizace, archeologické prameny, důsledky). Germanikovy trestné výpravy (r. 14-16 n. l.). Bitva mezi Arminiem a Marobudem, konsolidace poměrů po r. 21 n l. až do doby císaře Claudia (41-54).
  • 7. Provincie Germania a počátky budování římského limitu. Situace za Claudia: přesuny legií v Mogontiaku, posílení auxilií podél Neckaru (tzv. nekarští Svébové). Důsledky povstání Batavů (r. 69-70) při dolním Rýnu (Gelduba-Krefeld-Gellep). Budování odenwaldského limitu (spojnice mezi Neckarem a Mohanem, př. kastel v Hesselbachu). Domitiánova válka s Chatty r. 83-85: počátky systematické výstavby limitu. Stavební charakteristika ORL, srovnání opevnění v Horní Germánii a fortifikací v západní Raetii.
  • 8. Provincie Raetie a raetský limes - vojenské objekty v Podunají (Řezno, Künzing, Passov).
  • 9. Provincie Noricum a pohřební ritus v oblasti římského impéria. Norické království – Magdalensberg. Pozdější centra: Virunum, Ovilava. Podle T. Fischera nejstarší základny budovány v Noriku až za Flaviovců. Obranná linie: 2 legionářské tábory poblíž, v Albingu jen dočasný provizorní, v Lorchu trvalý (Lauriacum), založený r. 191 (II. leg Italica). Canabae legionis povýšeno v r. 212 na municipium, poškozeno ve 3. stol., v pozdním 4. stol. pozvolna opouštěno. Noricko-pannonská mohylová pohřebiště (na náhrobcích zobrazení kroje žen).
  • 10. Další vývoj v Podunají (provincie Pannonia, Thracia, Moesia, Dacia). Británie v době římské. Tzv. Sarmatský limes: systém valů v uherské rovině, vznikl asi po r. 332, ztratil význam v r. 378. Dolnodunajské provincie: Trácia (r. 46), Moesia (od r. 45/46). Trajánovy boje o Dácii. V důsledku ničivého vpádu Gótů r. 271 odchází z Dácie římské vojsko i správa. Po vyklizení Dácie reorganizace obou Moesií na 6 částí. Ve 4. stol. (378 bitva u Hadrianopole) usazování Gótů v Moesii a Thrácii (jejich nespokojenost v důsledku nezajištění obživy od Římanů). Historie římského zájmu o Británii- Kassiterides-cínové ostrovy (Caesar 55, 54 př.n.l., r. 43 za Claudia- 4 legie+pomocné sbory (celkem cca 50 tisíc mužů) R. 49 – Ostorius Scapula –1. pevnosti napříč od JZ k SV. 83-86 – Iulius Agricola, základny až ve Skotsku i 1 legion. tábor (Pinnata castra). Hadriánova fortifikace 122-367. Tzv. mílové kastely, Vindolanda (Chesterholm). Antoninův val: 142-181 Septimius Severus v Británii.
  • 11. Kulturní obraz na počátku doby stěhování národů a archeologické periodizace DSN. Hunové, přehled základních písemných pramenů, inventář jezdecko-nomádské společnosti, význam Hunů. Historie a archeologický obraz Gótů v Evropě. Hlavní písemné prameny. Osudy a hmotná kultura Vizigótů. Pohyb Ostrogótů – nejprve v Panonii, vztahy se Skiry. Ostrogóti za Theodoricha (jeho biografie, vztah k východořímskému císaři), jeho boj s Odoakerem o ovládnutí Říma 490-493. Ostrogótská Itálie: pohřebiště (asi 15-20 lokalit), rychlá romanizace. Poklad z Domagnana (šperky, kolem r. 500). Konec ostrogótské Itálie v důsledku výprav Justiniána.
  • 12. Archeologický obraz Gótů, Langobradů a Gepidů v Evropě. Stručná historie Durynků, Alamanů, Frízů, Sasů a Anglů. Přehled dějin Langobardů, vývoj jejich hmotné kultury v oblasti nad středním tokem Dunaje a v Panonii. Vztahy mezi Gepidy a Langobardy. Hlavní pohřebiště. Odchod Langobardů do severní Itálie. Politický zánik Langobardů a jejich kulturní dědictví.
Literatura
  • ESMONDE CLEARY, A. S. The Roman West, AD 200-500 : an archaeological study. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 2013, xv, 533. ISBN 9780521196499. info
  • LENDERING, Jona a Arjen V. A. J. BOSMAN. Edge of empire : Rome's frontier on the Lower Rhine. Rotterdam: Karwansaray, 2012, vii, 193. ISBN 9789490258054. info
  • DE VINGO, Paolo. From tribe to province to state : an historical-ethnographic and archaeological perspective for reinterpreting the settlement processes of the Germanic populations in western Europe between Late Antiquity and the Early Middle Ages. Oxford: Archaeopress, 2010, 303 s. ISBN 9781407306582. info
  • KOLB, Anne a Joachim FUGMANN. Tod in Rom : Grabinschriften als Spiegel römischen Lebens. Mainz am Rhein: Philipp von Zabern, 2008, 228 s. ISBN 9783805334839. info
  • HUMPHREY, John William. Ancient technology. 1st pub. Westport, Conn.: Greenwood, 2006, xxiv, 219. ISBN 0313327637. info
  • GREENE, Kevin. The archaeology of the Roman economy. Berkeley: University of California, 1986, 192 s. ISBN 9780520074019. info
Výukové metody
Přednášky a seminář s referáty studentů a diskuzí, seminář je doplněn o studijními materiály v angličtině (resumé referátů, bilingvní prezentace aj.). Studijní materiály jsou dostupné v podobě e-learningové podpory kurzu https://elf.phil.muni.cz/elf2/course/view.php?id=2097
Metody hodnocení
4 P, Zk Požadavky ke zkoušce: přehledná znalost problematiky, reálií a vybraných otázek na základě přednášek a studijní literatury.
Navazující předměty
Informace učitele
https://elf.phil.muni.cz/elf2/course/view.php?id=2097
Doporučená studijní literatura:

Okruh A:
Brabant, J. 1993: Hausbefunde der rőmischen Kaiserzeit im freien Germanien. Halle (Saale) (II 9908).
Döbler, H. 2000: Die Germanen. Legende und Wirklichkeit von A-Z. München.
Domański, G. 1996: Jastorfkultur in Polen. In: Kontakte längs der Bernsteinstraße…, Kraków, 293-303.
Dušek, S. 1992: Römische Handwerker im germanischen Thüringen (A,B). Stuttgart.
Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien. Hamburg.
Godłowski, K. 1992: Die Chronologie der jűngeren und späten Kaiserzeit in den Gebieten südlich der Sudeten und Karpaten. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie. Kraków, 23nn. Gomolka-Fuchs, G. (ed.) 1999: Die Sîntana de Mureş-Černjachov-Kultur (sborník z kolokvia). Bonn.
Green, M. 2002: Menschen Opfer. Essen (I 12.179). Jaskanis, J. 1996: Cecele. Ein Gräberfeld der Wielbark-Kultur in Ostpolen. Kraków.
Kaczanowski, P. 1992: Bemerkungen zur Chronologie des Zustroms rőmischer Waffenimporte in das europäische Barbaricum. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie. Kraków, 171nn (II 991).
Kokowski, A. – Leibner, Ch. – Urbański, A. eds. 2003: Die Wandalen. Nordstemmen(II 12.305).
Kokowski, A. 2005: Starożytna Polska. Od trzeciego stulecia przed narodzeniem Chrystusa do schyłku starożytności. Warszawa.
Krüger, B. et al. 1988: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa. Ein Handbuch in zwei Bänder (ed. Herrmann Joachim). Berlin.
Makiewicz, T. 1996: Bernstein aus den vorrömischen Eisenzeit und römischen Kaiserzeit in Groβpolen. In: Kontakte längs der Bernsteinstraβe, 65-76(I 10.341).
Michalowski, A. 2003: Osady kultury przeworskiej z terenów ziem Polskich. Poznań (II 13.505).
Olędzki, M. – Skowron, J. (eds.) 2004: Kultura przeworska. Odkrycia – interpretacje – hipotezy. Tom 1., Łódź (II 13.452).
Leube, A. (ed.) 1998: Haus und Hof im östlichen Germanien. Bonn (II 11.705).
Pietrzak, M. 1997: Pruszcz Gdański. Fundstelle 10. Ein Gräberfeld der Oksywie- und Wielbark-Kultur in Ostpommern. Kraków.
Puttkammer, T. (Hrsg.) 2012: Auf den Spuren der Germanen. Kamenz (I 15.263).
Stawiarska, T. 1985: Glass beads of northern Poland in the period of Roman influence. Wrocław (I 8770).
Stawiarska, T. 1999: Naczynia szklane okresu rzymskiego z terenu Polski. Warszawa (I 11.345).
Spáčilová, L.-Wolfová, M. 1996: Germánská mytologie. Svět germánských božstev. Olomouc.
Steuer, H. 1982: Frühgeschichtliche Sozialstrukturen in Mitteleuropa. Göttingen, 155-299.
Todd, M. 1999: Germáni. Praha(I 10.084).
Wołagiewicz, R. 1993: Ceramika kultury wielbarskiej mędzy Bałtykiem a morzem Czarnym. Szczecin.

Okruh B:
Bouzek, J. - Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. Praha (skripta).
Breeze, D. J. 2002: Roman Forts in Britain. Shire Publications (I 15.269).
Breeze, D. J - Jilek, S. - Thiel, A. 2009: The Antonine Wall. In: Frontiers of the Roman Empire. Edinburgh(I 15.421).
Breeze, D. J - Jilek, S. - Thiel, A. 2011: Hadrian´s Wall. In: Frontiers of the Roman Empire. Hexham (I 15.422).
Cleary, S. 2013: Roman West AD 200-500. An archaeological Study. Cambridge( I 14.970).
Fischer, T. (Hrsg.) 2001: Die Römischen Provinzen. Eine Einführung in ihre Archäologie. Stuttgart (I 12.472).
Fischer, Th. 2002: Noricum. Mainz am Rhein.
Fischer, T. 2009. Römische Militärlager und zivile Siedlungen in Germanien zwischen Rhein und Elbe zur Zeit Marbods (von Drusus-Offensive 12/9 v. Chr. bis zu der Aufgabe der römischen Eroberungspläne 17 n. Chr-). Ein aktueller Überblick. In: Salač, V. - Bemmann, J. (eds.): Mitteleuropa zur Zeit Marbods. Bonn, 485-519.
Friesinger, H. - Krinzinger, F. (eds.) 1997: Der römische Limes in Österreich. Wien(I 13.300).
Klose, G. - Nünnerich-Asmus, A. (Hrsg.) 2006: Grenzen der Römischen Imperiums. Mainz am Rhein (II 15.004).
Kolb, A. - Fugmann, J. 2008: Tod in Rom. Grainschriften als Spiegel römischen lebens. Mainz am Rhein (II 14.995).
Potter, T.W. 1997: Roman Britain. London.
Schmidt, S. (ed.) 2005: Imperium Romanum. Roms Provinzen an Neckar, Rhein und Donau (Begleitband zur Ausstellung des Landes Baden-Württemberg), Esslingen am Neckar (II 13.302).
Visy, Z. 1988: Der pannonische Limes in Ungarn. Budapest-Stuttgart.
Wamser, L. (Hrsg) 2004: Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. München. Wiegels, R. 2007: Die Varusschlacht. Wendepunkt der Geschichte? Stuttgart (II 13.279). Yegül, F. 2010: Bathing in the Roman World. Cambridge (I 14.971). Katalog: 2000 Jahre Varusschlacht. Imperium. Konflikt. Mythos. Stuttgart 2009(II 13.920).

Okruh C:
Bednaříková, J. 2003: Stěhování národů. Praha (I 12.129).
Bierbrauer, V. 1994: Archäologie und Geschichte der Goten vom 1.-7. Jahrhundert. In: Frühmittelalterliche Studien 28. Berlin - New York, 51-171.
Bodo, A. - Externbrick, H. (Hrsg.) 2007: Attila und die Hunnen. Stuttgart.
Bóna, I. 1976: Der Anbruch des Mittelalters. Gepiden und Langobarden im Karpatenbecken, Budapest.
Heather, P. 2002: Gótové. Praha(I 11.862).
Kokowski, A. 2008: Goci od Sakndzy do Campi Gothorum. Warszawa (I 14.217).
Menghin, W. 1985: Die Langobarden. Geschichte und Archäologie. Stuttgart.
de Palol, P. - Ripoll, G. 1999: Die Goten Geschichte und Kunst in Westeuropa. Augsburg Stuttgart.
Pohl, W. – Erhard, P. (eds.) 2005: Die Langobarden. Herrschaft und und Identität. Forschungen und Geschichte des Mittelalters 9. Wien.
Tejral, J. (ed.) 2007: Barbaren im Wandel. Beiträge zur Kultur- und Identitätsbildung in der Völkerwanderungszeit. Brno.
Tejral, J. 2011: Einheimische und Fremde. Das norddanubische Gebiet zur Zeit der Völkerwanderung. Brno.
Stadler, P. - Friesinger, H. - Kutschera, W. - Lauermann, E. - Rácz, Z. - Tejral, J. - Wild, E. M. - Zeman, T. 2008: Kann man die Zuordnung zu den verschiedenen (ethnischen) Gruppen der Völkerwanderungszeit mittels naturwissenschaftlicher Datierungsmethoden verbessern? In: Hunnen zwischen Asien und Europa. Aktuelle Forschungen zur Archäologie und Kultur der Hunnen. In: Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas, Band 50. Langenweissbach, 157-183.
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Informace ke způsobu ukončení viz sylabus.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
První dvouhodinovka je přednášena doc. PhDr. E. Kazdovou, CSc., druhou dvouhodinovku tvoří seminář vedený Mgr. D. Vachůtovou, Ph.D.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2000, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2010, podzim 2012, podzim 2016, podzim 2018.