ARTS002 Přístupy k vědeckému poznání jazyka

Filozofická fakulta
podzim 2023
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: k.
Vyučující
PhDr. Aleš Bičan, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Mojmír Dočekal, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Jan Havliš, Dr. (přednášející)
prof. PhDr. Mgr. Ondřej Šefčík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Aleš Bičan, Ph.D.
Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 10:00–11:40 B2.13, kromě Čt 16. 11.
Předpoklady
!NOWANY(: ) && !: && !PROGRAM(B-OJ_) || (PROGRAM(B-OJ_) && (ARTS001 Lidská mysl: Úvod do kognitivních věd || ARTS003 K aktuálním otázkám současné kultury, především hudby a divadla || ARTS004 Homér a evropská literatura || ARTS005 Život v kyberprostoru: návod k přežití || ARTS006 The Fall of an Empire or the Rise of Europe? || ARTS007 Germánské literatury – nositelé Nobelovy ceny za literaturu || ARTS008 Argumentace a logika || ARTS009 ABC češtiny || ARTS010 Dějiny Mongolska a stepních říší || ARTS011 Proměny křesťanské Evropy: Vize, kritika, diskuse || ARTS012 Kulturní konstrukce jinakosti || ARTS013 Slovanské areály || ARTS014 Jak číst současnou světovou literaturu. Cesta napříč žánry. || ARTS015 Člověk mezi kulturou a přírodou: Základy interdisciplinárního výzkumu || ARTS016 Literární život na středověkých univerzitách || ARTS017 Život po smrti v evropské literatuře a umění || ARTS018 You Are Here: Places and Spaces in Anglophone Cultures || ARTS019 Shakespeare: umění a ctnost || ARTS020 Digitální humanitní vědy || ARTS021 Art and Culture in Central Europe))
bez předpokladů
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 17 mateřských oborů, zobrazit
Anotace
Kurz seznamuje studenty všech oborů s vědeckým zkoumáním jazyků. Ukazuje, že jazykovědec není člověk, který umí hodně jazyků nebo je učí, ale ten, kdo chce popsat a vysvětlit vznik, vývoj, strukturu a fungování jazyka. Kurz se soustředí na to, co to jazyk vlastně je a co není, a zda i konstruované (umělé) jazyky nám mohou nabídnout něco víc než to, jak mluví elfové či Dothrakové. Velká pozornost je věnována zvukové struktuře jazyků světa, vztahu mezi myšlením a jazykem, vzniku a vývoji jazyka a vzájemnému ovlivňování jazyků. Předmět přibližuje, jaké vědecké metody jazykověda používá k nalezení odpovědí na tyto otázky a jak lze jazykovědné poznatky propojit s jinými vědeckými disciplínami nebo je v nich využít.
Výstupy z učení
Absolvent předmětu student získá:
- rozumění principům jazykovědné práce
- argumenty pro obhájení, proč je jazykověda věda
- přehled o jazykovědných metodách a možnostech propojení jazykovědy s jinými vědními oblastmi
- odpovědi na otázku, co je to jazyk, jak vzniká a mění se, a jak ovlivňuje jiné jazyky a naše myšlení
- porozumění různým způsobům vědeckého zkoumání jazyka (synchronní, diachronní, korpusové, experimentální atd.)
Klíčová témata
  • 1) Proč jazykovědec není ten, kdo umí hodně jazyků nebo kdo jazyky učí? Co znamená, že je jazykověda věda o jazyce?
  • 2) Co to vlastně jazyk je? Používají opice, papoušci a včely jazyk? 3) Umí váš telefon mluvit: Jak zkoumat zvukovou stránku jazyků a jak tyto poznatky použít mimo jazykovědu?
  • 4) Strč prst skrz řeřichu: Je čeština zvukově divná a co vůbec víme o zvucích všech jazyků světa? Je nutné při komunikaci zvuky vůbec používat?
  • 5) Co nám dothračtina, elfština a jiné konstruované jazyky mohou říct o přirozených jazycích? Jak tyto jazyky využít v jazykovědě?
  • 6) Jaký je vztah mezi myšlením a jazykem? Definuje náš jazyk to, jak myslíme? Je možné zjistit, proč je jazyk takový, jaký je?
  • 7) Máme v hlavě počítač, co umí mluvit? Jak jazyk vznikl? Co se stane, když se potkají mluvčí vzájemně nesrozumitelných jazyků? Jak se jazyky mezi sebou ovlivňují? Jak a proč se jazyky proměňují?
  • 8) Jak kognitivní věda a lingvistika umí odpovědět na to, co filozofie vyřešit neuměla - jsou naše slova a věty odrazem myšlenek, faktů světa nebo ani jednoho?
  • 9) Metody přírodních věd v lingvistice: Jak získat tvrdá data, a co pak s nimi dělat? Od shromáždění dat přes jejich statistické zpracování až k ověřování/vyvracení hypotéz
  • 10) Vývoj jazyků: Jak a proč se jazyky mění? Můžeme zjistit, jak mluvili naši předkové? Mohla Eva mluvit s Adamem, a když ano, jak?
  • 11) Není jazykověda druhem archeologie? Stěhují se jazyky, národy, nebo oboje? Můžeme rekonstruovat mentální svět pradávné kultury?
  • 12) Vývoj jazykovědného zkoumání: Rozešli jsme se v Babylónu? Co si udělat gramatiku? Latina regina linguarum? Nejsme jazykoví bratranci? Náhoda, analogie, nebo zákony? Mysleme strukturně! Ne, univerzálně a generativně!
Studijní zdroje a literatura
    doporučená literatura
  • LADEFOGED, Peter. Vowels and consonants. Edited by Sandra Ferrari Disner. 3rd ed. Malden: Wiley-Blackwell, 2012, xvii, 211. ISBN 9781444334296. info
  • PINKER, Steven. Jazykový instinkt : jak mysl vytváří jazyk. Translated by Markéta Hofmeisterová. Vydání první. Praha: Dybbuk, 2009, 550 stran. ISBN 9788074380068. info
  • BAAYEN, Rolf Harald. Analyzing linguistic data : a practical introduction to statistics using R. 1st print. Cambridge: Cambridge University Press, 2008, xiii, 353. ISBN 9780521882590. info
  • HJELMSLEV, Louis. Jazyk. Translated by Miloš Dokulil. 1. vyd. Praha: Academia, 1971, 145 s. URL info
Přístupy, postupy a metody používané ve výuce
přednášky, povinná četba několika kapitol:
Pinker, S.: Jazykový instinkt: Jak mysl vytváří jazyk (2010). Kapitoly 1 a 2
Hjelmslev, L. Jazyk (1971). Kapitoly Jazykové funkce, Genetická příbuznost jazyků, Tvoření znaků)
Tolkien, J. R. R.: Tajná neřest (In: Netvoři a kritikové a jiné eseje, 2006)
Chiang. T.: Příběh tvého života (In: Příběhy tvého života, 2011)
Způsob ověření výstupů z učení a požadavky na ukončení
písemný test
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2023/ARTS002