FF:HIB002bV Poddaní moravského velmože - Informace o předmětu
HIB002bV Poddaní moravského velmože (Moravský velmož 1600 V.)
Filozofická fakultapodzim 2024
- Rozsah
- 0/2/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučováno kontaktně - Vyučující
- prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D. (přednášející)
- Garance
- prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Historický ústav – Filozofická fakulta - Rozvrh
- Út 16:00–17:40 D41
- Předpoklady
- 1. Absolvování semináře Úvod do studia raného novověku.
2. Znalost některého z významných pramenných jazyků, např. němčina, francouzština, italština, angličtina.
3. Znalost paleografie raného novověku pro čtení textů. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 22/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25 - Mateřské obory/plány
- Historie (program FF, B-HI_) (3)
- Cíle předmětu
- Cílem kurzu je představit problematiki sociálních dějin raného novověku, resp. základní vztah vrchnost - poddaný. Dále vysvětlit funkci základních právních pramenů (vrchnostenské řády, hospodářské instrukce, zemská zřízení, usnesení zemských sněmů apod.)a jejich fungování v raně novověké společnosti. Získané informace o vztahu vrchnost-poddaný v raném novověku bude student umět využít k samostatné práci z oblasti sociálních a právních dějin, analýze pramenů a jejich interpretaci. Student bude schopen vytvořit samostatnou seminární, resp. bakalářskou či magisterskou práci a na určité úrovni se tak zapojit do výzkumu sledované problematiky.
- Výstupy z učení
- Student bude po absolvování semináře schopen:
1. Identifikovat vztah mezi aristokratem a poddaným v raném novověku
2. Identifikovat roli zemského a vrchnostenského práva
3. Identifikovat roli jednotlivých druhů právních dokumentů
4. Identifikovat roli vrchnostenských úředníků a představitelů poddanské samosprávy
5. Vyznat se v problematice každodenního života poddaných - Osnova
- Témata:
- A. Literatura „právního“ období
- B. Literatura „ekonomického“ období
- C. Literatura období „každodennosti“
- Supliky; Vrchnostenský „selský“ řád; Vrchnostenská hospodářská instrukce; Komorní hospodářská; Zemské zřízení; Snešení zemského sněmu; Zemské desky trhové; Kniha půhonů - selské roky; Zemská hejtmanská korespondence; Vrchnostenská korespondence; Urbář; Odhad - taxace; Inventář; Gruntovnice - kupní smlouva; Sirotčí registra; Testament; Černá kniha; Dlužní a rukojemská kniha; Účty.
- Literatura
- povinná literatura
- VÁLKA, Josef: Hospodářská politika feudálního velkostatku. Praha 1962.
- KROFTA, Kamil. Dějiny selského stavu. Vyd. 2. V Praze: Jan Laichter, 1949, 458 s. URL info
- KROFTA, Kamil. Přehled dějin selského stavu v Čechách a na Moravě. V Praze: K. Krofta, 1919, 262 s. info
- doporučená literatura
- DÜLMEN, Richard van. Kultura a každodenní život v raném novověku : (16.-18. století). Translated by Pavel Himl. Vydání první. Praha: Argo, 2006, 339 stran. ISBN 8072038133. info
- PETRÁŇ, Josef a Lydia PETRÁŇOVÁ. Rolník v evropské tradiční kultuře. 1. vyd. Praha: SET OUT, 2000, 215 s. ISBN 80-86277-08-9. info
- PEKAŘ, Josef. Kniha o Kosti : kus české historie. Edited by František Kutnar. Vyd. 4., v ČS 1. Praha: Československý spisovatel, 1970, 341 s. info
- MÍKA, Alois. Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960, 439 s. URL info
- MATĚJEK, František. Feudální velkostatek a poddaný na Moravě s přihlédnutím k přilehlému území Slezska a Polska : studie o přeměnách na feudálním velkostatku v druhé polovině 15. a v první polovině 16. století. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 511 s. info
- Výukové metody
- Seminární práce s texty; textová analýza; interpretace pramenů; seminární referáty. Seminární diskuse.
- Metody hodnocení
- Psaní seminární práce, seminární referáty, práce s literaturou. Zápočet.
- Informace učitele
- http://www.phil.muni.cz/hist/
Mnohé historické osobnosti mají svoji vlastní dobu a spolu s ní se dostanou do titulů knih. Karel IV. a jeho doba, Rudolf II. a jeho doba, Valdštejn a jeho doba, Carl von Zierotin und seine Zeit. Zpravidla jde o hlavy pomazané a nebo osoby, které se k pomazanosti vládců nějaký, způsobem blíží. Například tím, že o trůn všemi možnými prostředky usilují, a nebo tím, že stojí v čele své země. V lepším případě třeba svými uměleckými počiny. Proč by ale nemohl mít svou dobu i obyčejný poddaný, který je třeba mlynářem v malé vesničce poblíž Náměště nad Oslavou. Je-li to mlynář a žije-li na sklonku 16. století, má navíc velký vzor ve svém slavném vrstevníku z Friaulska Domeniku Scandellovi a v jeho sýru a červech.Pavel Petrman zřejmě nebyl místním mudrcem a docela určitě nebyl vyslýchán a uvězněn inkvizicí. Obecně je o něm známo jen velice málo. Z toho, co se ví, je ale patrné, že byl pořádným taškářem, který se nebál vodit za nos vlastního pána. V semináři, který je poslední částí cyklu „Moravský velmož 1600“, tedy půjde nejen o Pavla Petrmana a jeho dobu, ale i o vztahy poddaných a jejich pánů. § Seminář se bude zabývat vztahem vrchnosti a jejích poddaných, a to na základě rozboru a interpretace různých typů pramenů. Jako primární hledisko bude v souladu s dobovým nazíráním vnímat princip právní. Bude si klást otázku, co vše je možno se z různých typů pramenů o uvedeném vztahu dozvědět. Východiskem přitom budou prameny právní normativní povahy - vrchnostenské řády a vrchnostenské instrukce. Vyústěním semináře by mělo být vytvoření obrazu o každodennosti poddaného na předbělohorské vesnici. - Další komentáře
- Studijní materiály
Nutná znalost němčiny a četby kurentu; vhodné absolvování předchozích seminářů cyklu Velmož 1600.
- Statistika zápisu (nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2024/HIB002bV