RSn090 Ruština v diachronii

Filozofická fakulta
podzim 2024
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
Mgr. Olga Berger, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Berger, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Olga Berger, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Předpoklady
JSB_SLAV11 Staroslověnština
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je ukázat vývoj ruštiny z diachronního hlediska a na základě konfrontace fonetických a mluvnických jevů staroruštiny a současné ruštiny objasnit, jak a proč vznikly jednotlivé jevy v současném ruském jazyce, vysvětlit hlavní změny v průběhu vývoje ruštiny.
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu student bude schopen:
- určit a popsat zákony historických změn ve fonetickém a mluvnickém systému ruštiny;
- vysvětlit ty fonetické a mluvnické jevy v současné ruštině, které není možné vysvětlit pouze pomocí fakt současné ruštiny;
- vysvětlit etymologii jednotlivých slov v ruštině;
- objasnit zásady a příčiny vzniku rozdílů v mluvnické struktuře ruštiny a češtiny jako důsledek odlišnosti jejich historického vývoje.
Osnova
  • 1. Problematika periodizace dějin ruštiny. Nejdůležitější charakteristické rysy východoslovanské větve. Staroruské písemné památky – pramen studia staré ruštiny.
  • 2. Historická fonologie. Zánik jerů. Vývoj měkkostní korelace. Fonémy i, y. Depalatalizační procesy. Vznik akání a ikání.
  • 3. Historická morfologie. Podstatná jména. Paradigmata skloňování substantiv ve staré ruštině. Formování současného systému ruské deklinace.
  • 4. Přídavná jména. Rozdíly v užívání jmenných a složených tvarů ve staré ruštině. Tvoření komparativních tvarů. Přídavná jména přivlastňovací. Unifikace tvarů v množném čísle. Proměny přídavných jmen ve vývoji ruštiny.
  • 5. Zájmena ve staré ruštině: osobní, zvratná, ukazovací, přivlastňovací, určovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná. Formování současného systému zájmen v ruštině.
  • 6. Vývoj číslovek jako slovního druhu. Etymologie základních číslovek.
  • 7. Slovesa tematická a atematická. Tvary přítomného, minulého a budoucího času. Vztah mezi kategorií vidu a kategorií času. Tvoření rozkazovacího a podmiňovacího způsobu. Vývoj přechodníků a přídavných jmen slovesných.
  • 8. Příslovce. Etymologie nejužívanějších příslovcí v současné ruštině. Předložky. Částice. Druhy částic a jejich etymologie. Spojky: souřadicí a podřadicí. Fungování staroruských spojek ve větě. Původ citoslovcí a jejich vývoj.
  • 9. Historická syntax. Typy vět charakteristických pro současnou ruštinu – jejich vývoj. Způsoby vyjádření deagentizace. Větná modalita. Větné členy. Desémantizace prostých pádů, jejich záměna pády předložkovými. Přechodníkové a participiální vazby. Dativ absolutní. Typy souvětí ve staré ruštině.
  • 10. Stopy různých etap vývoje ruštiny (pozůstatky duálu, starých typů deklinace atd.).
  • 11. Historický vývoj slovní zásoby ruštiny. Domácí slovní zásoba a přejímky. Církevněslovanské prvky v současné ruštině.
  • 12. Dějiny a vývoj ruského jazyka. Názory na původ ruštiny. Spisovný jazyk období ruské národnosti; tzv. II. jihoslovanský vliv. Formování novodobého ruského spisovného jazyka.
Literatura
    povinná literatura
  • Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka: posobie dlja studentov. Pskov: 2003
  • Sabitova, Z.K.: Istoričesskaja grammatika russkogo jazyka. Učebnoe posobie. Moskva: Flinta, 2014
  • POPOVA, Galina Vladimirovna a Roman MRÁZEK. Historický vývoj ruštiny. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 162 s. 1984. info
    neurčeno
  • Kožin, A. N.: Istorija russkogo literaturnogo jazyka (Kijevskaja Rus). Moskva, 1972.
  • Jefimov, A. I.: Istorija russkogo literaturnogo jazyka. Moskva, 1957.
  • Uspenskij, B. A.: Istorija russkogo literaturnogo jazyka (XI-XVII vv.). München 19871, Budapest 19882.
  • Chaburgajev, G. A.: Očerki istoričeskoj morfologii russkogo jazyka. Imena. Moskva, 1990.
  • IVANOV, Valerij Vasil'jevič. Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka : dlja studentov filologičeskich special'nostej universitetov i pedagogičeskich institutov. Moskva: Prosveščenije, 1983. info
  • GORŠKOVA, Klavdija Vasil'jevna a Georgij Aleksandrovič CHABURGAJEV. Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka : dlja studentov filologičeskich special'nostej universitetov. Moskva: Vysšaja škola, 1981. info
  • GORŠKOV, Aleksandr Ivanovič. Istorija russkogo literaturnogo jazyka : kratkij kurs lekcij. Moskva: Vysšaja škola, 1961. info
  • JAKUBINSKIJ, Lev Petrovič. Istorija drevnerusskogo jazyka. Moskva: Gosudarstvennoje učebno-pedagogičeskoje izdatel'stvo Ministerstva prosveščenija RSFSR, 1953. info
Výukové metody
Výuka probíhá formou přednášek, během semestru mají i praktické úkoly pro lepší osvojení látky. Část učebních materiálů studenti musí nastudovat samostatně pomocí povinné literatury.
Metody hodnocení
Jednosemestrální disciplína je ukončena ústní zkouškou. U zkoušky budou praktické úkoly z probrané látky a kratší teoretické otázky.
Vyučovací jazyk
Ruština
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023.