Z0115 Struktura vegetačního krytu krajiny

Přírodovědecká fakulta
jaro 2008 - akreditace
Rozsah
1/2/0. 3 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Ing. Jan Lacina, CSc. (přednášející), RNDr. Martin Culek, Ph.D. (zástupce)
Garance
RNDr. Vladimír Herber, CSc.
Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Martin Culek, Ph.D.
Předpoklady
Z0005 Biogeografie || PROGRAM(N-GK) || PROGRAM(D-GR)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět navazuje na základy obecné biogeografie (fytogeografie a zoogeografie) a fytocenologie. Jeho základní linií je poznávání rostlinné složky krajiny ve směru od druhů přes fytocenózy (geobiocenózy) ke krajině jakožto mozaice geobiocenóz. Důraz je kladen především na interakce mezi vegetací a jejím abiotickým prostředím, na poznání změn vegetace a jejích podmínek vlivem rozmanitých antropických aktivit i katastrofických přírodních činitelů (disturbance) i na ochranu flóry a vegetace. Jako základní metoda je přitom používána biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí, založená na srovnání přírodního (potenciálního) a aktuálního stavu geobiocenóz. Ta vede k praktickým aplikacím poznání vegetační složky krajiny např. k vymezení ekologicky významných segmentů, územním systémům ekologické stability a k vymezení typů současné krajiny. Výuku provázejí ukázky a rozbor rozmanitých vegetačních map a hlavně terénní šetření v okolí Brna, podle dohody i jinde.
Osnova
  • 1. Základní pojmy (flóra, vegetace, taxon, syntaxon, fytocenóza, geobiocenóza, geobiocén, klimax aj.). 2. Vztah rostlin k jednotlivým faktorům a podmínkám abiotického prostředí (ekoelementy). 3. Areály rostlin (typy areálů, floroelementy). 4. Potenciální vegetace (pojetí geobotanické a geobiocenologické). 5. Základy geobiocenologického typologického systému (vegetační stupně, trofické řady a meziřady, hydrické řady, skupiny typů geobiocénu). 6. Principy tvorby map potenciální vegetace na základě rozboru vybraných společenstev v terénu (fytocenologické snímky) a prostřednictvím disponibilních podkladů (typologické mapy lesů, mapy bonitačních půdně-ekologických jednotek zemědělských půd). 7. Principy a rozmanitá pojetí mapování aktuálního stavu vegetace resp. biotopů. 8. Hodnocení typů aktuální vegetace podle intenzity antropogenního ovlivnění, stupně ekologické stability, funkčního významu aj. 9. Prognózy změn vegetace. 10. Základy ochrany flóry a vegetace včetně zásad zemí EU (projekt Natura 2000). 11. Kostra a územní systém ekologické stability krajiny. 12. Vegetace jako významný faktor krajinného rázu, typy současné krajiny a její hodnocení.
Literatura
  • BUČEK, Antonín a Jan LACINA. Geobiocenologie. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická universita, 1999, 240 s. ISBN 8071574171. info
  • Biogeografické členění České republiky. Edited by Martin Culek. Praha: ENIGMA, 1996, 347 s. +. ISBN 80-85368-80-3. info
  • FORMAN, Richard T. T. a Michel GODRON. Krajinná ekologie. Translated by Jan Těšitel. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 583 s. ISBN 8020004645. info
  • CHYTRÝ, Milan, Tomáš KUČERA a Martin KOČÍ. Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny, 2001, 307 s. ISBN 80-86064-55-7. URL info
  • LÖW, Jiří a Igor MÍCHAL. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad Černými Lesy: Lesnická práce, 2003, 552 s. ISBN 80-86386-27-9. info
  • LÖW, Jiří. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability :metodika pro zpracování dokumentace. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1995, 122 s. ISBN 80-85765-55-1. info
  • MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994, 275 s. ISBN 80-85368-22-6. info
Metody hodnocení
Předmět je ukončen zkouškou, podmníkou je odvzdání seminární práce: Biogeografická diferenciace krajiny ve vybraném území (potenciální a aktuální stav vegetace a aplikace z jejich srovnání).
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006.