Bi6384 Pokročilá imunologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2012
Rozsah
2/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: kz.
Vyučující
prof. RNDr. Jaroslav Turánek, DSc. (přednášející)
MVDr. Mgr. Monika Dušková, Ph.D. (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 10:00–11:50 LF
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Koncept kurzu je založen na uvedení studentů do velmi komplexní disciplíny, jakou je vakcinologie a příbuzné obory. Cílem kurzu je zprostředkovat základní znalosti o aplikačních oblastech imunologie, zejména v prevenci a léčbě infekčních a nádorových onemocnění. Důraz je kladen na předvedení mezioborového propojení hlavních disciplín jako např. imunologie, biochemie, genetika, molekulární biologie, chemie a fyzikální chemie, materiálové vědy, farmakologie, humánní a veterinární medicína, atd. Pro dokreslení celkového pohledu budou rozebrány také sociologické, historické a politické aspekty vakcinací. Na konci tohoto kurzu bude student schopen rozumět jednotlivým typům imunoterapie,porozumět a vysvětlit princip základních typů vakcín a imunomodulačních preparátů, použít informace o patogenu a jeho interakci s hostitelem k návrhu možné strategie vývoje vakcíny či imunoterapie.
Osnova
  • Historické, sociální, legislativní a etické aspekty imunoterapie a vakcinace, vakcinační strategie, antivakcinační hnutí. Literatura – monografie a odborné časopisy. Veterinární a humánní vakcinační kampaně a strategie. Epizootologie a přenos patogenů, příklady z humánní a veterinární oblasti. Antimikrobiální peptidy přírodního a syntetického původu, antivirální látky. Mechanismy imunitní odpovědi vůči antigenu. Vakcíny – žívé, atenuované, rekombinantní, subjednotkové a genetické vakcíny (DNA vakcíny), adjuvans, nano- a mikročástice (polymery, liposomy, dendrimery, mikrobubliny) pro konstrukci vakcín. Buněčná terapie a buněčné vakcíny. Imunogenetika, imunofarmakologie, neuroimunologie. Klinická imunologie.
Literatura
  • KREJSEK, Jan a Otakar KOPECKÝ. Klinická imunologie. 1. vyd. Hradec Králové: NUCLEUS HK, 2004, 941 s. ISBN 808622550X. info
  • TOMAN, Miroslav. Veterinární imunologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 413 s. ISBN 8071697273. info
  • HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vyd. Praha: Triton, 2005, 279 s. ISBN 8072546864. info
  • Immunobiology : the immune system in health and disease. Edited by Charles Janeway. 6th ed. New York, N.Y.: Garland Science, Taylor & Francis Group, 2005, xxiii, 823. ISBN 0815341016. info
Výukové metody
Přednášky a prezentace prováděné českými uznávanými odborníky.
Metody hodnocení
Klasifikovaný zápočet. Důraz je položen na přípravu a provedení krátké prezentace v českém, anglickém nebo slovenském jazyce (10-15 min, power-point)o komplexním aktuálním imunologickém/farmaceutickém/lékařském problému. Hodnocena je rovněž srozumitelnost prezentace, orientace v dané problematice a reakce v diskusi.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2020, jaro 2023, jaro 2024.