Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost

Celkový maximální počet přijímaných studentů je 8, kteří ovšem musí úspěšně absolvovat přijímací zkoušku.

Literatura sleduje základní tematické okruhy, shrnuté níže.

1. Teorie mezinárodních vztahů

• Základní východiska a specifika hlavních teorií MVZ: realismu, liberalismu, marxismu, konstruktivismu a postpozitivistických teorií.
• Velké debaty v historii MVZ.
• Základy mezinárodní politické ekonomie.

Literatura

(Baylis & Smith, 2001, stránky 141-252, 277-298)

(Drulák, 2003, stránky 134-144)

1. Metody a techniky výzkumu MVZ

• Princip kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
• Základní kroky návrhu výzkumu (research design): výběr tématu, výzkumná otázka/hypotéza, konceptualizace, operacionalizace, indikátory.
• Případová studie.

Literatura

(Punch, 2008)

(Drulák, Epistemologie, ontologie a operacionalizace, 2008)

(Kořan, 2008)

(Karlas, 2008)

1. Dějiny mezinárodních vztahů

• Milníky vývoje mezinárodního systému v letech 1648 – 1914.
• Moderní dějiny a klíčové události v mezinárodních vztazích od roku 1914.
• Změny polarity mezinárodního systému ve 20. století.
• Klíčové mezinárodní organizace a jejich rozvoj ve 20. století: OSN, mezinárodní ekonomické organizace, bezpečnostní organizace a aliance.

Literatura

(Skřivan, 1999, stránky 7-13, 89-132,165-171, 220-250)

(Moravcová, Bělina, & Pečenka, 1994, stránky 23-35)

(Plechanovová & Fidler, 1997, stránky 1-204)

(Krause & Nye, 1975)

1. Evropská unie

• Milníky vývoje evropské integrace.
• Mechanismy fungování EU (instituce a schvalovací procesy).
• Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU.
• Vznik a vývoj vnitřního trhu EU.

Literatura

(Fiala & Pitrová, 2009, stránky 47-202,421-440)

(Thym, 2011)

1. Základy energetické bezpečnosti

• Hlavní události světové energetiky ve 20. století (rozvoj ropného průmyslu, nástup jaderné energie, nacionalizace ropného průmyslu, ropné šoky, nástup obnovitelných zdrojů a klimatických politik).
• Energetické organizace (IEA, OPEC).
• Environmentální a energetická dimenze Evropské unie.

Literatura

(Smil, 2000)

(Scott, 1994, stránky 27-44)

(Smith)

(Fiala & Pitrová, 2009, stránky 492-502)

Literatura

• Baylis, J., & Smith, S. (2001). The Globalization of World Politics. Oxford: Oxford University Press.
• Drulák, P. (2003). Teorie Mezinárodních vztahů. Praha: Portál.
• Drulák, P. (2008). Epistemologie, ontologie a operacionalizace. V P. Drulák, Jak zkoumat politiku. Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích (stránky 14-28). Praha: Portál.
• Fiala, P., & Pitrová, M. (2009). Evropská unie. Brno: CDK.
• Karlas, J. (2008). Komparativní případová studie. V P. Drulák, Jak zkoumat politiku. Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích (stránky 62-91). Praha: Portál.
• Kořan, M. (2008). Jednopřípadová studie. V P. Drulák, Jak zkoumat politiku. Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích (stránky 29-61). Praha: Portál.
• Krause, L. B., & Nye, J. S. (1975). Reflections on the Economics and Politics of International Economic Organizations. International Organization, 29(1), stránky 323-342.
• Moravcová, D., Bělina, P., & Pečenka, M. (1994). Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914-1941. Praha: ISE.
• Plechanovová, B., & Fidler, J. (1997). Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941-1995. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.
• Punch, K. F. (2008). Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál.
• Scott, R. (1994). The History of the IEA: Origins and Structure. Načteno z International Energy Agency: http://www.iea.org/Textbase/nppdf/free/1-ieahistory.pdf
• Skřivan, A. (1999). Evropská politika 1648-1914. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml.
• Smil, V. (2000). Energy in the Twentieth Century: Resources, Conversions, Costs, Uses, and Consequences. Načteno z Vaclav Smil System Consulting: http://www.vaclavsmil.com/wp-content/uploads/docs/smil-article-2000-aree2000-1.pdf
• Smith, J. L. (nedatováno). Organization of the Petroleum Exporting Countries (OPEC) . Načteno z http://jsmith.cox.smu.edu/papers_research/OPEC%20(Princeton%20Encyclopedia).pdf
• Thym, D. (2011). The Intergovernmental Constitution of the EU's Foreign, Security & Defence Executive. European Constitutional Law Review, 7(3), stránky 453-480.

Energetika prostupuje všechny aspekty fungování moderní společnosti. Závislost na dodávkách z nestabilních zemí, změna klimatu, dostupnost energie pro všechny skupiny obyvatel, environmentální dopady využívání energií – to vše dělá z energetické politiky důležitou součást zahraniční, bezpečnostní, environmentální, klimatické i sociální politiky.

V posledních letech proto v institucích, firmách i neziskovém sektoru roste poptávka po absolventech, kteří jsou schopni propojovat znalosti z různých oborů a orientovat se v rychle se měnícím prostředí energetické politiky. Tuto poptávku pokrývá v regionu střední a východní Evropy jen jeden studijní program: Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost.

Unikátní interdisciplinární struktura programu a diskusní forma výuky pomáhá studentům plně rozvíjet svůj potenciál a uplatnit se v praxi ještě před dokončením studia.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Absolvent získá úplné odborné vysokoškolské vzdělání jako předpoklad svého uplatnění v praxi.
• Absolvent rozumí principům fungování energetického sektoru České republiky.
• Absolvent je obeznámen s jednotlivými dimenzemi společné evropské energetické politiky a rozumí základním mechanismům jejího fungování.
• Absolvent je schopen uplatnit znalosti geopolitiky na konkrétní vybrané případové studie.
• Absolvent dokáže informovaným a tvůrčím způsobem nakládat s jednotlivými koncepty, teoriemi a metodami v oblasti výzkumu mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti.

Díky širokému rozhledu a rozvinutému kritickému myšlení se absolventi uplatňují zejména v analytických profesích v rámci oddělení pro strategie a mezinárodní spolupráci ve firmách a institucích, v konzultačních společnostech, v neziskových a zájmových organizacích a ve vědě a výzkumu.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Prakticky orientované předměty, výjezdy na exkurze do institucí, firem a jejich technických provozů jsou nedílnou součástí programu. Stáže a praxe si studenti mohou domluvit individuálně, v průběhu praktických předmětů nebo s pomocí absolventů programu v rámci uzavřené facebookové skupiny.

Studenti mohou rovněž využít více než deseti stipendijních programů, přes které lze vycestovat na studijní nebo pracovní pobyt do více než 150 zemí světa.

Prostřednictvím práce studenti a studentky prokazují schopnost kriticky pracovat s primárními daty a odbornými texty a zpracovávat je prostřednictvím relevantních teorií a metod. Standardní rozsah magisterské práce je 9 000 slov včetně poznámek pod čarou a seznamu literatury. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí FSS č. 6/2019 O státních závěrečných zkouškách pro studenty Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Katedra nabízí talentovaným a motivovaným absolventům doktorský studijní program Mezinárodní vztahy a evropská politika. V něm mohou dále rozvíjet znalosti související s problematikou mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti.