Psychologie

Přijímací zkouška pokrývá znalosti získané v níže uvedených povinných předmětech studia bakalářské psychologie v hlavním plánu. Informace o předmětech a studijní podklady jsou dostupné na adrese https://is.muni.cz/do/fss/KPSY/podklady_pro_uchazece/

• PSYb1010 Uvedení do psychologie
• PSYb1020 Psychologie osobnosti
• PSYb1030 Vývojová psychologie I.
• PSYb1040 Vývojová psychologie II.
• PSYb1050 Obecná psychologie I.
• PSYb1060 Obecná psychologie II.
• PSYb2580 Obecná psychologie III.
• PSYb1070 Sociální psychologie I.
• PSYb1080 Sociální psychologie II.
• PSYb1121 Základy psychologického výzkumu
• PSYb1170 Statistická analýza dat I.
• PSYb2520 Statistická analýza dat II.
• PSYb2550 Psychologie individuálních rozdílů
• PSYb2590 Základy psychometriky

Navazující jednooborový studijní program připravuje studenty na samostatnou psychologickou praxi i na akademickou kariéru. Jde o obecně koncipovaný program představující celou šíři aplikací oboru. Sám o sobě umožňuje absolventům vykonávat jen některé z regulovaných psychologických profesí, pro další je jeho absolvování podmínkou pro navazující profesní přípravu. Program tedy, mimo jiné i v souladu s minimálním rámcem doporučeným směrnicí EFPA o Evropském certifikátu v psychologii, (1) rozšiřuje znalosti studentů v oblasti obecných teorií kognice, emocí , vývoje a osobnosti, (2) a aplikovaných teorií, na nichž stojí různé oblasti psychologické praxe, (3) představuje praktické, legální a etické aspekty psychologické praxe, (4) prakticky seznamuje studenty s psychodiagnostickými postupy a jejich psychometrickou teoretickou základnou, (5) nabízí praktickou zkušenost s různými oblastmi psychologické praxe a (6) buduje schopnost vytvářet a testovat nové poznatky výzkumem. V souhrnu tyto znalosti a dovednosti tvoří základ pro zodpovědný a kritický přístup k aplikaci psychologie v praktických i teoretických kontextech.

Program je určen především pro absolventy bakalářských studijních programů psychologie (jednooborové, dvouoborové, či v hlavním studijním plánu), kteří se s oborem identifikovali natolik, že se chtějí v budoucnu věnovat některému z psychologických povolání. Teoretická část kurikula jej činí vhodným také pro uchazeče, kteří do budoucna uvažují o vědecké kariéře v psychologii a příbuzných oborech (např. neurovědy).

Svými hodnotami program navazuje na silnou výzkumnou tradici FSS. Předkládá tedy psychologii jako vědu a její poznatky a aplikace jako přístupné kritickému, empirickému výzkumu. Při studiu se studenti mohou zapojit do široké palety výzkumných projektů běžících nejen na Katedře psychologie, ale i na spřízněném Institutu pro výzkum dětí mládeže a rodiny. Tradičně silnými výzkumnými oblastmi jsou výzkum nadání, účinků psychoterapie, psychologického vývoje, kyberpsychologie či výzkum měřících nástrojů a psychodiagnostických metod. Témata diplomového výzkumu se však pohybují i za hranicemi těchto oblastí.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Rozumět pokročilým aktuálním psychologickým teoriím v oblasti chování, kognice, emocí, osobnosti a psychopatologie z vývojové, individuální i sociální perspektivy a aplikovat je na praktické problémy.
• Popsat legální a etické otázky psychologické praxe i výzkumu a obvyklé způsoby jejich řešení a aplikovat je na reálné případy.
• Pracovat s různými typy klientů.
• Realizovat psychologické vyšetření, komunikovat jeho zjištění, a stanovit plán intervence a následné evaluace.
• Využít rozvinuté akademické dovednosti (sběr informací, čtení a psaní odborných textů různého typu, kritické myšlení) a dokáže je uplatnit v praxi.
• Využít znalosti a dovednosti z metodologie psychologického výzkumu, dokáže připravit a realizovat výzkumný projekt zaměřený na řešení konkrétních výzkumných otázek.
• Posoudit kvality měřících a diagnostických nástrojů, vyvinout nový měřící nástroj, adaptovat měřící nástroj z cizího jazyka.

Absolvent programu je připraven na vstup do celé palety psychologických pozic a regulovaných povolání podmíněných jednooborovým magisterským studiem psychologie. Je připraven i na další profesní vzdělávání, zejm. to, které některé regulované profese vyžadují (psycholog ve zdravotnictví), a psychoterapeutické výcviky. Absolventi tedy mohou směřovat do pozic školního psychologa (dle Zákona č. 96/2004 Sb., § 43 a Zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících , §19), pracovníka pedagogicko-psychologických poraden a dalších poradenských zařízení a služeb zaměřených na děti, dospívající a rodiny. Mohou také směřovat do poradenských a terapeutických služeb poskytovaným dospělým a párům, včetně přípravy na regulovanou profesi psychologa ve zdravotnictví. Uplatnění nalézají absolventi také v organizacích, ať již na psychologických pozicích na personálních, či ve firmách poskytujících služby v oblasti psychologie práce. Výše uvedená zaměstnání lze po získání dostatečné praxe a dalšího vzdělání provozovat i jako nezávislou praxi (např. psychologické poradenství a diagnostika dle § 6, 7, 8 a 24 zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání).

• Školní psycholog (Jiný odborný pracovník - psychologie)

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Studenti v rámci magisterského studijního programu povinně absolvují praxe a stáže v rozsahu 40 hodin každá ve třech oblastech: praxe a stáže ve zdravotnictví (klinická psychologie a psychoterapie); praxe a stáže v pedagogické a školní psychologii (včetně poradenství pro děti a mládež a rodinu), praxe a stáže (organizace, firmy). Následně je zařazena také praxe navazující v rozsahu 80 hodin, kterou volí student dle svého zaměření a prohlubuje tak dovednosti a zkušenosti v jedné z výše uvedených oblastí. Celkem tvoří praxe minimálně 15 ze 120 ECTS kreditů. Praxe jsou supervidovány vyučujícími kurzů, které jsou v programu pro praxe vypsány.

Cílem diplomové práce je prokázat schopnost řešit zadaný výzkumný problém. To zahrnuje schopnost identifikovat relevantní teoretický rámec, provést kritickou rešerši dosavadních řešení v dostupných databázích, specifikovat výzkumnou otázku a naplánovat a realizovat výzkumný projekt, který na ni umožní odpovědět. Diplomová práce je pak výzkumnou zprávou odpovídající svou strukturou odborným článkům.

Témata obhajovaných diplomových prací navazují na badatelskou práci zaměstnanců Katedry psychologie a Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny.

Masarykova univerzita zveřejňuje absolventské práce v archivu závěrečných prací, dostupném na adrese http://is.muni.cz/thesis/.

Jednooborový magisterský studijní program psychologie navazuje na různé bakalářské studijní programy psychologie. Z pohledu mnoha oblastí uplatnění jde o konečný stupeň vzdělání. Další profesní uplatnění a vzdělávání absolventa však může být ovlivněno tím, jaký bakalářský studijní program absolvoval. Pokud absolventi pokračují dalším vzděláváním, jde buď o nástup do některého z doktorských programů v psychologii či příbuzném oboru, nebo o další profesně-orientované vzdělávání (psychoterapeutické výcviky, psycholog ve zdravotnictví, apod.).