EN

Sociální geografie a regionální rozvoj

"Člověk ve společnosti - společnost v prostoru"

Studijní obor Sociální geografie a regionální rozvoj je zaměřen na studium prostorovosti společenského života. Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity jde o tradiční studijní obor, jehož obsah se však proměňuje s tím, jak se mění společnost, na jejíž interpretaci je obor zaměřen, jak se prohlubují geografické a další poznatky a zdokonalují analytické metody. Pro studijní obor Sociální geografie a regionální rozvoj je charakteristický komplexní pohled, umožňující intepretaci sociálních, ekonomických, environmentálních, politických i kulturních procesů v jejich vzájemných vazbách a širších souvislostech. Dalším charakteristickým rysem oboru je citlivost vůči měřítku studovaných jevů a procesů, tedy zájem o interpretaci procesů probíhajících na různých řádovostních úrovních a uznání významu vztahů mezi těmito úrovněmi.

Studenti jsou vedeni ke schopnosti komunikovat se specialisty v příbuzných oborech, a přitom si zachovat syntetizující geografický pohled. Tuto komunikaci jim usnadňuje zvládnutí základních postupů kvantitativní analýzy, kvalitativního výzkumu i metod kartografické vizualizace a analýzy. Jádro studijního oboru představuje osvojení znalosti teoretických přístupů a metod. Současně je však studium významně propojeno s praxí, a to prostřednictvím přednášek specialistů z praxe, odborných stáží studentů, nabídky spolupráce odborníků z praxe pro vedení diplomových prací nebo exkurzí na geografická pracoviště. Studijní obor je otevřen absolventům bakalářského studia geografie, kartografie a příbuzných oborů, a to i z jiných fakult a univerzit.

Předpokládá se i možnost návaznosti studia v doktorském programu Geografie – ve studijním oboru Regionální geografie a regionální rozvoj.

Studijní plány


Studium

  • Cíle

    Studijní obor Sociální geografie a regionální rozvoj je zaměřen na studium prostorovosti společenského života. Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity jde o tradiční studijní obor, jehož obsah se však proměňuje s tím, jak se mění společnost, na jejíž interpretaci je obor zaměřen, jak se prohlubují geografické a další poznatky a zdokonalují analytické metody. Pro studijní obor Sociální geografie a regionální rozvoj je charakteristický komplexní pohled, umožňující intepretaci sociálních, ekonomických, environmentálních, politických i kulturních procesů v jejich vzájemných vazbách a širších souvislostech. Dalším charakteristickým rysem oboru je citlivost vůči měřítku studovaných jevů a procesů, tedy zájem o interpretaci procesů probíhajících na různých řádovostních úrovních a uznání významu vztahů mezi těmito úrovněmi.

    Studenti jsou vedeni ke schopnosti komunikovat se specialisty v příbuzných oborech, a přitom si zachovat syntetizující geografický pohled. Tuto komunikaci jim usnadňuje zvládnutí základních postupů kvantitativní analýzy, kvalitativního výzkumu i metod kartografické vizualizace a analýzy. Jádro studijního oboru představuje osvojení znalosti teoretických přístupů a metod. Současně je však studium významně propojeno s praxí, a to prostřednictvím přednášek specialistů z praxe, odborných stáží studentů, nabídky spolupráce odborníků z praxe pro vedení diplomových prací nebo exkurzí na geografická pracoviště. Studijní obor je otevřen absolventům bakalářského studia geografie, kartografie a příbuzných oborů, a to i z jiných fakult a univerzit.

    Předpokládá se i možnost návaznosti studia v doktorském programu Geografie – ve studijním oboru Regionální geografie a regionální rozvoj.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • Absolvent oboru Sociální geografie a regionální rozvoj disponuje širokým souborem znalostí, využitelných ke kritické interpretaci současných společenských, ekonomických a environmentálních procesů a problémů.
    • Dobře se orientuje v geografických teoriích společenského vývoje. Současně zná a je schopen kriticky hodnotit a prakticky využívat systém nástrojů a opatření regionálních politik, a to na evropské, státní i regionální úrovni.
    • Absolvent je schopen samostatně získat, vytvořit nebo vyhledat relevantní geografická data, zvolit vhodnou analytickou metodu či soubor metod, umožňujících nalezení odpovědí na danou otázku, zvolené metody aplikovat a interpretovat jejich výsledky.
    • Absolventi jsou schopni řešit i otázky či problémy, považované za multioborové, a to v závislosti na povaze problému buď samostatně, nebo v týmu. Absolventi jsou schopni komunikovat o odborných otázkách se specialisty z příbuzných oborů
    • Znalosti praktických postupů regionální politiky mohou absolventi využít při řízení projektového cyklu, nebo při administraci programů regionálního rozvoje. Absolventi mají také základy facilitace, využitelné při vedení pracovních skupin.
  • Uplatnění absolventa

    Absolventi nacházejí uplatnění v široké škále geografických, interdisciplinárních a dalších pracovišť. Patří k nim výzkumné instituce, vysoké školy, úřady státní správy a samosprávy na státní i regionální úrovni, firmy působící v oblasti poradenství nebo aplikovaného výzkumu, i neziskové organizace. Absolventi studijního oboru Sociální geografie a regionální rozvoj v těchto organizacích obvykle působí jako samostatní analytici, členové multidisciplinárních týmů, nebo vedoucí pracovníci.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    NENÍ RELEVANTNÍ.

  • Návaznost na další studijní programy

    Úspěšné ukončení programu umožňuje návaznost studia v doktorském programu Geografie – ve studijním oboru Regionální geografie a regionální rozvoj.

  • Další informace

Základní údaje

Název
Sociální geografie a regionální rozvoj
Zkratka
N-SGR
Kód
N0314A330001
Typ
magisterský navazující
Forma
St. doba studia (v letech)
2
Titul
Mgr.
Profil
akademický
Vyučovací jazyk
čeština
Titul v rigorózním řízení
RNDr.
Akreditace do
4. 8. 2028

Přírodovědecká fakulta
Program zajišťuje