Sociální geografie a regionální rozvoj

Studijní obor Sociální geografie a regionální rozvoj je zaměřen na studium prostorovosti společenského života. Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity jde o tradiční studijní obor, jehož obsah se však proměňuje s tím, jak se mění společnost, na jejíž interpretaci je obor zaměřen, jak se prohlubují geografické a další poznatky a zdokonalují analytické metody. Pro studijní obor Sociální geografie a regionální rozvoj je charakteristický komplexní pohled, umožňující intepretaci sociálních, ekonomických, environmentálních, politických i kulturních procesů v jejich vzájemných vazbách a širších souvislostech. Dalším charakteristickým rysem oboru je citlivost vůči měřítku studovaných jevů a procesů, tedy zájem o interpretaci procesů probíhajících na různých řádovostních úrovních a uznání významu vztahů mezi těmito úrovněmi.

Studenti jsou vedeni ke schopnosti komunikovat se specialisty v příbuzných oborech, a přitom si zachovat syntetizující geografický pohled. Tuto komunikaci jim usnadňuje zvládnutí základních postupů kvantitativní analýzy, kvalitativního výzkumu i metod kartografické vizualizace a analýzy. Jádro studijního oboru představuje osvojení znalosti teoretických přístupů a metod. Současně je však studium významně propojeno s praxí, a to prostřednictvím přednášek specialistů z praxe, odborných stáží studentů, nabídky spolupráce odborníků z praxe pro vedení diplomových prací nebo exkurzí na geografická pracoviště. Studijní obor je otevřen absolventům bakalářského studia geografie, kartografie a příbuzných oborů, a to i z jiných fakult a univerzit.

Předpokládá se i možnost návaznosti studia v doktorském programu Sociální geografie a regionální rozvoj.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Absolvent oboru Sociální geografie a regionální rozvoj disponuje širokým souborem znalostí, využitelných ke kritické interpretaci současných společenských, ekonomických a environmentálních procesů a problémů.
• Dobře se orientuje v geografických teoriích společenského vývoje. Současně zná a je schopen kriticky hodnotit a prakticky využívat systém nástrojů a opatření regionálních politik, a to na evropské, státní i regionální úrovni.
• Absolvent je schopen samostatně získat, vytvořit nebo vyhledat relevantní geografická data, zvolit vhodnou analytickou metodu či soubor metod, umožňujících nalezení odpovědí na danou otázku, zvolené metody aplikovat a interpretovat jejich výsledky.
• Absolventi jsou schopni řešit i otázky či problémy, považované za multioborové, a to v závislosti na povaze problému buď samostatně, nebo v týmu. Absolventi jsou schopni komunikovat o odborných otázkách se specialisty z příbuzných oborů
• Znalosti praktických postupů regionální politiky mohou absolventi využít při řízení projektového cyklu, nebo při administraci programů regionálního rozvoje. Absolventi mají také základy facilitace, využitelné při vedení pracovních skupin.

Jako absolventi budete vybaveni širokým souborem znalostí, díky nimž budete schopni nejen zachytit a vysvětlit společenskou, ekonomickou a environmentální situaci, ale také ji přiblížit z hlediska vývojového. Díky propojení teoretických a metodologických přístupů v konkrétním příkladu (např. formou případové studie) budete na trhu práce vyhledávanými odborníky.

Můžete řešit dílčí témata, jako je dojížďka do zaměstnání či dopravní dostupnost, i komplexní problematiku zahrnující např. rozvoj mikroregionu nebo periferií. Uplatnění najdete především ve veřejné správě, a to na úrovní centrální (ministerstva) až lokální (obce a města). Budete zodpovídat za konkrétní úsek (např. projekci populace) nebo zajišťovat svodné práce (rozvoj příslušné lokality nebo regionu).

Jako geografové najdete uplatnění také na Magistrátu města Brna, Krajském úřadu Jihomoravského kraje, v Regionální rozvojové agentuře jižní Moravy, Místní akční skupině Podbrněnsko a podobně.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Při studiu vás čeká výuka v terénu a spolupráce s vybranými pracovišti. Vedle odborné praxe se jedná o terénní výzkum, praktická řešení jsou náplní i dalších předmětů (Územní plánování a urbanismus, Sociogeografický výzkum českého pohraničí, Geografická analýza trhu práce aj.).

Nedílnou součástí studia jsou přístupy kartografické a GIS, a to vzhledem k jejich širokému uplatnění v praxi a vizuální interpretaci získaných poznatků.

Diplomová práce může být zaměřena na řešení obecných otázek sociální geografie a regionálního rozvoje, zpravidla se věnuje vybranému území komplexně či z pohledu dílčích disciplín – např. geografie obyvatelstva či dopravy, rozvoje města či regionu, otázkám regionální politiky. Práce má charakter odborné studie základního nebo aplikovaného výzkumu. Její povaha může být teoretická, empirická či metodologická. Ve většině případů se jedná o původní odbornou práci, pochopitelně vychází z relevantní literatury (zahraniční a tuzemské, teoretické i aplikační povahy), může využívat data přístupná pro sekundární analýzu. Podle povahy zadaného tématu prokazuje diplomant rovněž zvládnutí soudobých metod terénních, kartografických/geoinformatických, statistických a technik vč. aplikovaného charakteru. Součástí práce je rovněž rešeršní přehled současného stavu problematiky a diskuze vlastních výsledků v kontextu současných znalostí o řešené problematice. Obvyklý rozsah práce je 60 až 80 stran textu, a to včetně schémat, grafů, tabulek, map či fotodokumentace. Práce podle potřeby obsahuje také vevázané či volné přílohy (např. mapy, plány, fotodokumentaci apod.) U každé práce je hodnoceno především splnění požadavků vyplývajících z jejího zadání, odborná úroveň, formální a jazyková úprava, kvalita a estetika provedení.

Po úspěšném ukončení studijního programu na magisterském stupni studia budete moci pokračovat v doktorském studijním programu Sociální geografie a regionální rozvoj, příp. v jiném, příbuzném programu.