„Pomáháme najít společnou řeč.“

Základním cílem vzdělávání v programu Učitelství českého jazyka a literatury se zaměřením na žáky s odlišným mateřským jazykem je připravit plně kvalifikovaného učitele disponujícího potřebnými vědomostmi a dovednostmi z oboru český jazyk a literatura a jeho didaktiky a se specializovanou profesní kompetencí pro výuku žáků-cizinců, respektive žáků s odlišným mateřským jazykem. Obsah studijního programu tvoří vedle kmenových disciplín zahrnutých i ve studiu programu Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy (např. stylistika v teorii a praxi, vývoj spisovné češtiny, světová literatura 20. století) především specializované disciplíny jazykovědné (např. fonetika češtiny pro cizince, mluvená čeština) a literárněvědné zaměřené na českou literaturu v různých kontextech (např. literární komparatistika, literatura v kontextu náboženství) a její recepci v cizím jazykovém prostředí. Jazykovědné a literárněvědné disciplíny směřují k pochopení jazyka a literatury jako prostředků rozvíjení kompetencí komunikačních a dalších a vytváření vztahu ke kulturnímu dědictví.

Oborová didaktika je zastoupena několika předměty, které se zaměřují nejen na výuku českého jazyka a literární výchovy u žáků s odlišným mateřským jazykem, ale též na speciální metody testování žáků a na využití alternativních metod výuky. Didaktické disciplíny směřují rovněž k rozvoji kompetence učitele vést výuku ve vícejazyčné či multikulturní třídě.

Pedagogicko-psychologická složka:

Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Studijní plány


Studium

  • Cíle

    Základním cílem vzdělávání v programu Učitelství českého jazyka a literatury se zaměřením na žáky s odlišným mateřským jazykem je připravit plně kvalifikovaného učitele disponujícího potřebnými vědomostmi a dovednostmi z oboru český jazyk a literatura a jeho didaktiky a se specializovanou profesní kompetencí pro výuku žáků-cizinců, respektive žáků s odlišným mateřským jazykem. Obsah studijního programu tvoří vedle kmenových disciplín zahrnutých i ve studiu programu Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy (např. stylistika v teorii a praxi, vývoj spisovné češtiny, světová literatura 20. století) především specializované disciplíny jazykovědné (např. fonetika češtiny pro cizince, mluvená čeština) a literárněvědné zaměřené na českou literaturu v různých kontextech (např. literární komparatistika, literatura v kontextu náboženství) a její recepci v cizím jazykovém prostředí. Jazykovědné a literárněvědné disciplíny směřují k pochopení jazyka a literatury jako prostředků rozvíjení kompetencí komunikačních a dalších a vytváření vztahu ke kulturnímu dědictví.

    Oborová didaktika je zastoupena několika předměty, které se zaměřují nejen na výuku českého jazyka a literární výchovy u žáků s odlišným mateřským jazykem, ale též na speciální metody testování žáků a na využití alternativních metod výuky. Didaktické disciplíny směřují rovněž k rozvoji kompetence učitele vést výuku ve vícejazyčné či multikulturní třídě.

    Pedagogicko-psychologická složka:

    Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

    Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

    Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • aktivně prokázat hluboké odborné znalosti oborových a didaktických disciplín oboru český jazyk a literatura;
    • vysvětlit specifičnost teoretických a metodologických přístupů k problematice vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem při výuce českého jazyka a literatury;
    • spolehlivě se orientovat v aktuálních výchovně vzdělávacích konceptech a metodách pro výuku ČJL; uplatnit získané odborné znalosti a dovednosti ve výuce ČJL na ZŠ v souladu s did. poznatky s cílem rozvíjet klíčové kompetence dle RVP ZV;
    • kultivovaně komunikovat, vytvářet a rozvíjet komunikační kompetence žáků, pěstovat u nich vztah k mateřskému jazyku;
    • samostatně plánovat, organizovat a vykonávat přímou pedagogickou činnost při výuce českého jazyka a literatury v multikulturní třídě, poskytovat konzultace k řešení problémů spjatých s edukací žáků s odlišným mateřským jazykem;
    • používat různé způsoby testování a hodnocení jedinců s odlišným mateřským jazykem (dle SERR); efektivně komunikovat s žákem s odlišným mat. jazykem a jeho rodiči i dalšími účastníky vzdělávacího procesu;
    • vysvětlit vývoj jazykových jevů a pochopit současný stav jazyka jako výsledek jazykového vývoje, uplatnit teoretické poznatky jazykové i literární při vlastní produkční činnosti;
    • rozvíjet u žáků čtenářství, motivovat je k četbě hodnotné literatury a jejím prostřednictvím posilovat společně sdílené etické hodnoty a kulturní sounáležitost;
    • plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
    • používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
    • používat zákl. metody a nástroje ped. diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem; výsledky komunikovat s žáky, vyučujícími, popř. s rodiči a jinými odborníky;
    • vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání; vytvářet inkluzivní prostředí ve školní třídě, aplikovat alespoň některé strategie individualizace a diferenciace ve výuce;
    • reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe, cíleně využívat reflexi jako nástroj profesního učení, navrhovat osobní rozvojové cíle;
    • popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení.
  • Uplatnění absolventa

    Absolventi studia jsou plně kompetentní pro přímou pedagogickou práci jako učitelé (případně asistenti pedagoga) českého jazyka a literatury na základní škole nebo na odpovídajícím stupni víceletých gymnázií s rozšířenou kvalifikací pro výuku žáků s odlišným mateřským jazykem. Uvedené kompetence dávají též plnou kvalifikaci pro práci lektora jazykových škol nabízejících výuku češtiny pro cizince; lektora, resp. kvalifikovaného pracovníka center pro podporu integrace cizinců; učitele/lektora v krajanských centrech či na českých lektorátech v zahraničí, případně pro práci instruktora ve střediscích volného času a ve vzdělávacích střediscích.

  • Regulovaná povolání
    • Učitel druhého stupně základní školy
  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele.

    Cílem učitelských praxí je osvojení si profesních kompetencí nezbytných při každodenní práci učitele, seznámení se s rolemi, do nichž učitel při své práci vstupuje, uvědomění si vlastních profesních potřeb a postupné přebírání odpovědnosti za plánování, realizaci a evaluaci výuky. Během praxe student získává reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele.

    Praxe tvoří ucelený systém propojených předmětů, na které navazuje předmět seminář k učitelské praxi. Seminář k učitelské praxi si studenti zapisují během studia dvakrát (v prvním a druhém semestru). Cílem reflexe je poskytnout studentům prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe a pomoci jim prohloubit reflektivní a sebereflektivní dovednosti.

    Systém praxí je pravidelně evaluován, jak pomocí uzavřených tak pomocí otevřených otázek, a to studenty i provázejícími učiteli. Evaluovány jsou také reflektivní semináře.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Cílem magisterské diplomové práce je zpracování tématu jazykovědného, literárněvědného, literárněhistorického nebo oborovědidaktického. Upřednostňována jsou:

    – témata dosud nezpracovaná nebo zpracovaná novým způsobem a v provázanosti s oborovou specifičností;

    – témata aplikující již dříve užité metody lingvistiky, literární vědy nebo metody pedagogického výzkumu na dosud nezpracované texty nebo při hodnocení dosud nezpracovaných dat získaných ze školské praxe.

    Předpokládá se, že student vytvořením závěrečné práce prokáže:

    – schopnost vytvořit odborný text psaný kultivovanou spisovnou češtinou respektující normy odborného stylu a v souladu s aktuální pravopisnou normou;

    – orientaci v sekundární literatuře ke zvolenému tématu: schopnost sestavit bibliografii a kriticky zhodnotit poznatky ze sekundární literatury;

    – schopnost stanovit ve spolupráci se školitelem vhodnou metodologii pro jazykovou analýzu textu, pro literárněvědnou analýzu textu nebo pro sběr a třídění dat jazykových, literárních, pro empirický výzkum didaktický;

    – schopnost vyhodnotit a adekvátně zpracovat získaná data nebo výsledky analýzy textu.

    Zásady pro tvorbu a hodnocení závěrečných prací jsou upraveny směrnicemi Pokyn děkana č. 1/2015 k realizaci závěrečných prací, viz https://is.muni.cz/auth/do/ped/VPAN/pokdek/pokyn_dekana_1_2015.pdf, a Standard pro realizaci závěrečných prací z českého jazyka a z české literatury na katedře českého jazyka a literatury PdF MU, viz https://is.muni.cz/auth/do/ped/dekanat/ved/2016/standardy/ode/final/.

    Diplomovou prací z pedagogiky nebo psychologie studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia.

    Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 117 000–200 000 znaků včetně mezer, tj. 65–80 normostran.

    Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

    Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

    – prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

    – pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

    – prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text;

    – prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent magisterského studijního programu může dále pokračovat na PdF MU studiem doktorského studijního programu v oboru Jazyková a literární komunikace (prezenční nebo kombinovaná forma studia). Absolvent může rovněž získat kvalifikaci učitele českého jazyka literatury pro střední školy absolvováním dvousemestrálního rozšiřujícího studia českého jazyka a literatury pro střední školy v programu celoživotního vzdělávání, který garantuje katedra českého jazyka a literatury PdF MU.

  • Další informace

Základní údaje

Název
Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem
Zkratka
N-CJC2_
Kód
N0114A300010
Typ
magisterský navazující
Forma
prezenční
St. doba studia (v letech)
2
Titul
Mgr.
Profil
akademický
Vyučovací jazyk
čeština
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Akreditace do
20. 9. 2023

Pedagogická fakulta
Program zajišťuje