Představení studijního programu

Zajímáte se o historické předměty? Baví vás chemie a historie? Chcete se stát odborníkem na historicky používané přírodní i syntetické materiály?

Pak je studium Chemie a technologie materiálů pro konzervování – restaurování určeno právě pro vás.

Po absolvování studia získáte přehled v základních disciplínách chemie – anorganické, organické, analytické a fyzikální. Současně získáte informace o materiálech, metodikách a postupech, které se používají v oblasti péče o předměty kulturního dědictví.

Jedná se o předměty vyrobené z vybraných anorganických materiálů, jako jsou kovy, kámen, keramika nebo sklo. Dále pak materiálů organických, mezi které řadíme například textil, kůži a useň nebo papír. A nakonec i polymerních, jako je třeba dřevo.

Získáte také vědomosti z oblasti muzeologie a dějin umění a naučíte se být součástí konzervátorsko-restaurátorského týmu. Dokážete realizovat i vyhodnotit restaurátorský výzkum. To znamená provést nebo navrhnout vhodný postup materiálového průzkumu, stanovit poškození materiálů předmětů, navrhnout vhodné postupy a materiály pro jejich konzervování-restaurování, provést vlastní zásah a vést odpovídající dokumentaci.

Dále vás čekají praxe v muzeu i chemické laboratoři, přednášky od excelentních českých i zahraničních vědců a práce s nejmodernějším technologickým přístrojovým vybavením. Už během studia se můžete v rámci samostatných projektů či závěrečných prací zapojit do aktuálních výzkumných i konzervátorsko-restaurátorských projektů.

V rámci studia můžete také získat cenné kontakty a zkušenosti na vědeckých konferencích či v rámci zahraničního pobytu projektu Erasmus+.

Je studium programu pro vás?

Odpovězte si na tyto otázky:

  • Zajímá vás současně chemie i umění?

  • Baví vás hledat souvislosti v chemických jevech a zajímáte se současně o dějiny?

  • Chcete se stát odborníkem na historicky používané přírodní i syntetické materiály?

  • Chcete pracovat s moderními chemicko-analytickými přístroji?

  • Láká vás práce v chemické laboratoři, konzervátorsko-restaurátorské dílně či v muzeu?

Souhlasně přikyvujete? Podejte si k nám přihlášku! Těšíme se na vás!

Studijní plány

Studium

  • Cíle

    Cílem programu je vychovat vysokoškolsky vzdělané odborníky - chemiky, kteří budou ve všech ohledech kvalifikováni přispět svým dílem k péči o předměty kulturního dědictví a jejich ochranu. Muzea, galerie, archivy a jiná zařízení, která mají na starosti shromažďování a ochranu památek, potřebují pro své dobré fungování řadu odborníků, mezi něž patří rovněž specialisté právě v oboru technologií a materiálů pro konzervování-restaurování. I pohled na ochranu a péči o památky je předmětem neustálého rozvoje a diskuze. Ochrana památek však není jen věcí konzervátorů-restaurátorů a neodehrává se jenom v dílnách a depozitářích, ale je věcí širokého okruhu pracovníků a to nejen v samotné instituci. Klíčem pro volbu nejvhodnějšího režimu nakládání s památkou a doporučení nejvhodnějšího konzervátorsko-restaurátorského zásahu je získání co největšího souboru podrobných informací o charakteru a stavu předmětu, přičemž se dostáváme do oblasti, kde vládnou přírodní vědy a jejich metody. Je tedy jasné, že se stále více zdůrazňuje potřeba právě takové interdisciplinární spolupráce mezi humanitními a přírodními vědami a uměleckým řemeslem a že právě taková spolupráce vede k nejlepším výsledkům.

    Je proto důležité připravit pro tuto činnost kvalifikované pracovníky, tedy prohloubit nejen jejich specializované vzdělání, ale zrovna tak je nutné orientovat toto vzdělávání interdisciplinárně. Proto je program studia zaměřen na všeobecnou přípravu absolventů, opírajících se o základ především chemických, ale i ostatních přírodovědných disciplín, ale nedílnou součástí je i získání teoretických i praktických zkušenosti se základními metodikami a postupy konzervování-restaurování předmětů vyrobených s různých materiálů, anorganických (kovy, kámen, sklo, keramika) i organických (textil, kůže, papír, dřevo). Samozřejmostí a nutností je i znalost profesní etiky a přehled v oblasti společenskovědní (dějiny umění, muzeologie).

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • hodnotit charakter a stav artefaktu nebo památky a doporučit vhodné metody materiálového a technologického průzkumu
    • přispět k objasnění příčin poškození a degradace předmětu nebo památky a navrhnout řešení nebo opatření k omezení jejího dalšího poškozování
    • doporučit vhodný konzervátorsko-restaurátorský zásah, navrhnout jeho optimalizaci a zvolit nejvhodnější prostředky, technologie a postupy
    • provést základní konzervátorský zásah na předmětu a připravit odpovídající odbornou dokumentaci včetně fotografické
    • doporučit vhodné podmínky uložení předmětů a stanovit režim zacházení
    • přispět k práci s předměty zhotovenými z kombinovaných materiálů na základě znalostí o vlastnostech anorganických i organických materiálech
  • Uplatnění absolventa

    Jako absolvent se budete orientovat v oblasti materiálové chemie, analytických i přístrojových metodách a dějinách umění. Budete moci pracovat s chemickými látkami. Zvládnete správně zacházet s předměty kulturního dědictví, navrhovat a provádět jejich analýzy a rovněž navrhovat a provádět techniky konzervátorsko-restaurátorských zásahů na předmětech vyrobených z anorganických i organických materiálů. Budete schopni pracovat s odbornou literaturou a vytvářet odbornou dokumentaci včetně fotodokumentace.

    Jako absolvent můžete primárně najít uplatnění v institucích, které se věnují péči o kulturní dědictví. Jedná se o muzea, galerie, archivy, depozitáře a další.

    Široký přehled v materiálech a postupech vám dává výhodu oproti úzce specializovaným odborníkům. Díky širokému spektru znalostí z oblasti přírodních věd i historie a umění pak najdete uplatnění i v jiných oborech.

    Jako vystudovaní chemici však můžete nalézt práci i v běžných chemických laboratořích nebo zkušebních ústavech. Uplatníte se všude tam, kde je třeba spojovat teoretické poznatky s konkrétními praktickými problémy a postupy.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Součástí studia je odborná praxe v muzeu či konzervátorsko-restaurátorských laboratořích. Už při studiu se můžete rovněž zapojit i do řešení řady konzervátorsko-restaurátorských projektů.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Typický rozsah závěrečné bakalářské práce je přibližně 50 a více normovaných stran včetně veškerých formálních náležitostí (titulní list, obsah, literatura, přílohy apod.). Studenti by při zpracování práce měli prokázat schopnost pracovat s literárními zdroji, schopnost analýzy informací z těchto zdrojů a tyto využít při vlastní praktické (experimentální) práci.

    V praktické části se předpokládá vlastní provedení zadaného úkolu studentem pod dohledem vedoucího práce a tedy vlastní vědecko-výzkuná činnost. Náplň praktické části může být věnována tématům základního výzkumu a vývoje (materiálové analýzy apod.), úkolem z oblasti přímého konzervování-restaurování (provedení vlastního zásahu) nebo tématu preventivní konzervace. Případné výjimky musí schválit garant studijního programu.

    Ostatní náležitosti se řídí všeobecnými zásadami pro závěrečné práce na PřF MU.

  • Návaznost na další studijní programy

    Studijní program pokračuje v navazujícím magisterském studiu.

Základní údaje

Zkratka
B-CKR
Typ
bakalářský
Profil
akademický
Titul
Bc.
Doba studia
3 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

18
počet aktivních studentů
6
počet závěrečných prací

Přírodovědecká fakulta
Program zajišťuje
Ve spolupráci s
externisté