"Jazykem k mysli, myslí k jazyku."

Cílem studia magisterského navazujícího oboru obecné lingvistiky je rozšířit poznatky, principy a metodologické postupy které student nabyl buď studiem bakalářského oboru obecná lingvistika, nebo jiného filologického oboru. Je tedy určen těm, kteří cítí potřebu své znalosti prohloubit a rozšířit. V rámci studia se nově přidává celý blok indoevropeistických předmětů, které mají přinést znalost metodologie historicko-srovnávací fonologie a morfologie a antropolingvistiky. Vedle toho se studium zaměřuje na rozšíření znalostí a kompetencí z bakalářského studia: kursy věnované experimentální syntaxi a sémantice míří na prohloubení těchto disciplín (umožní studentovi navrhnout design lingvistického experimentu, jeho provedení a následné vyhodnocení), kurs Slovo a slovotvorba je prohloubením znalostí morfologie, slovotvorby a lexikologie, kurs Fonotaktiky naopak fonologie a fonetiky o „fonologickou syntax“, rozšířením metodologie je pak povinný kurs Gramatika, logika, mysl, kde se student seznámí s formálními základy jazykovědy, ale naučí se i praktické aplikace těchto formalizací na netriviální vzory dat z přirozeného jazyka.

Studenti mají dále v jednooborovém studiu povinnost prostudovat během čtyř semestrů další pramenný jazyk, studenti jednooborového a rozšířeného dvouoborového studia jsou motivováni ke studiu výběrové předměty v souladu se zaměřením své budoucí diplomové práce.

Studijní plány

Obecná jazykověda
prezenční, jednooborový
Obecná jazykověda
prezenční, hlavní
Obecná jazykověda
prezenční, vedlejší

Studium

  • Cíle

    Cílem studia magisterského navazujícího oboru obecné lingvistiky je rozšířit poznatky, principy a metodologické postupy které student nabyl buď studiem bakalářského oboru obecná lingvistika, nebo jiného filologického oboru. Je tedy určen těm, kteří cítí potřebu své znalosti prohloubit a rozšířit. V rámci studia se nově přidává celý blok indoevropeistických předmětů, které mají přinést znalost metodologie historicko-srovnávací fonologie a morfologie a antropolingvistiky. Vedle toho se studium zaměřuje na rozšíření znalostí a kompetencí z bakalářského studia: kursy věnované experimentální syntaxi a sémantice míří na prohloubení těchto disciplín (umožní studentovi navrhnout design lingvistického experimentu, jeho provedení a následné vyhodnocení), kurs Slovo a slovotvorba je prohloubením znalostí morfologie, slovotvorby a lexikologie, kurs Fonotaktiky naopak fonologie a fonetiky o „fonologickou syntax“, rozšířením metodologie je pak povinný kurs Gramatika, logika, mysl, kde se student seznámí s formálními základy jazykovědy, ale naučí se i praktické aplikace těchto formalizací na netriviální vzory dat z přirozeného jazyka.

    Studenti mají dále v jednooborovém studiu povinnost prostudovat během čtyř semestrů další pramenný jazyk, studenti jednooborového a rozšířeného dvouoborového studia jsou motivováni ke studiu výběrové předměty v souladu se zaměřením své budoucí diplomové práce.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • ovládat pokročilé analytické metody, strukturální, generativní, formální a historicko-srovnávací lingvistiky
    • samostatné deskripce a analýzy jazykového materiálu s využitím vhodné metody
    • je schopen sestavit, provést a vyhodnotit (pokročilejšími statistickými metodami) lingvistický experiment
  • Uplatnění absolventa

    Absolvent je připraven k práci s jazykovým materiálem i jazykovými teoriemi na velmi pokročilé úrovni, mimo jiné je připraven pokračovat jako odborný pracovník věnující se lingvistickým tématům i jako doktorský student.

    V praxi je schopen samostatné analytické práce s jazykovými materiály jak ve smyslu teoretické lingvistiky, tak i praktického uvažování a aplikací. Je trénován ve schopnosti kritického analytického myšlení, vybaven zdravou skepsí a všestranně připraven.

    Ve vztahu k přirozenému jazyku už není jen jeho uživatelem, ale chápe jeho strukturu a její vztah ke společnosti i mysli.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Součástí studia není nutné absolvování praxe.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Součástí magisterské zkoušky jednooborového a rozšířeného dvouoborového studia je vypracování magisterské práce, jejíž téma dostane zadáno po dohodě se školitelem. Cílem práce je prokázat samostatnost odborné práce s vlastním vkladem. Student jejím sepsáním demonstruje dovednosti a schopnosti, které studiem nabyl. Pokyny k psaní magisterské práce jsou určeny studijním řádem.

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent magisterského studia může pokračovat studiem doktorského studia, například Obecné jazykovědy nebo Srovnávací indoevropské jazykovědy. Přijetí na doktorské studium se řídí obecnými pravidly danými studijním řádem a uchazeč o ně musí projít přijímacím řízením.

  • Další informace

Základní údaje

Název
Obecná jazykověda
Zkratka
N-OJ_
Kód
N0232A090004
Typ
magisterský navazující
Forma
prezenční
St. doba studia (v letech)
2
Titul
Mgr.
Profil
akademický
Vyučovací jazyk
čeština
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Akreditace do
17. 9. 2026

Filozofická fakulta
Program zajišťuje