„Poznej křižovatky, vrcholy, omyly a pády čtyř tisíc let lidských dějin.“

Magisterské studium Dějin starověku nabízí prohloubení studia starověké historie, a to pro oblast Předního východu, Indie, Číny, antického Řecka i Říma. Rozvíjí schopnost studenta porozumět různým vývojovým stupňům nejstarší historie lidstva a jejich specifikům, nacházet analogie a rozdíly mezi jednotlivými civilizačními oblastmi a vyvozovat z nich obecné závěry o starověkém vývoji. Větší pozornost je věnována metodologii zkoumání starověkých dějin a práci s prameny, pokud možno v originálu. K pokročilejší práci s prameny studentům napomáhá kromě další jazykové přípravy (latina, stará řečtina, akkadština, sumerština) studium vybraných pomocných disciplín starověkých dějin (papyrologie, epigrafika, numismatika) i úvod do metodologie spojený se základy textové kritiky pramenů. Důraz je kladen na procvičování schopností studenta interpretovat různé typy starověkých pramenů.

Některé předměty jsou koncipovány do průřezových tematických celků, které umožňují orientaci napříč starověkými dějinami (např. sakrální vláda a postavení panovníka ve starověkých státech celkově, etika starověkých civilizací, srovnávání starověkých právních systémů apod.).

Studenti jsou vychováváni k chápání širokých souvislostí historických procesů, k samostatné formulaci problémů spojených s dějinami starověku a samostatným metodologickým postupům při jejich řešení; k tomu slouží některé předměty s interaktivní formou výuky (studenti např. upřesňují nebo definují různé pojmy starověkých dějin v diskusi s vyučujícím); jsou vzděláváni ke schopnosti odborné práce v oboru a schopnosti odborně diskutovat.

Magisterské studium je také přípravou k možnému vstupu do doktorského studia oboru Dějiny starověku.

Studijní plány

Dějiny starověku
prezenční, jednooborový
Dějiny starověku
prezenční, hlavní
Dějiny starověku
prezenční, vedlejší

Studium

  • Cíle

    Magisterské studium Dějin starověku nabízí prohloubení studia starověké historie, a to pro oblast Předního východu, Indie, Číny, antického Řecka i Říma. Rozvíjí schopnost studenta porozumět různým vývojovým stupňům nejstarší historie lidstva a jejich specifikům, nacházet analogie a rozdíly mezi jednotlivými civilizačními oblastmi a vyvozovat z nich obecné závěry o starověkém vývoji. Větší pozornost je věnována metodologii zkoumání starověkých dějin a práci s prameny, pokud možno v originálu. K pokročilejší práci s prameny studentům napomáhá kromě další jazykové přípravy (latina, stará řečtina, akkadština, sumerština) studium vybraných pomocných disciplín starověkých dějin (papyrologie, epigrafika, numismatika) i úvod do metodologie spojený se základy textové kritiky pramenů. Důraz je kladen na procvičování schopností studenta interpretovat různé typy starověkých pramenů.

    Některé předměty jsou koncipovány do průřezových tematických celků, které umožňují orientaci napříč starověkými dějinami (např. sakrální vláda a postavení panovníka ve starověkých státech celkově, etika starověkých civilizací, srovnávání starověkých právních systémů apod.).

    Studenti jsou vychováváni k chápání širokých souvislostí historických procesů, k samostatné formulaci problémů spojených s dějinami starověku a samostatným metodologickým postupům při jejich řešení; k tomu slouží některé předměty s interaktivní formou výuky (studenti např. upřesňují nebo definují různé pojmy starověkých dějin v diskusi s vyučujícím); jsou vzděláváni ke schopnosti odborné práce v oboru a schopnosti odborně diskutovat.

    Magisterské studium je také přípravou k možnému vstupu do doktorského studia oboru Dějiny starověku.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • vysvětlit specifika starověkého vývoje lidstva v oblasti Evropy, Předního i Dálného východu
    • správně vyhodnotit a popsat vklad starověku do základů soudobé civilizace
    • na dobré odborné úrovni pracovat s dobovými prameny
    • samostatně pracovat s cizojazyčnou odbornou literaturou, elektronickými databázemi a různými zdroji informací
    • tvořit odborná pojednání z oboru
    • vystupovat ve veřejných debatách k tématům, k nimž má znalec starověku co říci (např. otázky demokracie, občanské společnosti, smyslu státu a práva, migrací nebo místa náboženství v dějinách)
    • konzultovat překlady a jiná díla zabývající se starověkými dějinami a recenzovat je
    • provádět odborný výklad při návštěvách starověkých památek
  • Uplatnění absolventa

    Absolvent magisterského stupně studia Dějin starověku najde uplatnění ve školství včetně dalšího vzdělávání učitelů, ve státní a veřejné správě, v diplomatických službách, v kulturní oblasti (muzea, galerie, knihovny, archivy, výchova mladých lidí v různých zájmových skupinách), v turistickém ruchu, ve vydavatelstvích knih a odborných časopisů, jako konzultant při tvorbě filmových a jiných uměleckých děl se starověkou tematikou, jako konzultant překladatelů či překladatel a komentátor starověkých literárních děl.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Standardní rozsah magisterské práce je 140 000 znaků, včetně poznámek pod čarou, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Student volí téma práce samostatně, a to buď z témat zveřejněných v Informačním systému MU, anebo po individuální domluvě se školitelem. Magisterská práce dokládá schopnost studenta dobře se orientovat v domácí a zvláště cizojazyčné odborné literatuře ke zvolenému tématu a kriticky ji zhodnotit. Prokazuje také schopnost studenta zpracovat práci v souladu se současnými teoretickými přístupy a příslušnou metodologií, pracovat s latinskými nebo řeckými, případně staroorientálními písemnými prameny, používat, formulovat a obhájit vlastní závěry.

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent magisterského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studiu (např. oborů Historie, Archeologie apod.), zejména se však nabízí návaznost v doktorském studijním programu Dějiny starověku.

  • Další informace

Základní údaje

Název
Dějiny starověku
Zkratka
N-DST_
Kód
N0222A120003
Typ
magisterský navazující
Forma
prezenční
St. doba studia (v letech)
2
Titul
Mgr.
Profil
akademický
Vyučovací jazyk
čeština
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Akreditace do
4. 8. 2028

Filozofická fakulta
Program zajišťuje