Archeologie

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

• znalosti odborné archeologické literatury z povinných titulů uvedených níže (požadovány alespoň dva tituly),
• základní orientovanost v tématech evropského pravěku až středověku na úrovni středoškolského studia,
• základní obeznámenost s výukou a činností Ústavu archeologie a muzeologie (dále jen ÚAM) s důrazem na činnost výzkumných skupin, infrastruktur a základen ÚAM,
• motivace.

• Archeologie pravěkých Čech 1-8. Praha
• Vladimír Podborský a kol., 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.
• Petr Neruda, 2016: Čas neandertálců. Brno.
• Konrad Spindler, 1998: Muž z ledovce. Praha.
• Jiří Militký, Jan Kysela, Marika Tisucká a kol., 2018: Keltové - Čechy v 8. až 1. století před Kristem. Praha.
• Jarmila Bednaříková, 2007: Stěhování národů. Praha.
• Josef Unger 2008: Archeologie středověku, Odraz života lidí v archeologických pramenech.
• Jan Klápště, 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

1. potvrzení o účasti v soutěži v oboru historie nebo archeologie (SOČ) od krajského kola včetně, Dějepisné olympiády od krajského kola včetně;
2. potvrzení o práci na archeologickém výzkumu - souhrnem min. 10 pracovních dnů - délka praxe musí být v potvrzení uvedena. Toto potvrzení vydává na požádání archeologická organizace, u níž byl uchazeč na výzkumu zaměstnán. Musí jít o organizaci oprávněnou k provádění archeologických výzkumů dle § 21, zákona 20/1987 Sb.

Přijetí bez přijímací zkoušky

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: max. 100
• Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 60 bodů
• Znalosti odborné archeologické literatury z povinných titulů: max. 20 bodů
• Základní orientovanost v tématech evropského pravěku až středověku na úrovni středoškolského studia: max. 30 bodů
• Základní obeznámenost s výukou a činností ÚAM: max. 10 bodů
• Motivace: max. 20 bodů
• Bodový bonus za motivaci při předložení jednoho či více z výše uvedených dokumentů: max. 20 bodů

Studium programu Archeologie umožňuje získání hlavních znalostí a dovedností, které jsou potřeba k povolání archeologa. Studium je koncipováno tak, aby student získal základy metodologie a teorie oboru, přehled vývoje pravěku, rané doby dějinné a středověku včetně hmotné kultury se zaměřením na střední Evropu. Vysokou úroveň studia zajišťuje široký výběr specializovaných archeologických předmětů, a předmětů s širokým interdisciplinárním přesahem. Odborná příprava je zabezpečena rozsáhlou nabídkou technických a praktických předmětů.

Jedním z cílů je umožnit absolventům kvalifikovanou volbu jejich další profilace, ať již zvoleným zaměstnáním nebo prostřednictvím některého magisterského programu.

Absolvent/ka je po úspěšném ukončení studia schopný/á

• vysvětlit základní souvislosti ve vývoji období pravěku, rané doby dějinné a středověku na území střední Evropy, provádět edukační činnost pro zájemce z řad veřejnosti (přednášky, výstavy);
• psát odborné texty k tématům středoevropské archeologie, pracovat s českou i cizojazyčnou odbornou literaturou, vhodně využívat výpočetní techniku;
• podílet se na realizaci archeologického výzkumu (prospekci i exkavaci), provádět běžné terénní práce, použít interdisciplinární analýzy;
• prakticky použít geodetické postupy a přístroje, informační technologie, laboratorní a konzervační postupy;
• uplatnit zásady památkové péče v rámci současné právní úpravy.

Po úspěšném absolvování studia budete schopni:

• Uplatnit se v archeologických institucích se zaměřením na záchrannou archeologickou památkovou péči, zejména v odpovídajících pozicích na terénních archeologických výzkumech.
• Uplatnit se v muzeích jako tvůrci a autoři výstav, odborní správci archeologických sbírek, edukátoři a popularizátoři vědy.
• Uplatnit se v úředně odborných pozicích ve státních institucích památkové péče a orgánech samosprávy.
• Uplatnit znalosti získané studiem archeologie v pedagogické kariéře.
• Uplatnit praktické znalosti geodézie a informačních technologií v řadě dalších profesí mimo archeologii.
• Uplatnit se v oborech vyžadujících znalost práce s daty. 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

V rámci bakalářského studia absolvujete povinné terénní praxe, kde budete zapojeni do výzkumu Ústavu archeologie a muzeologie nebo jiných archeologických institucí.

Čekají vás teoretická i praktická školení ve všech užívaných prospekčních metodách, terénních i laboratorních a konzervačních postupech.

• Praxe prospekčních metod zahrnuje nácvik obsluhy přístrojů, vlastní měření a vyhodnocení dat získaných metodami magnetometrie, GPR, geoelektrickými metodami, detektoringem, vyhledáváním a průzkumem 3D reliktů v krajině a povrchovým sběrem, včetně zaměření a vektorizace v GIS.
• Praxe exkavačních postupů zahrnuje vzorkování, prosévání, plavení, vlastní exkavační postupy a plnou dokumentaci a digitalizaci.
• Základní praxe konzervačních postupů zahrnuje ošetření keramických, kovových, kamenných i kostěných artefaktů.

Dále můžete participovat na archeologických výzkumech jako vedoucí pracovních skupin nebo zodpovědní spolupracovníci např. při dokumentaci, vzorkování atd.

Standardní rozsah bakalářské práce je 70 000 znaků (počty znaků včetně mezer). Součástí rozsahu je vedle vlastního textu poznámkový aparát a bibliografie, nikoli však katalog materiálu ani seznam a popis objektů, seznam zkratek a vyobrazení, přílohy a titulní listy. Rozhodující pro dostačující rozsah práce je slovo vedoucího práce a stanovisko komise pro státní zkoušku.

Bakalářská diplomová práce je zaměřena na archeologické zpracování vhodných, avšak převážně menších až středně velkých témat z prehistorie až novověku. Student v ní má prokázat schopnost samostatně zvolené téma zpracovat. Prioritu mají témata artefaktuální, zvolit však lze po konzultaci s pedagogy i témata teoretická. Důraz se klade na formální a technickou úroveň dokumentace, správnost odborné terminologie a na dobrou práci s odbornou literaturou.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky jsou upraveny Směrnicí děkana FF č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Nejvhodnější volbou je navazující magisterské studium Archeologie.