Představení studijního programu
Co vlastně jsou pomocné vědy historické? Pokud si snad někdo myslí, že jde o nějaký méněcenný apendix historie, je na hlubokém omylu. Historické poznání se totiž neobejde bez několika tradičních disciplín zaměřených na rozbor a zpřístupňování písemných pramenů. Přestože tyto disciplíny představují základní nástroje pro studium starších dějin, ve studijním plánu historie jsou dnes zastoupeny jediným kurzem. Pokud se tedy zajímáte o starší české a evropské dějiny (asi do roku 1800), představují pomocné vědy historické vynikající doplněk nebo zajímavou alternativu ke studiu historie i dalších historických věd.
Co se u nás naučíte? Základem studia je čtyřsemestrální kurz paleografie, v němž se podrobně seznámíte s vývojem latinského písma od antiky po novověk a dokážete rozluštit i obtížně čitelné texty. V sérii kurzů diplomatiky poznáte vývoj úředních písemností od antiky až do raného novověku. Další pomocné vědy historické se zabývají historickým vývojem pečetí (sfragistika), erbů (heraldika), příbuzenských vztahů (genealogie), kalendáře (chronologie), měr a vah (metrologie), peněz (numismatika), rukopisných knih (kodikologie) a nápisových památek (epigrafika), abychom uvedli alespoň ty hlavní. Studijní program věnuje vyváženou pozornost všem uvedeným disciplínám v kontextu dějin středověku a raného novověku. Nedílnou součástí studia je intenzivní výuka latiny a němčiny coby jazyků, kterými je napsána podstatná část pramenů ke starším českým a středoevropským dějinám.
Během studia se můžete zapojit do řady výzkumných projektů Ústavu pomocných věd historických a archivnictví či absolvovat praxi v některé paměťové instituci. Využít můžete samozřejmě také bohaté nabídky studia nebo praxe v zahraničí (zejména v Rakousku, Německu, Itálii, Polsku a na Slovensku).
Jako absolventi budete připraveni pro analytickou práci se staršími písemnými prameny, což můžete využít jako odborní historikové, pracovníci archivů, muzeí, galerií nebo rukopisných oddělení knihoven. Vedle toho si osvojíte základy editorských dovedností, které můžete dále prohloubit v navazujícím magisterském studiu.
Je studium programu pro vás?
Pokud při návštěvách muzeí, hradů, zámků nebo kostelů pociťujete zvědavost, co je obsahem starobylých nápisů, co se píše na pergamenových listinách a v rukopisech a kdo se ukrývá za pestrými erby, pak vás studium pomocných věd historických jistě nezklame. Po jeho absolvování budete nejen schopni staré nápisy či listiny přečíst, ale práce s nimi se může stát vašim celoživotním posláním.
Studijní plány
Přijímací řízeníDodatečné přijímací řízení do bakalářských studijních programů - nástup ke studiu podzim 2022Termín podání do půlnoci 20. 8. 2022
- Informace o přijímacím běhu
Dodatečné přijímací řízení do bakalářských studijních programů - nástup ke studiu podzim 2022
- Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programuKritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky ústní oborové zkoušky. Uchazeči mohou být přijati také na základě dalších kritérií, viz Přijetí bez přijímací zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.
E-přihlášky ke studiu podávejte od 20. 7. 2022 do 20. 8. 2022.
Oborové zkoušky se konají 3. a 4. 9. 2022.
Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.Test studijních předpokladů (TSP)
Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.
Oborová zkouška
Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu ústního pohovoru o délce cca 20 minut.
Základní popis zkoušky:
V první části ústní zkoušky uchazeči odpoví na 10 otázek z oblasti historie v rozsahu středoškolského učiva. Druhou částí zkoušky je motivační pohovor sestávající ze dvou motivačních otázek.Přijetí bez přijímací zkoušky
Prominutí přijímací zkoušky je možné na základě splnění alespoň jednoho z následujících kritérií:- předložených úředně ověřených potvrzení o účasti v celostátním kole SOČ v oboru historie a dějepisné olympiádě;
- středoškolského prospěchu z profilových předmětů český (slovenský) jazyk, dějepis, latina nebo německý jazyk, základy společenských věd/ občanská nauka.
Při výpočtu průměru se berou v úvahu známky z posledních čtyř ročníků takto: z posledního ročníku se započítává pololetní vysvědčení, z předcházejících tří ročníků vysvědčení závěrečná. Současně se požaduje, aby uchazeči studovali každý z vybraných profilových předmětů na střední škole v posledních čtyřech ročnících alespoň po dobu dvou let.
Středoškolský prospěch můžete doložit jedním z následujících způsobů:- vepište prospěch do tabulky v e-přihlášce, tabulku vytiskněte a nechte potvrdit střední školou ( Jak vytisknout a potvrdit prospěch z e-přihlášky: návod );
- do e-přihlášky vložte katalogový list potvrzený střední školou;
- do e-přihlášky vložte úředně ověřená vysvědčení z posledních čtyř ročníků střední školy; úřední ověření získáte například na pobočkách České pošty označených Czech POINT, na městském úřadě či u notáře.
- Doporučená literatura ke zkouškám v tomto studijním programu
- Popelka, Miroslav. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy - Pravěk a starověk. Praha : SPN, 2001.
- Čornej, Petr. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy - Středověk a raný novověk. Praha : SPN, 2001.
- Hlavačka, Milan. Dějepis 3 pro gymnázia a střední školy - Novověk. Praha : SPN, 2001.
- Kuklík, Jan. Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy - Nejnovější dějiny. Praha : SPN, 2002.
- Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
- Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
- Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 50
Studium
- Cíle
Bakalářské studium pomocných věd historických připravuje vysokoškolsky kvalifikované odborníky pro práci s různými typy historických pramenů. Cílem studia je získání zevrubné znalosti z jednotlivých vědních disciplín náležejících do skupiny pomocných věd historických (s důrazem na diplomatiku, paleografii, kodikologii, chronologii a sfragistiku), a to v kontextu historických věd. Studenti si osvojí základní metodologické postupy pomocných věd historických a seznámí se také s jejich úlohou jako základních metodických prostředků pro interpretaci historických pramenů. Získají základní přehled i o dalších pomocných vědách historických (heraldika, genealogie, epigrafika, numizmatika, metrologie, filigranologie, faleristika, vexilologie). Studenti se dále důkladně seznámí se staršími českými i obecnými dějinami (období středověku a raného novověku) a dále právními dějinami, základy historické archeologie a dějin umění. Budou schopni propojovat získané poznatky z jednotlivých disciplín v praxi především při základním zpracování textových i obrazových historických pramenů.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- vysvětlit základní teoretická a metodologická východiska pomocných věd historických;
- provést přepis, dataci, diplomatickou analýzu a kritické zhodnocení vybraného historického písemného pramene
- provést základní kodikologický, sfragistický či heraldický popis příslušného typu pramene;
- definovat problémy konkrétního historického pramene a vybrat vhodné metody jeho edičního zpřístupnění;
- analyzovat vybrané historické problémy a formulovat k nim otázky;
- provést kvalifikovanou rešerši ve vybraných historických fondech.
- Uplatnění absolventa
Jako absolventi budete schopni provést spolehlivý přepis, dataci a rozbor středověkých a raně novověkých písemných pramenů. Budete se také důkladně orientovat v problematice jednotlivých pomocných věd historických v kontextu dějin středověku a raného novověku.
Studium vás připraví pro práci na vybraných pozicích v archivech, muzeích, galeriích či knihovnách, a to především při správě a zpracování historických fondů a sbírek. Na těchto pozicích se však předpokládá, že budete pokračovat i v navazujícím magisterském studiu.
Vše, co se během studia naučíte, jako například schopnost kritické analýzy pramenů nebo aktivní znalost němčiny, můžete uplatnit i v řadě dalších zaměstnání mimo oblast historických věd. Například ve státní správě a samosprávě, publicistice nebo cestovním ruchu.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studium podle dvou hlavních studijních plánů,
- plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Součástí studijního programu je “třítýdenní praxe v paměťové instituci“, kterou můžete absolvovat v archivu, muzeu nebo historické knihovně. Praxi si můžete domluvit sami nebo využít nabídku partnerských pracovišť Ústavu pomocných věd historických a archivnictví. Podmínkou je, že se musí jednat o instituci spravující archivní, rukopisné, numismatické či jiné relevantní fondy a sbírky a že praktikant bude pracovat se starším materiálem (cca do roku 1800). Vedle toho je možné absolvovat volitelnou praxi v zahraniční paměťové instituci, kde lze opět využít zajímavou nabídku partnerských institucí.
- Cíle kvalifikačních prací
Diplomová práce řeší dílčí odborný problém odpovídající typu studia. Student v diplomové práci musí prokázat schopnost samostatné odborné práce, zvládnutí příslušné odborné literatury a analýzy zkoumaného materiálu.
Standardní rozsah bakalářské práce je 70 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou a obsahu. Bakalářská práce nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku.
Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana FF č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na FF MU.
Vzor viz :
http://archivnictvi.phil.muni.cz/media/2878034/vzor_bakalarske_prace.pdf
- Návaznost na další studijní programy
Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Druhou možností je zvolit navazující magisterské studium jiného historického či humanitního studijního programu.
Základní údaje
čeština