Estetika a kulturní studia

Nabídka studijních programů s nenaplněnou kapacitou.

Dodatečné přijímací řízení - zahájení studia od podzimu 2019

Termín pro podání přihlášky: 9. července – 11. srpna 2019

Termín přijímací zkoušky: 2. září 2019

Komu je program určen: Program navazuje na bakalářský obor / program Estetika a kulturní studia, je však široce otevřen i absolventům bakalářského studia z jiných humanitních programů.

Předmět přijímací zkoušky: Přijímací zkouška se děje motivačním pohovorem. V odborné části pohovoru jsou ověřeny znalostní předpoklady na úrovni obecného bakalářského humanitního studia, základní znalosti estetiky, jazykové a motivační předpoklady.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 70 bodů (maximální počet bodů: 100). Kandidát je hodnocen v částech: odborná část – max. 50 bodů, projekt studia – max. 50 bodů.

Prominutí přijímací zkoušky: Absolventi bakalářského studia Estetika a kulturní studia na FF MU, kteří složili bakalářskou státní zkoušku s hodnocením A nebo B, mohou být přijati bez přijímací zkoušky. Od skončení státní zkoušky však nesmí uplynout více než rok, tedy dva semestry. O prominutí přijímací zkoušky uchazeči žádají prostřednictvím e-mailu na adrese prijimaci.rizeni@phil.muni.cz.

Předpokládaný počet přijatých uchazečů: 10

Odkaz na Seminář estetiky.

Studium estetiky a kultury nabízí studentům cestu k porozumění rozličným podobám umění v současnosti, dějinách, ve společenských, filozofických souvislostech, hlubší porozumění evropské kultuře. Na rozdíl od ostatních uměnovědných oborů představuje estetika umění jako společenský nebo filosofický fenomén přirozeně spjatý s dobovými a místními souvislostmi, ale současně vyjadřující nadčasové hodnoty reprezentované danou kulturou. Studium estetiky jako porozumění umění a kultuře je proto koncipováno jednak kulturně historicky, jednak analyticky v kurzech dějin estetiky, pojmosloví, metodiky a evropské kultury. Studenti získají dovednosti ve sběru a hodnocení odborných informací, v metodách výzkumu a výkladu, schopnost kritické interpretace pramenů, vedení odborné argumentace, terminologickou a pojmovou kázeň, schopnost práce s cizojazyčným textem a kulturní vhled a přehled. Absolventi jsou vybaveni pro pracovní uplatnění v galeriích, kulturních a společenských institucích, jako publicisté, ale též jako učitelé.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• nahlédnout a pochopit umění jako fenomén kulturní a filozofický, rozvíjet vlastní odůvodněný pohled na umění a kulturu,
• na vyšší úrovni odborně popsat a analyzovat umělecké dílo se suverénním využitím odborných termínů,
• pracovat s cizojazyčnými texty bez použití slovníku, rychle a spolehlivě nalézt relevantní informace k danému problému, strukturovat je a použít k vlastním odborným textům,
• věcně, přehledně a zdůvodněně argumentovat pro danou tezi,
• rychle identifikovat klíčovou myšlenku odborného textu, srozumitelně a komentovaně ji předat.

Absolvent programu je připraven pro práci v široké škále kulturních, společenských nebo uměleckých institucí, v redakcích kulturních nebo uměleckých periodik, jako pedagog, všude, kde uplatní získané hlubší poznatky o umění a kultuře v souvislostech, ale i praktické dovednosti v popisu, analýze i návrhů řešení běžných problémů umění nebo uměleckého provozu.

• Bez profesního postavení

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Povinnou součástí studia je individuální odborná praxe s odbornou supervizí na uměleckých nebo kulturních institucích v rozsahu 80 hodin praxe a 10 hodin supervizních setkání.

Standardní rozsah magisterské diplomové práce je alespoň 140 000 znaků včetně mezer, poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací (bakalářská práce alespoň 80 000 znaků). Student v součinnosti s pedagogem volí odborné téma, strukturuje je do otázky, závěrečná práce je následně chápána jako odpověď na takovou otázku. Studenti používají odbornou literaturu, práce nemá výlučný charakter samostatného empirického výzkumu. Studenti prokazují schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny na www stránkách Semináře estetiky a normami a souvisejícími vnitřními normami nebo předpisy.

Absolvent magisterského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studiu téhož nebo příbuzného oborového zaměření.