Sociální pedagogika a volný čas

Cílem studijního programu je připravit kvalifikované odborníky schopné edukativně rozvíjet osobnost dětí, mládeže a dospělých, motivovat je k seberozvoji, vytvářet jim sociální oporu při zvládání nepříznivých sociálních situací (rozvoj resilience) a vést je k plnohodnotnému využívání volného času (funkce preventivní a edukativní – rozvoj zájmového a neformálního vzdělávání). Prostřednictvím vhodně zvolených edukativních strategií, metod a prostředků utvářet sociální vztahy a občanské postoje jako faktory zdravého životního stylu a smyslu života. Absolvent programu akceptuje morální závazky pomáhajících profesí a ctí jejich etiku; má osobnostní předpoklady pro práci s lidmi a vystupuje jako osobní vzor svých svěřenců (dětí, klientů apod.).

Navazující magisterský program obohacuje teoretické znalosti a praktické dovednosti získané studiem bakalářské úrovně a plnohodnotně rozvíjí profesní znalosti, zejména kompetence osobnostně sociální - směřujících k dovednostem řídícím, organizačním a projektovým. Navazující magisterské studium uzavírá plnohodnotné vysokoškolské vzdělání a absolventům vytváří předpoklady pro působení v řídících pozicích, prohlubuje znalosti z oblasti vědecké metodologie a rozšiřuje aplikační dovednosti teoretického základu oboru a též vytváří předpoklady pro studium v doktorských studijních programech (DSP).

Absolvent oboru je kompetentní pro práci s heterogenními cílovými a věkovými skupinami včetně jedinců pocházejících ze sociálně znevýhodněného prostředí (týrané, zanedbávané děti) z různých kultur (subkultur), národností apod. Příprava je směrována k metodologickým, edukativním a manažerským činnostem, které se uplatňují v následujících oblastech:

A) přímá sociálně výchovná (sociálně pedagogická) činnost (tvorba edukativních-reflektivních aktivit, rozvojových programů a projektů, profylakticky a komplexně pojímaných aktivit rozvíjející primární a sekundární prevenci,

B) manažerská (organizace akcí, vedení druhých – leadership, tvorba koncepcí a strategických plánů),

C) teoretická a výzkumná činnost (orientace v aktuálních teoriích a jejich aplikace do praxe, realizace drobných výzkumných kvalitativních a kvantitativních šetření a schopnost interpretovat data) s cílem pochopit a aktivně ovlivňovat pedagogickou realitu a získávat zpětnou vazbu o pedagogických intervencích (evaluační výzkum).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Koncipovat, vést a evaluovat edukativní aktivity (založené na principech zkušenostně reflektivního učení) v různých prostředích a institucích, zejména ve školních a mimoškolních zařízeních a v oblasti volného času dětí, mládeže i dospělých.
• Aplikovat edukativní strategie a metody sociální práce, které mohou být účinně využívány při práci s rozmanitými cílovými skupinami (ve škole i v oblasti volného času dětí a mládeže ohrožené sociálním znevýhodněním, patologickými jevy apod.).
• Orientovat se ve struktuře osobnosti, kognitivních, emočních a volních procesech, ve způsobech jejich diagnostikování a edukativního rozvíjení. Porozumět způsobům chování jednotlivce a sociálních skupin v různých typech prostředí a kultur.
• Analyzovat a diagnostikovat sociální problémy cílových skupin a hledat jejich možná řešení, vést jednotlivce a týmy k pozitivní sociální změně. Komunikovat v náročných situacích s lidmi se sociálním a jiným znevýhodněním.
• Připravovat, uvádět a evaluovat rozvojově vzdělávací aktivity (kurzy, projekty, tábory) ve formálních i neformálních systémech vzdělávání pro různé cílové skupiny.
• Poskytovat zpětnou vazbu a facilitovat intervizi, koncipovat strategické cíle včetně metod jejich dosahování, aktivně vést tým.
• Designovat a realizovat výzkumná šetření (kvantitativní i kvalitativní) s cílem porozumět sociálně pedagogickým jevům a fenoménům sociální reality (volného času, strukturální nerovnosti apod.).
• Orientovat se v základních kvalitativních a kvantitativních metodách sběru a analýzy dat, formulovat výzkumné otázky, interpretovat získaná data v kontextu zvoleného výzkumného designu. Realizovat evaluační výzkumná a screeningová šetření.
• Orientovat se v moderních sociálně vědních teoriích a v oblasti adekvátních českých i zahraničních informačních zdrojů v transoborové perspektivě, kriticky s nimi pracovat.
• Přijímat morální závazky plynoucí z charakteru pomáhajících profesí.
• Koncipovat odborný text, vést odbornou diskusi v sociálně pedagogické oblasti a výchovy ve volném čase v českém a anglickém jazyce, rozvíjet spolupráci s institucemi (včetně zahraničních).

Absolventi najdou uplatnění v nejrůznějších profesích, které jsou zaměřeny na přímou pedagogickou práci s dětmi, mládeží i dospělými, a to jak v oblasti školního, tak i mimoškolního systému vzdělávání (pedagogové, vychovatelé, animátoři, pedagogové volného času). Uplatnění mohou najít též jako sociální pracovníci, realizátoři nejrůznějších rozvojových a výzkumných projektů, a to jak ve státním, tak nestátním a soukromém sektoru (kurátoři, pracovníci probační a mediační služby apod.).

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe v navazujícím magisterském programu je koncipována jako průběžná, členěná do dvou oblastí: sociální pedagogiky (práce) a volného času. Celkový objem praxí je v rozsahu 12 kreditů (10 % kreditové zátěže, tzn. cca 300 hodin). V prvním, druhém a třetím semestru si studenti zapisují předmět Sociálně pedagogická praxe 1-3 a Volnočasová pedagogická praxe 1-3, vždy po 2 kreditech (4 kredity/semestr). Cíle praxe jsou vymezeny obecně tak, aby se student seznámil s dokumentací doporučených zařízení, procesy vedoucími k tvorbě strategických dokumentů, projektů, organizací práce apod. a zároveň prakticky osvědčil nezbytné dovednosti jako je schopnost pracovat v týmu, vést pedagogické a sociální aktivity s deklarovanými cílovými skupinami (klienty), vést týmy lidí, připravovat plán aktivit, podílet se na vytváření projektů a jejich realizaci apod. Student přitom vybírá ze spektra doporučených zařízení, se kterými fakulta (katedra) dlouhodobě spolupracuje a po domluvě s garanty praxí volí též zařízení (organizace) dle vlastního výběru, např. s ohledem na zaměření své diplomové práce, realizaci projektu apod.

Cílem diplomové práce je prokázat schopnost samostatného vědecko-výzkumného a tvůrčího myšlení v kontextu zvoleného tématu a studijního programu. Již v prvním semestru (nejpozději ve druhém) si studující zvolí téma a zpracují projekt diplomové práce, která může být zaměřena výzkumně, teoreticky nebo metodicky s užitím výzkumné sondy nebo evaluačního výzkumu. Prostřednictvím tvorby textu student prokazuje znalost relevantních konceptů a teorií vážících se k předmětu zkoumání, schopnost vést diskusi, být kritický, odůvodňovat svoje postoje a metodologické postupy. Prostřednictvím realizace výzkumu nebo evaluace studující dokládají osvojení adekvátních výzkumných postupů, zejména orientaci v metodách pro sběr a následnou analýzu dat, a to včetně jejich interpretace a formulace závěrů a doporučení. V rámci diplomových prací jsou očekávány profesně zaměřené práce prezentující pedagogicky nebo rozvojově orientované projekty doplněné výzkumnou sondou, nebo evaluačním výzkumem. Detailní požadavky na diplomové práce v rámci programu jsou studentům k dispozici prostřednictvím tzn. standardů závěrečných prací, které jsou dostupné zde: https://ksop.ped.muni.cz/media/3370011/standardy-za-ve-rec-ny-ch-praci-studijni-ho-programu-pedagogika.pdf

Absolventi oboru mohou pokračovat v doktorském studijním programu (DSP) Sociální pedagogika, který Katedra sociální pedagogiky garantuje (garant doc. D. Klapko), nebo se mohou ucházet o studium v DSP Školní pedagogika, které garantuje Institut školního vzdělávání (obsahově nejbližší ekvivalent pedagogického zaměření studia, garant prof. T. Janík). Absolventi se mohou ucházet též o přijetí v jiných příbuzných doktorských studijních programech na Ústavu pedagogických věd FF MU nebo Sociální politika a sociální práce na Katedře sociální politiky a sociální práce FSS MU či na příbuzných programech dalších univerzit.