2011
Zajímavá mafická žíla ze štoly Holedná – Bosonohy (brněnský masiv): přechodný petrografický typ mezi typickými mikrodiority a lamprofyry
KRMÍČEK, Lukáš; Miroslava GREGEROVÁ; Michaela KRMÍČKOVÁ a Petr ČAPEKZákladní údaje
Originální název
Zajímavá mafická žíla ze štoly Holedná – Bosonohy (brněnský masiv): přechodný petrografický typ mezi typickými mikrodiority a lamprofyry
Název česky
Zajímavá mafická žíla ze štoly Holedná – Bosonohy (brněnský masiv): přechodný petrografický typ mezi typickými mikrodiority a lamprofyry
Název anglicky
Interesting mafic dyke from the mine adit Holedná – Bosonohy (the Brno Massif): transitional petrographic type between microdiorites and lamprophyres
Autoři
Vydání
Zprávy o geologických výzkumech v roce 2011, Praha, Česká geologická služba, 2011, 0514-8057
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10500 1.5. Earth and related environmental sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14310/11:00063523
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
poikilitický spessartit;minerální složebí;magnesiohastingsit; brněnský nasív;moravsko-slezský region
Klíčová slova anglicky
poikilitic spessartite;mineral composition;magnesiumhastingsite;Brno Batholith; Moravo-Silesian Region
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 17. 7. 2013 20:41, prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D.
V originále
Při ražbě vodohospodářské štoly Holedná – Bosonohy, která prochází metabazitovou zónou brněnského masivu, byla odebrána zajímavá mafická žíla. Tuto žílu jsme měli možnost petrograficky studovat. Význam žíly spatřujeme především v té skutečnosti, že jde o přechodný petrografický typ, který propojuje typické mikrodiority a amfibolické lamprofyry, jaké známe například z moravskoslezské oblasti. Přes toto přechodné petrografické postavení je podle našeho názoru nejvhodnější klasifikovat studovanou žílu jako spessartit. Vyšší obsahy Al a jeho rozpočtená distribuce mezi tetraedrickou a oktaedrickou pozicí studovaných amfibolů indikuje, že k počátečnímu růstu amfibolů holokrystalické základní hmoty docházelo již za spodnokorových podmínek. Průměrné vypočtené hodnoty se pohybují v závislosti na použité rovnici mezi 5,7 kbar (Johnson a Rutherford 1989) a 7,3 kbar (Schmidt 1992). Uvažujeme-li variský tlakový gradient dané oblasti na 270 barů s 1 km hloubky (např. Slobodník et al. 2006) dostaneme hloubky mezi 21 a 27 km. Uvedené hloubky se překrývají s umístěním tzv. horké zóny, která se podle Annena et al. (2006) nachází mezi Konrádovou a Mohorovičičovou diskontinuitou. V této zóně patrně došlo k nárůstů aktivity H2O v tavenině, který umožnil krystalizaci amfibolů základní hmoty.
Anglicky
The Brno Massif is crosscut by numerous mafic post-collisional calc-alkaline dykes of supposed Variscan age. From the petrographic point of view, the microdiorite dykes strongly prevail against the less abundant lamprophyres. In this article, we describe a new finding of a spessartite dyke which represents a transitional petrographic type between the archetypal microdiorites and amphibole lamprophyres. The dyke is characterised by abundant phenocrysts of anhydrous mafic minerals (clinopyroxene, pseudomorphosed olivine). On the other hand, the dyke also contains euhedral to subhedral matrix amphiboles (mainly magnesiohastingsite) poikilitically enclosed by the larger plagioclase aggregates. Presence of matrix amphiboles suggests the increase in water activity of the parental melt. This may have occurred (based on our barometric estimations) within the deep crustal H2O-rich zone between the Conrad and Moho discontinuities.
Návaznosti
| MSM0021622427, záměr |
|