Metodika sledování vrozené imunity ptáků

PROKOPOVÁ, Lucie, Jitka VINKLEROVÁ, Michal VINKLER a Pavel HYRŠL. Metodika sledování vrozené imunity ptáků. In Zoologické dny. 2013. ISBN 978-80-87189-14-6.

Základní údaje

• Originální název: Metodika sledování vrozené imunity ptáků
• Název česky: Metodika sledování vrozené imunity ptáků
• Název anglicky: Methodology of birds innate immunity
• Autoři: PROKOPOVÁ, Lucie (203 Česká republika, domácí), Jitka VINKLEROVÁ (203 Česká republika), Michal VINKLER (203 Česká republika) a Pavel HYRŠL (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Zoologické dny, 2013.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30102 Immunology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/13:00067748
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISBN: 978-80-87189-14-6
• Klíčová slova česky: ptáci; imunita; komplement; oxidační vzplanutí
• Klíčová slova anglicky: birds; immunity; complement; oxidative burst

Anotace

Imunitní systém ptáků jakožto jeden ze základních homeostatických mechanismů organismu zahrnuje stejně jako u ostatních živočichů imunitu nespecifickou a specifickou. Předmětem našeho zájmu se staly mechanismy imunity nespecifické, které dále dělíme na složku humorální a buněčnou. Humorální složku zde představuje především komplementový systém, jehož antibakteriální aktivitu měříme pomocí geneticky modifikované bakterie Escherichia coli K12 emitující světlo. Princip metody je založen na měření kinetiky úbytku luminiscence v závislosti na baktericidních účincích komplementového systému, přičemž míra bakteriální luminiscence je úměrná jejich viabilitě. Jako další součást humorální složky můžeme jmenovat lysozym, hydrolytický enzym, jehož inhibiční aktivita je nejsilnější proti G+ bakteriím a jehož koncentraci lze stanovit pomocí radiální difúze. V rámci složky buněčné se naše pozornost zaměřila především na proces fagocytózy, během níž jsou uplatňovány dva typy mechanismů – na kyslíku závislé a nezávislé. Zatímco u většiny obratlovců je preferován mechanismus oxidativní, u ptáků je v důsledku absence myeloperoxidázy a katalázy heterofilů přednostně využíván mechanismus neoxidativní. Naše metoda měření produkce volných kyslíkových radikálů je založena na reakci citlivého luminoforu, konkrétně Pholasinu, jejímž výsledkem je luminiscenční signál úměrně závislý na aktivitě fagocytózy. Jako aktivátory byly zvoleny lipopolysacharidy pocházející z buněčných stěn gramnegativních bakterií Escherichia coli a Salmonella enterica. Pozorované reakce vykazovaly znatelně odlišné vlastnosti. Ty se týkaly jak rychlosti reakce, tak i její velikosti a průběhu. Pro optimalizace metod jsme použili krevní vzorky kura domácího (Gallus gallus f. domestica) a pro porovnání produkce kyslíkových radikálů fagocyty jsme odebírali krev 15 dní starých mláďat sýkor koňader (Parus major). Tato práce byla podpořena granty GAČR P506/12/2472 a P505/10/1871.

Anotace anglicky

Imunitní systém ptáků jakožto jeden ze základních homeostatických mechanismů organismu zahrnuje stejně jako u ostatních živočichů imunitu nespecifickou a specifickou. Předmětem našeho zájmu se staly mechanismy imunity nespecifické, které dále dělíme na složku humorální a buněčnou. Humorální složku zde představuje především komplementový systém, jehož antibakteriální aktivitu měříme pomocí geneticky modifikované bakterie Escherichia coli K12 emitující světlo. Princip metody je založen na měření kinetiky úbytku luminiscence v závislosti na baktericidních účincích komplementového systému, přičemž míra bakteriální luminiscence je úměrná jejich viabilitě. Jako další součást humorální složky můžeme jmenovat lysozym, hydrolytický enzym, jehož inhibiční aktivita je nejsilnější proti G+ bakteriím a jehož koncentraci lze stanovit pomocí radiální difúze. V rámci složky buněčné se naše pozornost zaměřila především na proces fagocytózy, během níž jsou uplatňovány dva typy mechanismů – na kyslíku závislé a nezávislé. Zatímco u většiny obratlovců je preferován mechanismus oxidativní, u ptáků je v důsledku absence myeloperoxidázy a katalázy heterofilů přednostně využíván mechanismus neoxidativní. Naše metoda měření produkce volných kyslíkových radikálů je založena na reakci citlivého luminoforu, konkrétně Pholasinu, jejímž výsledkem je luminiscenční signál úměrně závislý na aktivitě fagocytózy. Jako aktivátory byly zvoleny lipopolysacharidy pocházející z buněčných stěn gramnegativních bakterií Escherichia coli a Salmonella enterica. Pozorované reakce vykazovaly znatelně odlišné vlastnosti. Ty se týkaly jak rychlosti reakce, tak i její velikosti a průběhu. Pro optimalizace metod jsme použili krevní vzorky kura domácího (Gallus gallus f. domestica) a pro porovnání produkce kyslíkových radikálů fagocyty jsme odebírali krev 15 dní starých mláďat sýkor koňader (Parus major). Tato práce byla podpořena granty GAČR P506/12/2472 a P505/10/1871.