DOSTALÍK, Jan a Zbyněk ULČÁK. Biologický universalismus Emanuela Hrušky. Architektúra & urbanizmus. 2013, roč. 47, 1-2, s. 52-71. ISSN 0044-8680.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Biologický universalismus Emanuela Hrušky
Název anglicky Biological universalism of Emanuel Hruška
Autoři DOSTALÍK, Jan (203 Česká republika, garant, domácí) a Zbyněk ULČÁK (203 Česká republika, domácí).
Vydání Architektúra & urbanizmus, 2013, 0044-8680.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60400 6.4 Arts
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14230/13:00068756
Organizační jednotka Fakulta sociálních studií
UT WoS 000340974400004
Klíčová slova česky Emanuel Hruška; teorie územního plánování; historie urbanismu; ochrana přírody; přírodní prostředí; biologický universalismus.
Klíčová slova anglicky Emanuel Hruška; urban and regional planning theory; history of urbanism; nature protection; natural environment; biological universalism.
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Blanka Farkašová, učo 97333. Změněno: 18. 2. 2019 11:52.
Anotace
Článek připomíná architekta, urbanistu, teoretika územního plánování a vysokoškolského pedagoga Emanuela Hrušku. Nejprve ve stručnosti mapuje jeho život a dílo (upozorňuje i na několik zapomenutých prací), pak sleduje k přírodě šetrné koncepty a ideje v československém urbanismu a územním plánování. Nejdůležitější část je věnována Hruškovu ekologickému přístupu, který nazval ve 40. letech „biologickým universalismem“. Od padesátých let sice toto označení nepoužíval, přesto se základního principu „pracovat s ohledem ke krajině a jejím biologickým mechanismům“ držel po celý život. Pro Emanuela Hrušku byla krajina „živým organismem“, se kterým je člověk spojen a kterého je neoddělitelnou součástí. Krajinu, která je souhrnem přírodního prostředí a všech civilizačních lidských zásahů, ale vnímal i jako domovinu, ve které se spojují hodnoty historicko-kulturní s přírodně-kulturními. Zároveň si uvědomoval, že přírodní prostředí je zdrojem surovin, energií a obecně prostorem pro společenský a ekonomický rozvoj. Jindy vyzdvihoval ozdravný a rekreační aspekt přírodního prostředí. Z ekosystémového hlediska pak vnímal krajinu i jako strukturovaný celek, který je z fyzikálně-biologických příčin nadřazen lidským dílům i samotnému člověku. Přesto byl jeho přístup z hloubi humánní. Ochrana přírody a krajiny pro něj byla samozřejmostí, protože věděl, že ochranou přírody vlastně člověk chrání sám sebe. I proto věřil v socialismus a spravedlivou komunistickou budoucnost, ve které by byla ochrana přírody naprostou samozřejmostí. Emanuel Hruška tak není pouze jedním ze zakladatelů slovenské urbanistické školy, ale patří také mezi nejvýznamnější a nejdéle působících nositele ekologických přístupů v česko-slovenském urbanismu a územním plánování.
Anotace anglicky
The article describes the life, work and ideas of the architect, urban planner, university teacher and of urban and regional planning theorist Emanuel Hruška. The first part deals briefly with his biography and work, the next part is focused on environmentally friendly concepts and ideas in Czechoslovakian urban and regional planning (from the 1920s to the 1970s). The most important part is dedicated to Hruška's ecological approach that he in the 1940s entitled "biological universalism". Although by the 1950s he had stopped using this term, he stayed true to the principle of "working with the landscape and with its biological mechanisms in mind" for his whole life. For Emanuel Hruška landscape means a "living organism" that is very closely connected to humans and people are an inseparable part of this organism. Landscape, that is the sum of the natural environment and the built environment (all civilized man-made components), he perceived as a home, which connects both historical-cultural as well as natural-cultural values. Hruška also realized that the natural environment is a source of resources, energy and a space for socio-economical development. On the other hand, he at the same time emphasized the recovery and recreational aspects of the natural environment. And finally, from the ecosystem point of view, he perceived the landscape as a structured entity that is superior to man-made objects and mankind itself. Nature protection was not a point for discussion for him, because he knew that by protecting the natural environment people are protecting themselves. Thus, he believed in socialism and a fair communist future, in which the protection of the natural environment would be a matter of fact. Emanuel Hruška is certainly not only one of the founders of Slovakian urban school, but is also one of the most significant figures espousing an ecological approach in Czechoslovakian urban and regional planning.
Návaznosti
MUNI/A/0788/2011, interní kód MUNázev: Environmentální aspekty životního způsobu III (Akronym: ENVIŽIV III)
Investor: Masarykova univerzita, Environmentální aspekty životního způsobu III, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 25. 9. 2024 11:16