2013
Asociace polymorfizmů v genech pro interleukin-1 s gastroezofageální refluxní chorobou jícnu a jejími komplikacemi
IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ, Lydie; Petra BOŘILOVÁ LINHARTOVÁ; Barbara HRDLIČKOVÁ; Filip MAREK; Jiří DOLINA et al.Základní údaje
Originální název
Asociace polymorfizmů v genech pro interleukin-1 s gastroezofageální refluxní chorobou jícnu a jejími komplikacemi
Autoři
IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ, Lydie; Petra BOŘILOVÁ LINHARTOVÁ; Barbara HRDLIČKOVÁ; Filip MAREK; Jiří DOLINA; Vladimír ŘIHÁK a Zdeněk KALA
Vydání
19. konference českých a slovenských patofyziologů s mezinárodní účastí, 2013
Další údaje
Typ výsledku
Vyžádané přednášky
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
ISBN
978-80-905337-3-8
Klíčová slova česky
Interleukin-1, polymorfismus, GERD
Změněno: 11. 9. 2013 09:39, doc. RNDr. Petra Bořilová Linhartová, Ph.D., MBA
Anotace
V originále
Gastroezofageální refluxní choroba (GERD) je jednou z nejčastějších nemocí trávicího traktu, jejíž incidence trvale roste. Jde o onemocnění způsobené patologickým gastroezofageálním refluxem, u něhož mohou (ale nemusí) být přítomny známky ezofagitidy (RE). Významnou komplikací je Barrettův jícen (BE) s intestinální metaplazií, v jejímž terénu se může rozvinout adenokarcinom jícnu. Cílem naší studie bylo analyzovat roli polymorfizmů v genech pro interleukin-1 (IL-1) při rozvoji GERD, RE a BE v české populaci. Do studie bylo zařazeno 333 pacientů s gastroezofageálním refluxem a 165 zdravých osob, u kterých jsme analyzovali čtyři polymorfizmy [IL-1A(-889C/T), IL-1B (-511C/T), IL-1B(+3953C/T), and IL-1RN(VNTR)] ze skupiny IL-1 genů v oblasti chromozomu 2q12. Prokázali jsme významné rozdíly ve frekvenci IL-1RN 1/2 genotypu mezi pacienty s GERD/RE a kontrolami a IL-1B+3953 T alelou mezi pacienty s BE a zdravými osobami. Při komplexní analýze jsme našli signifikantní rozdíly ve frekvencích IL-1 haplotypů mezi skupinami. Haplotyp TCCL byl významně častější (7,0% vs. 2,2%, p=0,016) u pacientů s GERD oproti kontrolám a haplotyp CCCL se vyskytoval častěji (40,6% vs. 29,2%, p=0,008) u pacientů s RE než u zdravých osob. U pacientů s BE byla frekvence haplotypu TCTL nižší (8,0% vs. 17,3%, p=0,05) a haplotypů CTCL a TCCL vyšší (16,4% vs. 8,7%, p=0,03 a 10,1% vs. 2,2%, p=0,02) ve srovnání s kontrolami. Naše výsledky poukazují na asociaci IL-1 haplotypů s rozvojem GERD a jeho komplikací, RE a BE. Poděkování: Studie byla podpořena grantem IGA NT11405-6, projektem NPVII 2B06060 a projektem Specifický výzkum MUNI/A/0888/2012.
Návaznosti
| MUNI/A/0888/2012, interní kód MU |
| ||
| NT11405, projekt VaV |
| ||
| 2B06060, projekt VaV |
|