Stanislavskij znovukříšený. K duchovním kořenům jeho tvorby

MUSILOVÁ, Martina. Stanislavskij znovukříšený. K duchovním kořenům jeho tvorby. Divadelní revue. Institut umění - Divadelní ústav, 2013, roč. 24, č. 2, s. 35-49. ISSN 0862-5409.

Základní údaje

Originální název

Stanislavskij znovukříšený. K duchovním kořenům jeho tvorby

Autoři

MUSILOVÁ, Martina

Vydání

Divadelní revue, Institut umění - Divadelní ústav, 2013, 0862-5409

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Klíčová slova česky

Stanislavskij, divadlo, duchovnost

Klíčová slova anglicky

Stanislavski, theatre, spirituality

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Studie je věnována duchovním kořenům tvorby K. S. Stanislavského, které se odrazily v ideovém zaměření MCHTu a jeho studií, dramaturgii a nejpodstatněji v Stanislavského „systému“ herecké tvorby. Vedle ideje divadla-chrámu Richarda Wagnera, která stála u zrodu MCHTu, hrálo velkou roli tolstojovské hnutí, jehož ducha vnesl do Prvního studia MCHTu L. A. Suleržickij. Se symbolistickou mystickou dramatikou počátku 20. století jsou spojeny Stanislavským používané pojmy podvědomí, vědomí a nadvědomí. Jogínská inspirace a texty amerického jogína Ramacharaky měly vliv na koncipování pojmů okruh pozornosti, jevištní pozornost, veřejná samota a vyzařování a vzařování. Za stěžejní pro porozumění pojmu „Já jsem“ („Я есмь“) a s ním spojenými pojmy herectví prožívání a nadúkol (svěrchzadača) je třeba pokládat filozofické texty Vladimira Solovjova.

Anglicky

The article discusses the spiritual roots of the work of K. S. Stanislavski, which were reflected in the ideological orientation of MCHAT (Moscow Artistic Theatre) and its dramaturgy, while focusing specifically in Stanislavski’s system of acting. Besides Wagner’s idea of theatre-astemple the decisive role during the formative years of MCHAT was played by the Tolstoi movement, advocated by L. A. Sulerzhistski. The symbolistic, mystical dramaturgy of the beginning of the 20th century is typical of the reflections of the notions of the subconscious, conscious and superconscious, as used by Stanislavski, The yoga teaching and the texts by the American yoga master Ramacharaky influenced the formation of the concepts such as circle of attention, concetration, public solitude, emanation and manation. The philosophical texts by V. Solovyov are considered crucial for the understanding of the concept of “I am” („Я есмь“), and the related concepts of acting as experience and “supertask” (“svyerchzadatscha”).