PEŠL, Martin, Ivana AĆIMOVIĆ, Jan PŘIBYL, Stanislava KOŠKOVÁ, Jan VRBSKÝ, Tomáš KÁRA, Petr SKLÁDAL, Petr DVOŘÁK a Albano MELI. MECHANOBIOLOGIE KARDIOMYOCYTŮ DIFERENCOVANÝCH Z KMENOVÝCH BUNĚK, S VYUŽITÍM ATOMIC FORCE MICROSCOPY. In XXI. výroční sjezd České Kardiologické Společnosti. 2013.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název MECHANOBIOLOGIE KARDIOMYOCYTŮ DIFERENCOVANÝCH Z KMENOVÝCH BUNĚK, S VYUŽITÍM ATOMIC FORCE MICROSCOPY
Název anglicky Mechanobiology of stem cell-derived cardiomyocytes´using Atomic force microscopy
Autoři PEŠL, Martin, Ivana AĆIMOVIĆ, Jan PŘIBYL, Stanislava KOŠKOVÁ, Jan VRBSKÝ, Tomáš KÁRA, Petr SKLÁDAL, Petr DVOŘÁK a Albano MELI.
Vydání XXI. výroční sjezd České Kardiologické Společnosti, 2013.
Další údaje
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Příznaky Mezinárodní význam
Změnil Změnil: MUDr. Martin Pešl, Ph.D., učo 60014. Změněno: 21. 5. 2018 12:44.
Anotace
Cílem práce s kmenovými buňkami (Sc) bylo charakterizovat rutinně vytvářené funkční kardiomocyty metodou diferenciace s pomocí agregačních destiček. Stahující se shluky buněk (EB) s opakovatelně shodnými rozměry , složené z kardiomyocytů ve formě syncytia. S využitím Atomic Force Microscopy (AFM). lze unikátně měřit sílu a frekvenci jednotlivých stahů pomocí Modelem byla náhodná mutace – karyotypová abnormalita na chromozomu 18 (adice volně odpovídající syndromu Edwards). K experimentu byly využity linie indukovaných pluripotentních Sc (iPSc) a lidských embronálních Sc (hESc). Jednalo se o Linii 4 (iPSc) n=6 a Linii CCTL14 (hESc) n=9. Diferenciace bylo dosaženodříve popsanými růstovými faktory (Activin A, BMP4, VEGF, IWR1 and FGF2). Byl hodnocen genový a proteinový profil buněk a mechanobiologické vlastnosti s pomocí AFM. AFM technika umožnila kvantifikovat kontraktilní a elastické vlastnosti srdečních EBs. Testování probíhalo v základních podmínkách a za přítomnosti farmak . Výsledky: AFM technikou lze kvantifikovat sílu a časové parametry kontrakce, frekvenci stahování stahujících se srdečních EB při 37C ve fyziologickém roztoku. Výsledky obou skupin nazančují srovnatelnost výsledků u hESc i iPSc a testováním metoprololu došlo k poklesu frekvence i síly stahu, následně isoproterenol parametry zvyšoval. Kofein – aktivátor Ryanodinového kanálu způsobuje krátký vzestup kontraktility následovaný „kompenzační pauzou“. Závěr: Předběžné výsledky naznačují nevýznamné rozdíly mezi parametry hESc a iPSc před i po aplikaci farmak a časnou zralost betadrenergního systému a v případě sarkoplazmatického retikula, schopnost uvolnění vápníku přes Ryanodinový receptor. Práce byla podpořena projekty FNUSA-ICRC (no. CZ.1.05/1.1.00/02.0123), GAČR GA13-19910S and CEITEC-Central European Institute of Technology (CZ.1.05/1.1.00/02.0068)
Návaznosti
GA13-19910S, projekt VaVNázev: Studium dilatační kardiomyopatie spojené s Duchenovou svalovou dystrofií na modelové tkáni tvořené kardiomyocyty derivovanými z iPS buněk
Investor: Grantová agentura ČR, Studium dilatační kardiomyopatie spojené s Duchenovou svalovou dystrofií na modelové tkáni tvořené kardiomyocyty derivovanými z iPS buněk
VytisknoutZobrazeno: 19. 7. 2024 15:20