2013
Suche nach Ordnung. Die Kontrolle der Migration in Österreich zur Zeit der Aufklärung
STOKLÁSKOVÁ, ZdeňkaZákladní údaje
Originální název
Suche nach Ordnung. Die Kontrolle der Migration in Österreich zur Zeit der Aufklärung
Název česky
Hledání pořádku. Kontrole migrace v Rakousku v osvícenské době
Název anglicky
Suche nach Ordnung. Die Kontrolle der Migration in Österreich zur Zeit der Aufklärung
Autoři
Vydání
Cornova : revue České společnosti pro výzkum 18. století a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha, Univerzita Karlova v Praze : Česká společnost pro výzkum 18. století, 2013, 1804-6983
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/13:00071310
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Rakousko; Osvícenství; Napoleonské války; Migrace; Cizinci; Populační teorie
Klíčová slova anglicky
Austria; Enlightenment; Napoleonic Wars; Migration; Foreigners; Population Theory
Změněno: 15. 4. 2014 12:46, PhDr. Zdeňka Stoklásková, Ph.D.
V originále
Der Beitrag versucht, die grundlegenden Tendenzen des österreichischen Staates auf dem Gebiet der Regulierung und Kontrolle der Migration der Bevölkerung zu analysieren. Die Stellungnahme zu Fremden wird durch deren Nützlichkeit für den Staat diktiert. So werden Kathegorien von Fremden festgelegt: privilegierte, geduldete und unerwünschte. Der Beitrag demonstriert an konkreten Beispielen diese Kathegorisierung von Fremden im österreichischen Staat. Privilegierte Fremde: niederländische Textilspezialisten in der Feintuchfabrik in Náměšť bei Brünn, türkische Kaufleute und Untertanen der Hohen Pforte israelitischen Bekenntnisses; Geduldete: niederländische Staatsbeamte aus den Österreichischen Niederlanden (später Belgien), die ihre Heimat nach deren Okkupation von Truppen der Französischen Republik wegen seiner Loyalität verlassen haben müssen. Unerwünschte Fremde: Franzosen, die der Verbreitung der Ideen der französischen Revolution oder der Spionage verdächtig waren; hier auf dem Beispiel der hohen französischen Adeligen: Familie Bombelles und der entlassenen hohen Offiziere des elitären Regiments des Prinzen de Condé (zur Zeit in den russischen Diensten).
Česky
Studie se pokouší o analýzu základních tendencí rakouského státu o regulaci a kontrolu pohybu obyvatelstva. Postoj státu k cizincům určuje jejich „prospěšnost pro stát“, což vede v konečném důsledku ke stanovení kategorií cizinců: privilegovaní, trpění a nežádoucí. Studie uvádí na praktických příkladech onu kategorizaci cizinců a jejich osudů v rakouském státě. Privilegovaní: nizozemští textilní specialisté v továrně na jemná sukna v Náměšti u Brna, turečtí kupci a poddaní Vysoké porty židovského vyznání; trpění: nizozemští státní úředníci, jež kvůli své loajalitě Rakousku museli po okupaci Rakouského Nizozemí (pozdější Belgie) Francouzskou republikou opustit svou vlast; nežádoucí: Francouzi, jež byli latentně podezřelí z šíření myšlenek revoluce či špionáže, zde na příkladech příslušníků vysoké francouzské šlechty rodiny de Bombelles a propuštěných vysokých důstojníků elitního útvaru regimentu prince de Condé (v té době v ruských službách).