BOHÁČOVÁ, Michaela. Toponymie pohraničí jako kulturní dědictví. In 1. ostravské onomastické setkání Toponyma - kulturní dědictví a paměť míst, Ostrava, 6. října 2015. 2015.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Toponymie pohraničí jako kulturní dědictví
Název anglicky Toponymy of borderline areas as cultural heritage
Autoři BOHÁČOVÁ, Michaela (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání 1. ostravské onomastické setkání Toponyma - kulturní dědictví a paměť míst, Ostrava, 6. října 2015, 2015.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Obor 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14210/15:00084146
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky toponyma; pohraničí; Jižní Morava; kulturní dědictví; názvy viničních tratí
Klíčová slova anglicky toponyms; borderline area; South Moravia; cultural heritage; names of vineyard routes
Štítky rivok
Změnil Změnila: Mgr. Vendula Hromádková, učo 108933. Změněno: 20. 3. 2016 09:33.
Anotace
Příspěvek se dotýká dvou tematických okruhů: 1) První, obecnější je spjat s otázkou, zda lze zeměpisné názvy v pohraničních oblastech označit jako „kulturní dědictví“, když jde vesměs o toponymii vzniklou po 2. sv. válce, tj. postrádající kontinuitu, jak jsme na ni zvyklí v kontinuálně osídlených oblastech. Jak tuto skutečnost vnímají odborníci? A jak vnímají toponymii svých domovů místní lidé, jejichž předci nebo oni sami přišli do těchto míst až po 2. sv. válce? 2) Druhé téma se zabývá dílčím jevem, a sice zajímavým a poměrně jedinečným způsobem využití toponym, resp. anoikonym v názvosloví spjatém s vinařstvím, konkrétně v názvech viničních tratí. Jsou totiž poměrně silně fixovány na oficiální sféru a významnou roli v nich hraje propagace a marketing.
Anotace anglicky
The contribution deals with two topics: 1) The first topic, is a more general one, concerns the question whether geographical names in borderline regions can be referred to as “cultural heritage”, if it is mostly toponymy that originated after the Wold War II, i.e. toponymy lacking continuity common in continually settled areas. How do experts view this fact? And how do the local people themselves view the toponymy of their homes – the locals, who or whose ancestors came to such regions after the Wold War II? 2) The other topic deals with one particular phenomenon, namely with an interesting and rather unique way of using toponyms – anoikonyms, respectively – in a terminology liked with wine-growing, namely in names of vineyard routes. They are quite strongly fixed to the official sphere, propagation and marketing playing a significant role there.
Návaznosti
MUNI/A/1165/2014, interní kód MUNázev: Čeština v jednotě synchronie a diachronie - 2015
Investor: Masarykova univerzita, Grantová agentura MU, Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 14. 10. 2019 17:49