MALANÍK, Michal. Právo a hudba: interpretace, imaginace, nadinterpretace, improvizace. Online. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2014, s. 82-94. ISBN 978-80-210-7534-4.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Právo a hudba: interpretace, imaginace, nadinterpretace, improvizace
Název anglicky Law and Music: Interpretation, Imagination, Over-interpretation, Improvisation
Autoři MALANÍK, Michal.
Vydání 1. vyd. Brno, od s. 82-94, 13 s. 2014.
Nakladatel Masarykova univerzita, Právnická fakulta
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Stať ve sborníku
Obor 50500 5.5 Law
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání elektronická verze "online"
Organizační jednotka Právnická fakulta
ISBN 978-80-210-7534-4
Klíčová slova česky Interpretace, právo, hudba, právní text, notový zápis, metodologie, performance, soudce, výkonný umělec, imaginace, nadinterpretace, improvizace
Klíčová slova anglicky Legal Interpretation, Law, Music, Legal Text, Sheet Music, Methodology, Performance, Judge, Performing Artist, Imagination, Overinterpretation, Improvisation
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Petra Georgala, učo 32967. Změněno: 7. 12. 2015 08:29.
Anotace
Příspěvek se zabývá možnými podobnostmi v práci s textem hudebního a právního interpreta. Ať už jde o text právní, nebo hudební, je ho třeba interpretovat a předvést publiku. Co se dá ale ještě považovat za vycházení z textu, jeho doslovného dodržování, a co je už za hranicí? Je potom možné nadinterpretaci, či improvizaci, přirovnat k ničím neomezené libovůli, nebo také podléhají nějakým pravidlům? Článek ukazuje, čím mohou být interpreti práva a hudby vábeni k překročení této hranice, co toto překročení ve výsledku znamená a v jakých příležitostech (jestli vůbec) je žádoucí.
Anotace anglicky
The paper deals with the possible similarities in workings with text of legal and musical interpreter. Whether the text is legal or musical, it needs to be interpreted and perfomed to the audience. Which interpretation can still be considered as “based on text”, and which as “buit on text”? It is possible co compare overinterpretation, or improvisation to the inlimited distretionary, or are these seemingly free from rules ways of interpretation also subjects to some methodology? The article shows what can lure the interpreters to cross the line, what this crossing really means and in what occasions (if there are any) is it desirable.
VytisknoutZobrazeno: 23. 5. 2024 19:30