2017
Zur Implementierung der Curriculumreform in der Tschechischen Republik: Akzeptanzstudie unter Lehrpersonen und Schulleitung
JANÍK, Tomáš; Petr KOUBEK a Jiřina NOVOTNÁZákladní údaje
Originální název
Zur Implementierung der Curriculumreform in der Tschechischen Republik: Akzeptanzstudie unter Lehrpersonen und Schulleitung
Název česky
K implementaci kurikulární reformy v České republice: sudie o akceptaci reformy mezi vedením škol a vyučujícími
Autoři
JANÍK, Tomáš; Petr KOUBEK a Jiřina NOVOTNÁ
Vydání
Kongress der ÖFEB 2017, 2017
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Stát vydavatele
Rakousko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
Akceptace kurikálárních reforem, inkluzivní vzdělávání, vzdělávání v ČR
Klíčová slova anglicky
Curricular reform acceptance, inclusive education, education in the Czech republic
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 7. 3. 2018 14:08, Mgr. Petr Koubek, Ph.D.
V originále
Im Beitrag wird laufende Forschung einen Akzeptanz der curricularen Reform in der Tschechischen Republik präsentiert. Wir werden auf unserem vorigen Beitrag bauen der im Jahr 2016 an dem ÖFEB Kongressz vorgestellt wurde (Janik et al., 2016 ). Der Beitrag konzentriert sich auf Überwachen der baldige Phase der Umsetzung einer curricularen Reform, die das System der Grundschulen im Land vereinen soll. Diese Schuländerung wurde in Zusammenhang mit der Änderung des Schulgesetz Nr. 82/2015 Slg. umgesetzt und soll die Entstehung einer einheitlichen Grundschule ermöglichen. Am Anfang des Beitrags werden theoretische Hintergrunde der Lehrplanänderungen beleuchten, die eine „inklusive“ Schule erlauben sollte, auch für Schüler mit unterschiedlichen Risikograden und benachteiligten sozioökonomischen familiäres Umfeld. Im Kurz wird neu aufgebautes Curriculum vorgestellt, die eine diffuse Lieferung des Lehrplans in jede Grundschule ermöglicht, und auch ein System der Fördermaßnahmen, damit Schüler mit Respekt für die individuellen, spezifischen Bildungsbedürfnisse gemeinsam erzogen werden können. Das Überwachen der Reform hat sein theoretischen Hintergrund (1) im Model der Implementierung von curricularen Veränderungen (Altrichter & Wiesinger, 2005), welches Birzea (2008) anhand von Fullan’s ‘Triple I Model’ für die postsozialistischen Länder weiterentwickelte, und (2) im breite Erfahrungen mit Analysen, Interpretationen und Diskusionen der Komplexforschungsprogramm Schulqualität der in Jahren 2009–2011 im Zusammenarbeit der National Bildungsinstitut & Forschungsinstitut für Schulbildung, Pädagogische Fakultät der Masaryk Universität vorgehen wurde. Für Operationalisieren der curricularen Veränderung von einer selektiven zu einer integrativen Grundschule wurde ein Forschungsmittel entwickelt und wehrend einem Kurs des lebenslangen Lernen für Schulleiter an der Pädagogischen Fakultät der Karl Universität in Prag im Herbst 2016 verwendet und vorversucht . Dieser Beitrag wird in seinem dritten Teil eine Analyse der ersten Stichprobenerhebung des Forschungsmittels vorstellen. Im letzten Teil des Beitrags wird ein Modell der Überwachung der Reform beschrieben, das geplant wird durchgehend der nächsten Phasen der Reformumsetzung. Das Überwachungsmodell wird in einer Zusammenarbeit zwischen Organisationen des Ministeriums für Bildung, regionaler Behörden, Schulberatungseinrichtungen, Hochschulen und Forschungseinrichtungen in den nächsten 5 Jahren umgesetzt.
Česky
V příspěvku představíme pokračující výzkum akceptace kurikulární reformy v České republice. Navážeme na příspěvek přednesený na konferenci ÖFEB v roce 2016 (Janík et al., 2016) a zaměříme se na monitoring počátku implementace reformy kurikula, která směřuje k sjednocení soustavy základních škol v ČR. Tato změna je implementována v souvislosti s novelou školského zákona č. 82/2015 Sb. a směřuje k jednotné, inkluzivní základní škole. V úvodu příspěvku budou vysvětlena východiska změny kurikula a rozšíření působnosti základní školy také na žáky z různou mírou znevýhodnění či z rizikového socioekonomického rodinného prostředí. Stručně bude přestaven kurikulární model který umožní difuzní realizaci kurikula ve školní výuce – tedy plně diferencovanou výuku a hodnocení výsledků učení žáků. Bude představen též model podpory žáků tak, aby se mohli vzdělávat společně, s respektem k individuálním, specifickým vzdělávacím potřebám. Monitoring této proměny školního vyučování/učení vychází ze studií akceptace a implementace reforem a vychází tak z modelu sociokulturní změny ve vzdělávání M. Fullana. Slouží tedy podpoře počáteční implementace a jejímu usnadnění přímo u klíčových aktérů, kterými jsou rodiče, žáci, učitelé a ředitelé škol. Pro konkrétní operacionalizaci kurikulární změny od základní školy k inkluzivní základní škole byl využit nástroj vlastní konstrukce, který je využíván v národních systémových projektech financovaných z ESF. Tento nástroj a celkový design monitoringu představíme v příspěvku vč. analýzy prvního výběrového šetření, které proběhlo mezi řediteli škol v rámci jejich kurzu celoživotního vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v listopadu 2016. V závěrečné části příspěvku představíme model monitoringu implementace v další její fázi, který bude realizován v rámci spolupráce resorních organizací MŠMT, krajských úřadů, školských poradenských zařízení, vysokoškolských a výzkumných pracovišť v následujících 5 letech.
Návaznosti
| GA15-05122S, projekt VaV |
|