OKÁČOVÁ, Marie. Distant mores a carmine nostri: The Apologetic Use of a Catalogue of Literary Predecessors in Ovid and Ausonius. In Roma aeterna MMXVIII: The Afterlife of Ovid in the Culture of Central Europe. 2018.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Distant mores a carmine nostri: The Apologetic Use of a Catalogue of Literary Predecessors in Ovid and Ausonius
Název česky Distant mores a carmine nostri: Apologetický katalog literárních předchůdců u Ovidia a Ausonia
Autoři OKÁČOVÁ, Marie (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Roma aeterna MMXVIII: The Afterlife of Ovid in the Culture of Central Europe, 2018.
Další údaje
Originální jazyk angličtina
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Obor 60206 Specific literatures
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14640/18:00104515
Organizační jednotka Centrum jazykového vzdělávání
Klíčová slova česky Ovidius; Ausonius; cento; literární katalog; apologie; literární fikce; autor; čtenář; interpretace; pozdní antika
Klíčová slova anglicky Ovid; Ausonius; cento; literary catalogue; apology; literary fictionality; author; reader; interpretation; late antiquity
Štítky apology, Ausonius, author, Fiction, interpretation, literary catalogue, reader
Příznaky Mezinárodní význam
Změnil Změnila: PaedDr. Marta Holasová, Ph.D., učo 38218. Změněno: 17. 4. 2019 14:10.
Anotace
This paper enquires into the nature of the intertextual relationship existing between Ovid’s catalogue of Greek and Roman precedents included in the second book of his Tristia and the similar catalogue of literary obscenities in Ausonius’ letter addressed to Axius Paulus and attached to his famous Cento Nuptialis. By comparing these two apologetic catalogues in terms of their formal features, content, and function, the paper shows how the echoes of the exiled Augustan poet resonate with and possibly change the overall meaning of Ausonius’ apology. Further, it examines the broader significance this may have within discourse about the fictional nature of literature and especially about the relationship between the author and the reader.
Anotace česky
Příspěvek je věnován povaze intertextuálních vazeb mezi Ovidiovým katalogem řeckých a římských předchůdců ve druhé knize Žalozpěvů a podobným katalogem literárních obscénností v Ausoniově dopise Axiu Paulovi, připojeném k jeho slavnému Svatebnímu centonu. Srovnání obou těchto apologetických katalogů z hlediska jejich formy, obsahu i funkce ukazuje, jak ozvěny z Říma vypovězeného augustovského básníka rezonují s celkovým smyslem Ausoniovy obhajoby, resp. kam posouvají její akcent. Ausoniova recepce Ovidia je také hodnocena v širším kontextu diskurzu o literární fikcionalitě a zejména ve vztahu k dichotomii autor-čtenář.
VytisknoutZobrazeno: 27. 7. 2021 12:14