ŠAMÁNEK, Jaroslav, Radek MIKULÁŠ, Nela DOLÁKOVÁ a Šárka HLADILOVÁ. Vrtby ichnorodu Gastrochaenolites jakožto životní prostor mlžů z lokality Borač-Podolí (karpatská předhlubeň, Česká republika). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Brno: Masarykova univerzita, 2018, roč. 25, č. 2, s. 49-57. ISSN 1212-6209. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-49.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Vrtby ichnorodu Gastrochaenolites jakožto životní prostor mlžů z lokality Borač-Podolí (karpatská předhlubeň, Česká republika)
Název česky Vrtby ichnorodu Gastrochaenolites jakožto životní prostor mlžů z lokality Borač-Podolí (karpatská předhlubeň, Česká republika)
Název anglicky Borings of the ichnogenus Gastrochaenolites as a living space of bivalves from the locality Borač-Podolí (Carpathian Foredeep, Czech Republic)
Autoři ŠAMÁNEK, Jaroslav (203 Česká republika, garant, domácí), Radek MIKULÁŠ (203 Česká republika), Nela DOLÁKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Šárka HLADILOVÁ (203 Česká republika, domácí).
Vydání Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno, Masarykova univerzita, 2018, 1212-6209.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 10506 Paleontology
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Kód RIV RIV/00216224:14310/18:00105358
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
Doi http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-49
Klíčová slova česky Karpatská předhlubeň; miocén; baden; Gastrochaenolites; vrtby mlžů
Klíčová slova anglicky Carpathian Foredeep; Miocene; Badenian; Gastrochaenolites; bivalve borings
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Tereza Miškechová, učo 341652. Změněno: 2. 5. 2019 16:23.
Anotace
V roce 2015 byly provedeny terénní práce na nově zkoumané lokalitě Borač-Podolí, která leží severozápadně od města Tišnov. Bylo odebráno velké množství mělkovodních fosilií badenského stáří. Tato práce se soustředí na zpracování vrteb ichnorodu Gastrochaenolites, které jsou vyvrtány v koloniích korálů a v dalších vápnitých pevných substrátech. V některých z těchto vrteb byli nalezeni mlži in situ. Vrtby byly determinovány jako Gastrochaenolites isp., Gastrochaenolites orbicularis, Gastrochaenolites lapidicus, Gastrochaenolites dijugus a Gastrochaenolites torpedo. In situ nalezení mlži byli determinováni jako Gastrochaena cf. intermedia, Rocellaria cf. dubia, Hiatella arctica a Cardita calyculata. Je velmi pravděpodobné, že první tři jmenované druhy představují primární tvůrce vrteb, zatímco Cardita calyculata je pouze jejich sekundárním uživatelem (squatterem). Původce jednotlivých vrteb nemůžeme bezpečně přiřadit k vlastním vrtbám, jelikož morfologie vrteb je značně variabilní. Jednotlivé morfotypy gastrochaenolitů můžeme považovat za jednotlivé fáze vytváření a prohlubování doupat vrtavých mlžů. Je nepravděpodobné, že by každá čeleď vrtavých mlžů vytvářela morfologicky odlišné vrtby. Na základě analýzy materiálu můžeme předpokládat, že vrtby vznikaly až po odumření korálů během několikrát se opakujících pohybů bioklastů, což vedlo ke kolonizaci po celé ploše korálových kolonií. Následně byl materiál přenesen do hlubších vod. Uložení ve větších hloubkách, kde byl materiál konzervován pomalou sedimentací jílů, pravděpodobně také napomohl k zachování mlžů in situ ve vrtbách.
Anotace anglicky
In 2015 the locality Borač-Podolí was newly examined. The locality is situated 8 km nw from the town of Tišnov. A large amount of shallow-water fossils of middle Miocene (Badenian) age was collected. The state of preservation of the material enabled us bivalve borings of ichnogenus Gastrochaenolites which were bored into colonies of hermatype corals and other calcareous hard substrates. In some of these borings, bivalves were found in situ. The borings were determined as Gastrochaenolites isp., Gastrochaenolites orbicularis, Gastrochaenolites lapidicus, Gastrochaenolites dijugus and Gastrochaenolites torpedo. The in situ bivalves were determined as Gastrochaena cf. intermedia, Rocellaria cf. dubia, Hiatella arctica and Cardita calyculata. The first three species probably represent primary borers while Cardita calyculata is probably a secondary user (squatter). Based on an analysis of fossil material, we can assume that borings were created after the death of corals during the repeated transport of these bioclasts. It led to colonizing of the whole surface of coral bioclasts. The bioclasts were then moved to deeper water. Transport to water with clay sedimentation enabled the preservation of the bivalves in situ in borings.
VytisknoutZobrazeno: 6. 5. 2024 02:26