2021
Může to projít? Vyzobávání rozinek v generativním umění
KVAK, DanielZákladní údaje
Originální název
Může to projít? Vyzobávání rozinek v generativním umění
Autoři
Vydání
HUMAIN – design, humanitní vědy, umění & umělá inteligence, 2021
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60401 Arts, Art history
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Změněno: 18. 2. 2022 16:58, doc. PhDr. Martin Flašar, Ph.D.
Anotace
V originále
Hluboké neuronové sítě nejenže dokáží automatizovat rutinní úkoly, jejich schopnost vytvářet unikátní obrazy či komponovat hudbu rovněž podnítila obnovení debaty o kreativitě strojů. Na rozdíl od „tradičních“ umělců, kteří tráví dny či dokonce měsíce zdokonalováním jednoho díla, kreativci aplikující modely na bázi umělé inteligence užívají počítače ke generování tisíců nápadů během vteřiny. To vyvolává otázku, co mohou umělečtí kritici říct o dílech, za nimiž stojí generativní modely. Je nutné mít na paměti, že kritici nejenže spojují kulturní produkci s jejím historickým a socioekonomickým kontextem, ale taktéž hrají klíčovou funkci prostředníka mezi institucemi a veřejností. Rádi tvrdíme, že generativní umění je umění, které nejlépe odráží naši dobu. Profesorka nových médií Joanna Zylinska ovšem ve své knize AI Art: Machine Visions and Warped Dreams zjišťuje, že největší pozornost veřejnosti si získávají projekty, které umělou inteligenci pojímají spíše instrumentálně, přičemž estetika vyobrazených děl se omezuje na to, aby věci vypadaly „krásně“, symetricky, a především podobně něčemu, co již známe. Namísto neotřelého experimentování s novým, dosud neprozkoumaným médiem, tak umělci, média i kritici rezignují na konflikt výpočetních modelů s vizí umělecké praxe, přičemž nasazení nové technologie se postupně proměňuje v pouhou soutěž ve vyzobávání rozinek.
Návaznosti
| MUNI/A/1102/2020, interní kód MU |
|