Co je a není "kodex chování" v zákoně na ochranu spotřebitele?

KOTÁSEK, Josef. Co je a není "kodex chování" v zákoně na ochranu spotřebitele? In Ronovská, K., Havel, B., Lavický P. Ronovská, K. Havel, B. Lavický, P. a kol. Pocta prof. Janu Hurdí-kovi k 70. narozeninám. Základní otázka života práv a vůbec…! 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 2021, s. 661-672, 13 s.

Základní údaje

• Originální název: Co je a není "kodex chování" v zákoně na ochranu spotřebitele?
• Název česky: Co je a není "kodex chování" v zákoně na ochranu spotřebitele?
• Název anglicky: What is and what is not a "code of conduct" in consumer protection Act?
• Autoři: KOTÁSEK, Josef.
• Vydání: 1. vyd. Brno, Ronovská, K. Havel, B. Lavický, P. a kol. Pocta prof. Janu Hurdí-kovi k 70. narozeninám. Základní otázka života práv a vůbec…! od s. 661-672, 13 s. 2021.
• Nakladatel: Masarykova Univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 50500 5.5 Law
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Klíčová slova česky: kodexy chování
• Klíčová slova anglicky: code of conduct
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

V příspěvku jsem se pokusil o bližší charakteristiku „kodexů chování“, které pro své vlastní účely vymezuje zákon o ochraně spotřebitele a které mají svůj základ v požadavcích směrnice o nekalých obchodních praktikách. Vzhledem k tomu, že naše úprava nepřevzala ani jedno ze dvou definičních ustanovení této direktivy, je třeba znaky kodexu vymezit (i s použitím k eurokonformního výkladu) doktrinálně. Pro „kodex chování“ v černé listině (Příloha č. 1 OchrSpotř, jakož i § 5 odst. 3 stejného předpisu) není podle mého názoru významný způsob, jakým byly sady pravidel vytvořeny. Zdroj pravidel může být v homonymní (vlastní kodex) i heteronomní normotvorbě (kodex pro druhé). Původ pravidel může být čistě smluvní, ale stejně tak je mohly vytvořit právnické osoby sdružující soutěžitele či dokonce třetí strany bez zvláštního vztahu k adresátům (spotřebitelská sdružení, NGO).

Anotace anglicky

In this paper, I have attempted to provide a more detailed characterisation of the "codes of conduct" that the Consumer Protection Act defines for its own purposes and which have their basis in the requirements of the Unfair Commercial Practices Directive. Since our legislation has not adopted either of the two definitional provisions of this Directive, the features of a code need to be defined (also using a Euro-conformist interpretation) doctrinally. The manner in which the sets of rules were created is not relevant to the "code of conduct" in the blacklist (Annex 1 of the Consumer Protection Act, as well as Article 5(3) of the same regulation). The source of the rules can be in homonymous (own code) or heteronomous standard-setting (code for others). The origin of the rules may be purely contractual, but equally they may have been created by legal entities bringing together competitors or even third parties with no particular relationship to the addressees (consumer associations, NGOs).