Co je a není "kodex chování" v zákoně na ochranu spotřebitele?

KOTÁSEK, Josef. Co je a není "kodex chování" v zákoně na ochranu spotřebitele? In Ronovská, K., Havel, B., Lavický P. Ronovská, K. Havel, B. Lavický, P. a kol. Pocta prof. Janu Hurdí-kovi k 70. narozeninám. Základní otázka života práv a vůbec…! 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 2021, s. 661-672, 13 s.

Základní údaje

Originální název

Co je a není "kodex chování" v zákoně na ochranu spotřebitele?

Název česky

Co je a není "kodex chování" v zákoně na ochranu spotřebitele?

Název anglicky

What is and what is not a "code of conduct" in consumer protection Act?

Autoři

KOTÁSEK, Josef

Vydání

1. vyd. Brno, Ronovská, K. Havel, B. Lavický, P. a kol. Pocta prof. Janu Hurdí-kovi k 70. narozeninám. Základní otázka života práv a vůbec…! od s. 661-672, 13 s. 2021

Nakladatel

Masarykova Univerzita

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

50500 5.5 Law

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Klíčová slova česky

kodexy chování

Klíčová slova anglicky

code of conduct

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

V příspěvku jsem se pokusil o bližší charakteristiku „kodexů chování“, které pro své vlastní účely vymezuje zákon o ochraně spotřebitele a které mají svůj základ v požadavcích směrnice o nekalých obchodních praktikách. Vzhledem k tomu, že naše úprava nepřevzala ani jedno ze dvou definičních ustanovení této direktivy, je třeba znaky kodexu vymezit (i s použitím k eurokonformního výkladu) doktrinálně. Pro „kodex chování“ v černé listině (Příloha č. 1 OchrSpotř, jakož i § 5 odst. 3 stejného předpisu) není podle mého názoru významný způsob, jakým byly sady pravidel vytvořeny. Zdroj pravidel může být v homonymní (vlastní kodex) i heteronomní normotvorbě (kodex pro druhé). Původ pravidel může být čistě smluvní, ale stejně tak je mohly vytvořit právnické osoby sdružující soutěžitele či dokonce třetí strany bez zvláštního vztahu k adresátům (spotřebitelská sdružení, NGO).

Anglicky

In this paper, I have attempted to provide a more detailed characterisation of the "codes of conduct" that the Consumer Protection Act defines for its own purposes and which have their basis in the requirements of the Unfair Commercial Practices Directive. Since our legislation has not adopted either of the two definitional provisions of this Directive, the features of a code need to be defined (also using a Euro-conformist interpretation) doctrinally. The manner in which the sets of rules were created is not relevant to the "code of conduct" in the blacklist (Annex 1 of the Consumer Protection Act, as well as Article 5(3) of the same regulation). The source of the rules can be in homonymous (own code) or heteronomous standard-setting (code for others). The origin of the rules may be purely contractual, but equally they may have been created by legal entities bringing together competitors or even third parties with no particular relationship to the addressees (consumer associations, NGOs).