Der Einzug des Kommunismus in die Tschechoslowakei 1948 im mitteleuropäischen Kontext

DVOŘÁK, Tomáš. Der Einzug des Kommunismus in die Tschechoslowakei 1948 im mitteleuropäischen Kontext. Edited by Arthur Brunhart. In Brunhart, Arthur. BRUNHART, Arthur. Löwe und Adler : Aspekte der böhmischen und mährischen Geschichte im europäischen Kontext. Zürich: Chronos, 2023, s. 121-133, 169-170, 14 s. ISBN 978-3-0340-1684-1.

Základní údaje

Originální název

Der Einzug des Kommunismus in die Tschechoslowakei 1948 im mitteleuropäischen Kontext

Název česky

Nástup komunismu v Československu 1948 ve středoevropském kontextu

Název anglicky

Communist takeover in Czechoslovakia in 1948 in a Central European context

Autoři

DVOŘÁK, Tomáš
Edited by Arthur Brunhart.

Vydání

Zürich, Löwe und Adler : Aspekte der böhmischen und mährischen Geschichte im europäischen Kontext, od s. 121-133, 169-170, 14 s. 2023

Nakladatel

Chronos

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Švýcarsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

URL

Kód RIV

RIV/00216224:14210/23:00132820

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-0340-1684-1

Klíčová slova česky

Komunismus; Československo; komunistický převrat; Komunistická strana Československa

Klíčová slova anglicky

Communism; Czechoslovakia; Communist takeover; Communist party of Czechoslovakia

Štítky

Central Europe, Czech history, Czechoslovakia, postwar Czechoslovakia, rivok

Příznaky

Mezinárodní význam

---

Anotace

V originále

Das Datum 25. Februar 1948 symbolisiert im tschechischen Geschichtsbewusstsein das Ende von Freiheit und Demokratie in der Tschechoslowakei. In den Jahren 1948–1949 war der sogenannte Siegesfebruar einer der wichtigsten Termine im kommunistischen Kalender. Die symbolische Bedeutung dieses Wahrzeichens verdeckt bis heute eher die Tatsache, dass der Aufstieg der kommunistischen Diktatur viel mehr ein Prozess als ein revolutionäres Ereignis war und dass die Demokratie bereits zuvor, insbesondere in der Zeit, eine Reihe schwerer Niederlagen erlitten hatte die sogenannte Dritte Republik in den Jahren 1945-1948. Bis heute gibt es in den Medien auch Thesen, die Machtübergabe sei 1948 auf verfassungsmäßigem Wege erfolgt, obwohl die historische Forschung dies längst widerlegt und die Kommunistische Partei auf dem Weg zur Macht einer Reihe von Rechtswidrigkeiten überführt hat. Die Grundprobleme werden im Text in Form von Thesen rekapituliert und unter anderem vor dem Hintergrund eines Vergleichs mit parallelen Entwicklungen im benachbarten Österreich hervorgehoben. Der Beitrag enthüllt keine unbekannten Fakten, lenkt jedoch die Aufmerksamkeit auf einige weniger bekannte und interessante Aspekte in der Hoffnung, dass diese als Inspiration für weiteres Nachdenken dienen. Angesichts des wachsenden Populismus nimmt das Nachdenken über „Februar 1948“ nicht nur in Mitteleuropa eine aktuelle Dimension an. Dabei geht es insbesondere um die Frage, inwieweit Zeitgenossen den allmählichen Verfall der Demokratie und den Beginn der Diktatur rechtzeitig erkennen können. Daher konzentriert sich der Text auch auf das Verhalten und Schicksal einiger Akteure nicht nur während der tschechoslowakischen Februarkrise, sondern auch nach ihrer Lösung, in der Zeit, in der die neuen Bedingungen geschaffen und allmählich akzeptiert wurden. Interessant ist in diesem Zusammenhang auch, wie die Führung der Kommunistischen Partei selbst mit kurzer Distanz auf die Februarereignisse und deren Legitimierung reagierte.

Česky

Datum 25. února roku 1948 symbolizuje v českém historickém povědomí konec svobody a demokracie v Československu. V letech 1948-1949 patřilo jako tzv. Vítězný únor k nejdůležitějším datům komunistického kalendáře. Symbolický význam tohoto mezníku má dodnes tendenci zakrývat skutečnost, že nástup komunistické diktatury byl mnohem více procesem než převratnou událostí, a že demokracie utrpěla celou řadu zásadních porážek již předtím, především v období tzv. třetí republiky v letech 1945–1948. Dodnes se také v médiích objevují teze o tom, že k předání moci došlo v roce 1948 ústavní cestou, i když to historické výzkumy dávno vyvrátily a usvědčili komunistickou stranu na cestě k moci z celé řady nezákonností. Základní problémy jsou v textu rekapitulovány formou tezí a zdůrazněny m. j. na pozadí srovnání s paralelním vývojem v sousedním Rakousku. Příspěvek neodhaluje neznámé skutečnosti, upozorňuje nicméně na některé méně známé a zajímavé aspekty s nadějí, že poskytnou inspiraci k dalšímu přemýšlení. Tváří tvář narůstajícímu populismu, nejen ve střední Evropě dostává přemýšlení o „únoru 1948“ také aktuální rozměr. Týká se zejména otázky, do jaké míry mohou současníci včas rozpoznat postupný rozklad demokracie a nástup diktatury. Proto se text věnuje také chování a osudům některých aktérů nejen během československé únorové krize, ale také po jejím rozuzlení, během doby, kdy se nové poměry usazovaly a byly postupně akceptovány. V této souvislosti je také zajímavé, jak se k únorovým událostem a k jejich legitimizaci s krátkým odstupem stavělo také samotné vedení komunistické strany.

Anglicky

The date February 25, 1948 symbolizes the end of freedom and democracy in Czechoslovakia in Czech historical consciousness. In the years 1948-1949, the so-called Victory February was one of the most important dates in the communist calendar. To this day, the symbolic meaning of this landmark tends to obscure the fact that the rise of the communist dictatorship was much more a process than a revolutionary event, and that democracy had already suffered a number of major defeats before, especially during the period of the so-called Third Republic in the years 1945-1948. To this day, there are also theses in the media that the handover of power took place in 1948 by constitutional means, although historical research has long since disproved this and convicted the Communist Party on the way to power of a number of illegalities. The basic problems are recapitulated in the text in the form of theses and emphasized, among other things, against the background of a comparison with parallel developments in neighboring Austria. The post does not reveal unknown facts, but it does draw attention to some less known and interesting aspects with the hope that they will provide inspiration for further thinking. Faced with growing populism, thinking about "February 1948" is also taking on a current dimension not only in Central Europe. It particularly concerns the question to what extent contemporaries can recognize in time the gradual decay of democracy and the onset of dictatorship. Therefore, the text also focuses on the behavior and fate of some actors not only during the Czechoslovak February crisis, but also after its resolution, during the time when the new conditions were being established and were gradually accepted. In this context, it is also interesting how the leadership of the Communist Party itself reacted to the events of February and their legitimization with a short distance.