Prejudiciálne otázky slovenských vrcholných súdov: vedieme so Súdnym dvorom zrelý dialóg?

KOVÁČ, Ladislav a Zuzana VIKARSKÁ. Prejudiciálne otázky slovenských vrcholných súdov: vedieme so Súdnym dvorom zrelý dialóg? Právny obzor: Teoretický časopis pre otázky štátu a práva. Bratislava: Ústav štátu a práva SAV, 2025, roč. 108, č. 2, s. 97-125. ISSN 0032-6984. Dostupné z: https://doi.org/10.31577/pravnyobzor.2025.2.01.

Základní údaje

Originální název

Prejudiciálne otázky slovenských vrcholných súdov: vedieme so Súdnym dvorom zrelý dialóg?

Název česky

Předběžné otázky slovenských vrcholných soudů: vedeme se Soudním dvorem zralý dialog?

Název anglicky

Preliminary references by Slovak apex courts: are we conducting a mature dialogue with the Court of Justice?

Autoři

KOVÁČ, Ladislav a Zuzana VIKARSKÁ ORCID

Vydání

Právny obzor: Teoretický časopis pre otázky štátu a práva, Bratislava, Ústav štátu a práva SAV, 2025, 0032-6984

---

Další údaje

Jazyk

slovenština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Open access článku

Označené pro přenos do RIV

Ano

Organizační jednotka

Právnická fakulta

DOI

https://doi.org/10.31577/pravnyobzor.2025.2.01

EID Scopus

2-s2.0-105005534003

Klíčová slova česky

předběžné otázky; soudní dialog; Soudní dvůr; vnitrostátní soudy; empirický právní výzkum

Klíčová slova anglicky

preliminary references; judicial dialogue; Court of Justice; national courts; empirical legal research

Štítky

CJEU, EU Law, evropské právo, judikatura, justice, preliminary references, předběžné otázky, rivok, SDEU, Slovakia, vnitrostátní soudy, ústavní právo, Ústavní soud

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Tento článok poskytuje komplexnú analýzu justičného dialógu medzi najvyššími súdmi Slovenska a Súdnym dvorom Európskej únie počas prvých osemnástich rokov členstva Slovenska v EÚ, od roku 2004 do roku 2022. Zameriava sa na Ústavný súd, Najvyšší súd a Najvyšší správny súd a skúma, či tieto súdy dozreli na efektívnych a rovnocenných partnerov pri riešení práva EÚ prostredníctvom mechanizmu prejudiciálneho konania podľa článku 267 ZFEÚ. Článok je štruktúrovaný do troch hlavných častí: prvá časť poskytuje prehľad prejudiciálneho konania a existujúcej literatúry o úlohe vnútroštátnych súdov v právnom systéme EÚ. druhá časť poskytuje štatistickú a komparatívnu analýzu zapojenia slovenských súdov do tohto mechanizmu a poukazuje na ich relatívne nízku aktivitu v porovnaní s ostatnými novými členskými štátmi. Tretia a najkritickejšia časť analyzuje rozhodovacie procesy slovenských súdov v troch fázach prejudiciálneho konania - predkladanie otázok, prijímanie odpovedí od ESD a implementácia týchto odpovedí na vnútroštátnej úrovni. Zo zistení vyplýva, že hoci je slovenský Najvyšší súd najaktívnejší, najmä v oblasti správneho práva, jeho zapojenie je nerovnomerné a vo veľkej miere sa spolieha na niekoľko kľúčových sudcov. Okrem toho je zapojenie Ústavného súdu a Najvyššieho správneho súdu obmedzenejšie. Zamyslením sa nad podrobnosťami zapojenia slovenského súdnictva do činnosti Súdneho dvora EÚ tento článok umožňuje hlbšie pochopiť faktory ovplyvňujúce justičnú spoluprácu v EÚ.

Česky

Tento článek poskytuje komplexní analýzu soudního dialogu mezi slovenskými vrcholnými soudy a Soudním dvorem Evropské unie během prvních osmnácti let členství Slovenska v EU, od roku 2004 do roku 2022. Zaměřuje se na Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud a zkoumá, zda tyto soudy dozrály v účinné a rovnocenné partnery při práci s právem EU prostřednictvím mechanismu předběžných otázek podle článku 267 SFEU. Článek je strukturován do tří hlavních částí: první část nabízí přehled řízení o předběžné otázce a stávající literatury o úloze vnitrostátních soudů v právním systému EU. Druhá část poskytuje statistickou a srovnávací analýzu zapojení slovenských soudů do tohoto mechanismu a zdůrazňuje jejich relativně nízkou aktivitu ve srovnání s ostatními novými členskými státy. Třetí a nejkritičtější část rozebírá rozhodovací procesy slovenských soudů ve třech fázích předběžného referenčního řízení - předkládání otázek, přijímání odpovědí od ESD a provádění těchto odpovědí na vnitrostátní úrovni. Zjištění ukazují, že slovenský Nejvyšší soud je sice nejaktivnější, především v oblasti správního práva, ale jeho zapojení je nerovnoměrné a značně se spoléhá na několik klíčových soudců. Účast Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu byla navíc omezenější. Tím, že se tento článek zamýšlí nad podrobnostmi zapojení slovenského soudnictví do činnosti ESD, umožňuje hlouběji pochopit faktory ovlivňující soudní spolupráci v EU.

Anglicky

Preliminary references by Slovak apex courts: are we conducting a mature dialogue with the Court of Justice? This article provides a comprehensive analysis of the judicial dialogue between Slovak apex courts and the European Court of Justice during the first eighteen years of Slovakia’s EU membership, from 2004 to 2022. Focusing on the Constitutional Court, the Supreme Court, and the Supreme Administrative Court, it examines whether these courts have matured into effective and equal partners in working with EU law through the preliminary reference mechanism under Article 267 TFEU. The article is structured in three main parts: the first part offers an overview of the preliminary reference procedure and existing literature on the role of national courts in the EU legal system. The second part provides a statistical and comparative analysis of the Slovak courts’ engagement in the mechanism, highlighting their relatively low activity compared to other new member states. The third and most critical part dissects the Slovak courts’ decision-making processes across the three stages of the preliminary reference procedure — submitting questions, receiving answers from the ECJ, and implementing these answers domestically. The findings reveal that while the Slovak Supreme Court has been the most active, primarily in administrative law, its engagement has been uneven, with significant reliance on a few key judges. Moreover, the Constitutional Court’s and the Supreme Administrative Court’s participation has been more limited. By reflecting on the details of the Slovak judiciary’s engagement with the ECJ, this article allows for a deeper understanding of the factors influencing judicial cooperation in the EU.

---

Návaznosti

GA22-21872S, projekt VaV

Název: Justiční dialog v evropských věcech: příklad ČR a SR Investor: Grantová agentura ČR, Justiční dialog v evropských případech: příklad ČR a SR