1989
Personal pronouns, functional sentence perspective and intonation
CHAMONIKOLASOVÁ, JanaZákladní údaje
Originální název
Personal pronouns, functional sentence perspective and intonation
Název česky
Osobní zájmena, funkční větná perspektiva a intonace
Autoři
Vydání
Brno Studies in English 18, Brno, MU, 1989, 1211-1791
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
personal pronouns; functional sentence perspective; intonation
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 11. 12. 2007 17:38, doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D.
V originále
The paper is a study of personal pronouns from the viewpoint of functional sentence perspective and intonation. It indicates that the communicative dynamism of personal pronouns is comparatively low. It is slightly higher with the objective forms than with the subjective forms. In accordance with their low degree of communicative dynamism, the majority of personal pronouns are unstressed; few bear unaccented stress, head stress, or a nuclear stress that does not represent the intonation centre of the sentence. A minority of personal pronouns come to convey the rheme proper and to bear the intonation centre of the sentence. They do so mainly owing to emotive re-evaluation or contextual disengagement in cases of contrast. The comparison of English sentences with their Czech equivalents suggests that there are considerable differences between English and Czech in the means of expressing emotiveness.
Česky
Článek je studií osobních zájmen z hlediska funkční větné perspektivy. Ukazuje výpovědní dynamičnost osobních zájmen je poměrně nízká. Je vyšší u objektových forem než u subjektových forem zájmen. V souladu s nízkou výpovědní dynamičností jsou osobní zájmena obvykle nepřízvučná; ojediněle nesou neakcentovaný přízvuk, "head stress" nebo nukleární tón, který však není intonačním centrem věty. Jen malé procento osobních zájmen funguje jako vlastní réma a je nositelem intonačního centra. Jedná se převážně o případy emotivního přehodnocení nebo kontextového vypojení při vyjádření kontrastu. Srovnání anglických vět s jejich českými ekvivalenty ukazuje, že mezi angličtinou a češtinou jsou značné rozdíly v prostředcích vyjádření emotivnosti.