2004
Transplantace mononukleárních buněk kostní dřeně nemocným s ischemickou chorobou srdeční
PANOVSKÝ, Roman; Vladimír KINCL; Jaroslav MELUZÍN; Jiří MAYER; Martin KLABUSAY et al.Základní údaje
Originální název
Transplantace mononukleárních buněk kostní dřeně nemocným s ischemickou chorobou srdeční
Název anglicky
Transplantation of mononuclear bone marrow cells to patients with coronary artery disease
Autoři
Vydání
Cor et Vasa, Praha, Česká kardiologická společnost, 2004, 0010-8650
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30201 Cardiac and Cardiovascular systems
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14110/04:00010036
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova anglicky
stem cells; coronary artery disease
Štítky
Změněno: 14. 5. 2004 11:52, prof. MUDr. Roman Panovský, Ph.D.
V originále
Transplantace mononukleárních buněk kostní dřeně nemocným s ischemickou chorobou srdeční je relativně nová metoda. Po aplikaci těchto buněk do myokardu lze očekávat zlepšení funkce a perfuze myokardu levé komory diferenciací části implantovaných buněk do myocytů a do buněk tvořících nové kapiláry a cévy. Kromě zlepšení ejekční frakce byl prokázán i příznivý vliv transplantace kmenových buněk na remodelaci levé komory se zachováním silnější stěny v jizvě, zlepšením elasticity jizvy a zabráněním dilatace levé komory. Došlo i ke zmírnění symptomů srdečního selhání a ischemie myokardu. Na histologické úrovni bylo prokázáno méně apoptotických a hypertrofických myocytů v periinfarktové zóně, redukce množství kolagenu, vyšší kapilární denzita a zvýšení množství viabilního myokardu. Přes velké naděje, které tato metoda přináší, stále ještě přetrvává velké množství problémů a nevyřešených otázek. Zatím žádná studie neprokázala dlouhodobé přežívání transplantovaných buněk. Nejistý je i to, zda je lépe aplikovat nediferencované buňky ihned po jejich separaci nebo zda by bylo lépe je nejdříve in vitro namnožit, eventuálně i diferencovat přímo v kardiomyocyty a teprve následně je aplikovat do myokardu. Nadále se hledá ideální aplikační postup buněk do dysfunkčního myokardu. Významným otazníkem zůstává i množství buněk, které je třeba implantovat, například do infarktového ložiska, aby došlo k účinné a pokud možno kompletní regeneraci poškozené tkáně. U nemocných s akutním infarktem myokardu se stále hledá optimální načasování transplantace. Je jisté, že bude muset být vynaloženo ještě hodně lidských sil a finančních prostředků k potvrzení, zda tato metoda dokáže opravdu naplnit naděje do ní vkládané a jakým konkrétním způsobem je třeba ji využít, aby její efekt byl maximální.
Anglicky
The transplantation of mononuclear bone marrow cells into dysfunctional myocardium in patients with coronary artery disease is a new method. After application of these cells, we expected improving of function and perfusion of the left ventricle myocardium. But there is still a lot of unsolved questions and problems. The review on the problem.