Zur Darstellung des Code-Wechsels im deutsch-tschechischen Sprachmilieu in der Literatur des 19. und 20. Jahrhunderts

MAREČEK, Zdeněk. Zur Darstellung des Code-Wechsels im deutsch-tschechischen Sprachmilieu in der Literatur des 19. und 20. Jahrhunderts. In Königgrätzer Linguistik - und Literaturtage. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus při Univerzitě Hradec Králové, 2003, s. 492-505. ISBN 80-7041-162-7.

Základní údaje

• Originální název: Zur Darstellung des Code-Wechsels im deutsch-tschechischen Sprachmilieu in der Literatur des 19. und 20. Jahrhunderts
• Název česky: K vyjádření střídání kódů v německo-českém jazykovém prostředí v literatuře 19. a 20. století
• Název anglicky: On the code-switching in the Czech-German speaking environment and its reflexion in the literaure of the 19th and 20th century
• Autoři: MAREČEK, Zdeněk (203 Česká republika, garant).
• Vydání: 1. vyd. Hradec Králové, Königgrätzer Linguistik - und Literaturtage. od s. 492-505, 14 s. 2003.
• Nakladatel: Gaudeamus při Univerzitě Hradec Králové

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 80-7041-162-7
• Klíčová slova anglicky: code-switching; bilingualism; code-mixing; German literature; Czech literature; Czech-German relations
• Štítky: bilingualism, code-mixing, code-switching, czech literature, czech-german relations, German Literature

Anotace

Der Beitrag beschäftigt sich mit Hinweisen auf den Code-Wechsel bei den deutschsprachigen und tschechischsprachigen Autoren, welche die Kommunikation in einem zweisprachigen tschechisch-deutschen Milieu literarisch darstellen. Anhand von Textproben werden der Kontext sowohl der Kommunikation in der jeweiligen fiktionalen Welt als auch der Kommunikation zwischen dem Autor und seinen Lesern hinterfragt. Während Karel Poláček oder Rudolf Těsnohlídek den Code-Wechsel häufiger thematisieren und ihn bei der Personen- bzw. Situationscharakteristik heranziehen, sind die Belege bei Marie von Ebner-Eschenbach, Ferdinand Saar, Jakob Julius David, Franz Schamann und Rainer Maria Rilke seltener, die Anderssprachigkeit, eines der Signale der Alterität, wird durch Namen, Lieder und wichtige Zitatwörter dargestellt. Die positive Wahrnehmung des Tschechischen ist stark personengebunden und kommt eher in frühen Phasen der deutsch-tschechischen Beziehungen nach 1848 vor.

Anotace česky

Příspěvek si všímá signálů střídání kódů u německy píšících a českých autorů, kteří komunikaci v dvojjazyčném jazykovém prostředí tématizovali (Karel Poláček, Rudolf Těsnohlídek, Marie von Ebner-Eschenbach, Ferdinand Saar, Jakob Julius David, Franz Schamann a Rainer Maria Rilke). Pozitivní vnímání češtiny je silně vázáno na osobu mluvčího a je častější v raných fázích národního obrození před rokem 1848.

Anotace anglicky

Czech-German code-switching has been thematized in both Czech and German language literatures. This article analyzes code-switching cues in several instances of code-switching both in the fictional world and writer-reader communication. Concludes that Czech writers, such as Karel Poláček and Rudolf Těsnohlídek, use code-switching motives (signifying alterity) more often, e. g. in characterization, while German writers, such as Marie von Ebner-Eschenbach, Ferdinand von Saar, Jakob Julius David, Franz Schamann, and Rainera Marii Rilka express association with a particular language community more in the terms of names, fragments of songs, and one-word long quotations. Author claims that positive connotations of the Czech language are to a large extend limited to the works from the pre-1897 period.