Vliv expozice pasivnímu kouření po narození na zdravotní stav dětí v kojeneckém a batolecím věku

KUKLA, Lubomír, Drahoslava HRUBÁ a Mojmír TYRLÍK. Vliv expozice pasivnímu kouření po narození na zdravotní stav dětí v kojeneckém a batolecím věku. Česko-slovenská pediatrie. 2005, roč. 60, č. 2, s. 62-69. ISSN 0069-2328.

Základní údaje

• Originální název: Vliv expozice pasivnímu kouření po narození na zdravotní stav dětí v kojeneckém a batolecím věku
• Název anglicky: Passive Smoking after the Birth on Health Status of Children in Suckling and Toddler`s Ages
• Autoři: KUKLA, Lubomír (203 Česká republika, garant), Drahoslava HRUBÁ (203 Česká republika) a Mojmír TYRLÍK (203 Česká republika).
• Vydání: Česko-slovenská pediatrie, 2005, 0069-2328.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30209 Paediatrics
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/05:00013606
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: children; passive smoking; respiratory diseases; medical care
• Štítky: children, medical care, passive smoking, respiratory diseases
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Výsledky ady epidemiologických studií ukazují, že expozice pasivnímu kouení vyvolává adu poškození dýchacího ústrojí a jejich komplikací, zejména u dtí. Pitom expozice dtí pasivnímu kouení v dob fetálního vývoje a po narození je pravdpodobn nejrozšíenjším zdrojem kontakt této populace s chemickými škodlivinami. V prospektivní longitudinální studii ELSPAC jsme analyzovali data získaná o dtech a podmínkách jejich života ve vku 18 msíc po narození. Anamnestické údaje o zdravotním stavu dtí byly získány od jejich matek a ošetujících pediatr pro celkem 3.495 dtí : u 139 (4,0%) dtí byla hodnocena jejich expozice cigaretovému koui jako stední až silná (v zakoueném prostedí pobývaly denn více než 3 hodiny), u dalších 578 dtí (16,5%) jako malá (v zakouené místnosti byly mén než 3 hodiny). Vtšina dtí (2778 = 79,5%) nebyla po narození cigaretovému koui exponována vbec. U tchto skupin dtí byla hodnocena frekvence výskytu vybraných patologických symptom i onemocnní a nkteré další ukazatele. Rozdíly mezi skupinami byly hodnoceny Pearsonovým chi-kvadrát testem a programem ANOVA. Výrazné rozdíly mezi skupinami dtí s rznou postnatální expozicí cigaretovému koui se projevily ve frekvenci symptom a nemocí dýchacího ústrojí a jejich komplikací. Nejastji se vyskytovaly silná rýma s kašlem (73% neexponovaných, 85% exponovaných), v prmru byly dv tetiny tchto onemocnní ošeteny lékaem. Lehí formy pokašlávání, které však trvaly nkolik dní, byly udávány u dvou tetin dtí, astji u exponovaných, které mly rovnž významn více epizod v období mezi 6. a 18. msícem života. Z dokumentace ošetujících léka jednoznan dominuje dvojnásobn vyšší frekvence zánt stedního ucha u dtí stedn a siln exponovaných (16%). Matky exponovaných dtí pozorovaly astji výskyt nápadného chrápání a zástavy dechu ve spánku: vk prvních píhod spánkové apnoe byl významn nižší u dtí stedn siln exponovaných cigaretovému koui. Konzumace rzných lék v období mezi 6. a 18. msícem života je vysoká ve všech sledovaných skupinách. Léba symptom a nemocí dýchacího ústrojí je významn astjší ve skupinách exponovaných dtí. Tém tetina všech dtí v posledních 3 msících užívala njaké léky denn, ve výtu jsou ovšem zahrnuty i lékové formy vitamin. Nároky dtí s rznou expozicí pasivnímu kouení na preventivní a kurativní péi se statisticky významn nelišily, také frekvence hospitalizací byla jen nevýznamn vyšší mezi dtmi v exponovaných skupinách. Matky si v podstat riziko poškození zdraví vyplývající z expozice dtí pasivnímu kouení neuvdomují: jen necelých 14% matek ze stedn a siln skupiny pipustilo, že by tato expozice mohla být píinou jeho nemocí.

Anotace anglicky

Results of number of epidemiologic studies show, that exposure to passive smoking is leading to many kinds of damages for respiratory system and their complications, especially in children. Exposure of children to passive smoking in the period of fetal development and after the birth is probably the most frequent source of contacts of this population with chemical toxic substances. In prospective longitudinal study ELSPAC, we have analysed the data about children and their life conditions in 18 months after birth. Anamnestic data about health status of 3495 children were obtained from their mothers and paediatricians : in 139 (4,0%) children, the exposure to cigarette smoke was assessed as middle to heavy (they spent more than three hours daily in smoky space), in another 578 children (16,5%) as minor (they spent less than three hours daily in smoky space). Most of children (2778 = 79,5%) were not exposed to cigarette smoke after the birth at all. In these groups of children, frequency of occurence of some selected pathologic symptoms and diseases and some another factors, were assessed. Differences between groups were assessed by Pearson chi-quadrate and ANOVA programme. Significant differences between groups of children with different postnatal exposure to cigarette smoke showed in frequency of symptoms and diseases of respiratory system and their complicatins. Strong cold and coughing (73% non-exposed, 85% exposed) occured the most often. In average, two thirds of this diseases were treated by paediatricians. Lighter forms of caughing, lasting however several days, were given in case of two thirds of children, more often in those exposed they also experienced significantly more episodes between 6th and 18th months of their lives`. In the documentation of paediatricians, twice as high occurence of otitis in exposed children (16%) is dominating. Mothers of exposed children observed more often cases of noticeable snoring and apnoea in sleep: the age of the first episodes of apnoea was significantly lower in children who were exposed to cigarette smoke in middle and heavy way. Consumption of different medicaments in the period between 6th and 18th months of life is high in all observed groups. Treatment of symptoms and diseases of respiratory system is significantly more frequent in groups of exposed children. Almost one third of all children were daily given during the last three months some medicaments. In their number are, however, given also vitamins. Demands of children with different exposure to passive smoking on preventive and curative care did not differed statistically much, also the frequency of hospitalisations was only slightly higher in case of exposed children. It is possible to say, that mothers do not take into consideration the risk of health damage due to exposure of children to passive smoking: only some 14% of mothers from middle and heavy group admitted, that this exposure could be a reason of their childs diseases.

Návaznosti

• MSM0021622406, záměr: Název: Psychologické a sociální charakteristiky dětí, mládeže a rodiny, vývoj osobnosti v době proměn moderní společnosti

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Psychologické a sociální charakteristiky dětí, mládeže a rodiny, vývoj osobnosti v době proměn moderní společnosti