Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě

MAREČEK, Zdeněk. Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě. Rozrazil. Brno: Větrné mlýny, 2006, roč. 2006, č. 07, s. 115-117. ISSN 1801-4755.

Základní údaje

Originální název

Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě

Název česky

Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě

Název anglicky

Heimatfeindlich - angeheimelt. On the relationship of authors writing in German to Moravia.

Autoři

MAREČEK, Zdeněk

Vydání

Rozrazil, Brno, Větrné mlýny, 2006, 1801-4755

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/06:00017266

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Češi a Němci; nacionalismus; Židé na Moravě; moravská identita

Klíčová slova anglicky

Czech and Germans; nationalism; Jews in Moravia; Moravian identity

Štítky

Czech and Germans, Jews in Moravia, Moravian identity, Nationalism

---

Anotace

V originále

Článek se věnuje vztahu německy píších spisovatelů k Moravě na konci devatenáctého a v první polovině dvacáteho století. Jeho rozpolcenost dobře vyjadřuje reakce údajně typického německy mluvícího Brňana z fragmentární kapitoly Národy z románu Muž bez vlastností od Roberta Musila: skrývané vyznání lásky k městu, když si někdo dovolí o městě mluvit s despektem, ale odmítání chvály města, vyslovené cizincem. Ulrich je po příjezdu do města "nepřátelsky ovanut domácky důvěrnou atmosférou" nebo "přátelsky ovanut domácky nepřátelskou atmosférou". Paradoxně zní i prohlášení židovského anarchisty a trockisty z Kyjova Huga Sonnescheina - Sonky: "můj národ je slovácký a Izrael". Zobecnění jsou problematická, přesto asi platí, že jejich moravská identita je o to silnější, oč velkoryseji se dokázali smířit s existencí sílícího českého charakteru země.

Česky

Článek se věnuje vztahu německy píších spisovatelů k Moravě na konci devatenáctého a v první polovině dvacáteho století. Jeho rozpolcenost dobře vyjadřuje reakce údajně typického německy mluvícího Brňana z fragmentární kapitoly Národy z románu Muž bez vlastností od Roberta Musila: skrývané vyznání lásky k městu, když si někdo dovolí o městě mluvit s despektem, ale odmítání chvály města, vyslovené cizincem. Ulrich je po příjezdu do města "nepřátelsky ovanut domácky důvěrnou atmosférou" nebo "přátelsky ovanut domácky nepřátelskou atmosférou". Paradoxně zní i prohlášení židovského anarchisty a trockisty z Kyjova Huga Sonnescheina - Sonky: "můj národ je slovácký a Izrael". Zobecnění jsou problematická, přesto asi platí, že jejich moravská identita je o to silnější, oč velkoryseji se dokázali smířit s existencí sílícího českého charakteru země.

Anglicky

The relationship of Moravian authors writing in German to Moravia at the end of 19C and in the first half of 20C was ambiguous at best. This paper illustrates this ambiguity on the example of the German-speaking inhabitant of Brno sketched out in the fragment of Nationen-Kapitel of Der Mann ohne Eingenschaften by Robert Musil. He defends his city when it's denigrated by others, in an indirect expression of affection, but rejects praise by foreigners as well. Paradoxical seem also statements of Huga Sonneschein-Sonka, a Jewish anarchist and Trotskyite writer from the small South-Moravian town of Kyjov, "my homeland is Maehrische Slovakei and Israel". Although few generalizations are flawless, Moravian identity is the stronger, the more generous the writers were in their acknowledgement of the prevalence of the Czech element in Moravia.