2006
Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě
MAREČEK, ZdeněkZákladní údaje
Originální název
Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě
Název česky
Heimatfeindlich - angeheimelt. Ke vztahu německy píšících spisovatelů k Moravě
Název anglicky
Heimatfeindlich - angeheimelt. On the relationship of authors writing in German to Moravia.
Autoři
MAREČEK, Zdeněk (203 Česká republika, garant)
Vydání
Rozrazil, Brno, Větrné mlýny, 2006, 1801-4755
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/06:00017266
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Češi a Němci; nacionalismus; Židé na Moravě; moravská identita
Klíčová slova anglicky
Czech and Germans; nationalism; Jews in Moravia; Moravian identity
Změněno: 15. 4. 2010 09:04, PhDr. Zdeněk Mareček, Ph.D.
V originále
Článek se věnuje vztahu německy píších spisovatelů k Moravě na konci devatenáctého a v první polovině dvacáteho století. Jeho rozpolcenost dobře vyjadřuje reakce údajně typického německy mluvícího Brňana z fragmentární kapitoly Národy z románu Muž bez vlastností od Roberta Musila: skrývané vyznání lásky k městu, když si někdo dovolí o městě mluvit s despektem, ale odmítání chvály města, vyslovené cizincem. Ulrich je po příjezdu do města "nepřátelsky ovanut domácky důvěrnou atmosférou" nebo "přátelsky ovanut domácky nepřátelskou atmosférou". Paradoxně zní i prohlášení židovského anarchisty a trockisty z Kyjova Huga Sonnescheina - Sonky: "můj národ je slovácký a Izrael". Zobecnění jsou problematická, přesto asi platí, že jejich moravská identita je o to silnější, oč velkoryseji se dokázali smířit s existencí sílícího českého charakteru země.
Česky
Článek se věnuje vztahu německy píších spisovatelů k Moravě na konci devatenáctého a v první polovině dvacáteho století. Jeho rozpolcenost dobře vyjadřuje reakce údajně typického německy mluvícího Brňana z fragmentární kapitoly Národy z románu Muž bez vlastností od Roberta Musila: skrývané vyznání lásky k městu, když si někdo dovolí o městě mluvit s despektem, ale odmítání chvály města, vyslovené cizincem. Ulrich je po příjezdu do města "nepřátelsky ovanut domácky důvěrnou atmosférou" nebo "přátelsky ovanut domácky nepřátelskou atmosférou". Paradoxně zní i prohlášení židovského anarchisty a trockisty z Kyjova Huga Sonnescheina - Sonky: "můj národ je slovácký a Izrael". Zobecnění jsou problematická, přesto asi platí, že jejich moravská identita je o to silnější, oč velkoryseji se dokázali smířit s existencí sílícího českého charakteru země.
Anglicky
The relationship of Moravian authors writing in German to Moravia at the end of 19C and in the first half of 20C was ambiguous at best. This paper illustrates this ambiguity on the example of the German-speaking inhabitant of Brno sketched out in the fragment of Nationen-Kapitel of Der Mann ohne Eingenschaften by Robert Musil. He defends his city when it's denigrated by others, in an indirect expression of affection, but rejects praise by foreigners as well. Paradoxical seem also statements of Huga Sonneschein-Sonka, a Jewish anarchist and Trotskyite writer from the small South-Moravian town of Kyjov, "my homeland is Maehrische Slovakei and Israel". Although few generalizations are flawless, Moravian identity is the stronger, the more generous the writers were in their acknowledgement of the prevalence of the Czech element in Moravia.