2008
Předoperační vyšetření a indikace k antirefluxní chirurgii u GERD
PROCHÁZKA, Vladimír, Jitka PROKEŠOVÁ, Tomáš SVOBODA a Zdeněk KALAZákladní údaje
Originální název
Předoperační vyšetření a indikace k antirefluxní chirurgii u GERD
Název česky
Předoperační vyšetření a indikace k antirefluxní chirurgii u GERD
Název anglicky
Preoperative examinations and indications for antireflux surgery
Autoři
PROCHÁZKA, Vladimír (203 Česká republika, garant), Jitka PROKEŠOVÁ (203 Česká republika), Tomáš SVOBODA (203 Česká republika) a Zdeněk KALA (203 Česká republika)
Vydání
Medicína pro praxi, Olomouc, Solen, 2008, 1214-8687
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/08:00033410
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova anglicky
reflux; oesophagitis; indications; fundoplication; laparoscopy
Štítky
Změněno: 12. 4. 2010 21:18, Ing. Blanka Přikrylová
V originále
Laparoskopická antirefluxní chirurgie je nejčastěji indikována jako alternativa dlouhodobé nebo doživotní konzervativní léčby. Nejlepší výsledky má operační léčba u mladších interně zdravých pacientů, kteří mají dobrý efekt inhibitorů protonové pumpy na symptomy. Méně časté jsou indikace pro atypické symptomy, zejména respirační, a špatný efekt konzervativní medikace. Nejčastější pooperační komplikací je dysfagie, která u velké většiny pacientů postupně odeznívá. Předoperační vyšetřovací metody mohou jen omezeně pomoci v predikci rizikových skupin pacientů pro rozvoj dysfagie. Ideální je mezioborová spolupráce (gastroenterolog, chirurg, praktický lékař, anesteziolog) při posouzení správné indikace chirurgického výkonu.
Anglicky
Patients was refered to the surgical treatment for gastroesophageal reflux disease mainly for the failure of the conservative treatment and with complications of GERD. Modern treatment with proton pump inhibitors is very effective. Laparoscopic antireflux surgery is alternative procedure for the long-time conservative treatment. Preoperative examination have only limited options of prediction risk factors for postoperative dysphagia. Postoperative dyshagia was the most frequent in patients with atypical symptomatology and abscence of typical symptoms, and in patients with bad response to medical therapy PPI. These negative prognostic factors were more frequently found in the females. We conclude, that routine use of preoperative functional oesophageal measurement is controversial, because according to our results the preoperative pH metry and manometry cannot predict postoperative dysphagia.