J 2008

Zdroje důvěry při řešení partnerských konfliktních situací

TYRLÍK, Mojmír; Petr MACEK a Jana STEHLÍKOVÁ

Základní údaje

Originální název

Zdroje důvěry při řešení partnerských konfliktních situací

Název anglicky

Trust informations in partnership communication

Autoři

TYRLÍK, Mojmír; Petr MACEK ORCID a Jana STEHLÍKOVÁ

Vydání

Československá psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi, Praha, Academia, 2008, 0009-062X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50100 5.1 Psychology and cognitive sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 0.101

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14230/08:00024803

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

Klíčová slova anglicky

trust conflict communication social norms competence

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 17. 6. 2009 14:04, prof. PhDr. Petr Macek, CSc.

Anotace

V originále

Důvěra je v literatuře obvykle chápána jako atribut vztahů mezi lidmi, který je založen na přesvědčení či víře, že druhý bude jednat tak, aby naplnil očekávání partnera. Toto pojetí je odlišováno od pojetí důvěry jako vědomí kompetence druhého ke zvládnutí určitého úkolu a pojetí důvěry jako určitého výchozího vztahového rámce pro utilitární kontrakt mezi partnery (Yamagishi, Yamagishi, 1994). Cílem práce je postihnout různá východiska důvěry v závislosti na situačním a psychologickém kontextu partnerských konfliktních situací. Dvanácti studentům (6 mužům a 6 ženám) bylo prezentováno pět konfliktních partnerských situací. V rozhovoru respondenti uváděli příčiny a důsledky těchto situací. Pomocí obsahové analýzy výpovědí jsme zjišťovali, v jakém kontextu respondent odvozuje důvěru mezi partnery ze sdílených sociálních norem pro vztah, případně kdy je důvěra založena na vzájemné komunikaci potřeb a očekávání partnerů. Respondenti obecně více zdůrazňovali důvěru založenou na komunikaci. Ta je také flexibilnější a umožňuje lepší adaptaci na podmínky vztahu. Na druhé straně, tam, kde uváděli normativní východiska důvěry, zejména u situace postoupení vlastní výhody partnerovi, neposkytnutí sociální opory a neuspokojování potřeb jednoho z partnerů, jsou důsledky normativního pojetí důvěry pro vztah fatální. Konceptualizaci důvěry nelze omezit na očekávání dobré vůle v jednání partnera, a vymezit ji tak vůči očekávání kompetence a utilitární výhodnosti, protože všechny tyto stránky se v běžných životních situacích mohou prolínat.

Anglicky

Trust is usually understood as an aspect of interpersonal relations anchored on an expectation that the second person will behave in an expected way. The concept of trust differs from competency and utilitarian contract between the partners (Yamagishi, Yamagishi, 1994). The study aimed to explore and explain various faces of trust in partnership with respect to different situational and psychological conditions. The sample consist of twelve (6 male and 6 female) university students. They were asked to replay six situations describing various conflicts between partners. The replays were recorded and analyzed. We used content analysis in order to distinguish the trust based on shared social norms from the trust based on mutual communication between partners. Regardless to mutual interdependence of the two forms, the communication based trust seems to fit the flexible conditions better than normative form. Our results support the hypothesis that the psychological concept of trust is related to concept of competence as well as an utilitarian aspect of interpersonal exchange.

Návaznosti

GA406/04/0611, projekt VaV
Název: Důvěra v procesu jednání v interpersonálních situacích
Investor: Grantová agentura ČR, Důvěra v procesu jednání v interpersonálních situacích
MSM0021622406, záměr
Název: Psychologické a sociální charakteristiky dětí, mládeže a rodiny, vývoj osobnosti v době proměn moderní společnosti
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Psychologické a sociální charakteristiky dětí, mládeže a rodiny, vývoj osobnosti v době proměn moderní společnosti